294

polívala. Sš. P. 113. Ze sedničky vyskočila,
devět plotů přeskočila, ten desátý zatměný,
tam leželo potěšení; Vzala klíče od sednice,
bolí mě hlava velice; Ach pusť mě do sed-
nice, dyť jsem já hospodář. Sš. P. 151., 666.

Sednouti, vz Sedati.

Šednutí, n., das Niedersetzen (sich).

Sedoun, u, m., v hora., der Sitzpfahl. Šm.

Šedrání, n., das Schleissen, Abreissen. Jg.

Sedraný; sedrán, a, o. I v sedraném plášti
někdy se moudrosť kryje. Prov. — čím: prací.
Jg.—jak: na kuťaleíky, schachmatt. Sych.

— na čem: na zdraví. Sych. Vz Sedrati.
Sedrati, sederu, sderu, sdral, án, ání;

sdírati, sedírati, herunterziehen, abreissen,
abschälen, zerreissen, vollends schleissen. Jg.

— co: šaty, boty (strhati), Us., peří (dráni
dohotoviti). Us. Ja už sem já ty střevíčky
sedrala, co jsem já od synečka dostala. Sš.
P. 360. — koho (akkus.) = 1. zrasovati,
utahati, (durch Arbeit) abschinden; 2. na-
páliti, ošiditi, prellen; 3. komu vydrati =
vypeskovati jakož i vyprášiti, Jemanden her-
nehmen. Us. Hý. — co odkud: listí, kůru se
stromů. Us. — co komu. Tu mi jest on
ten list strhal a sedral. Půh. II. 478. — kde.
Příze v paprsku se sdírá a se smyčkuje.
Krok. III. 295. — co čím jak. Něčí tělo
šípkem až do kosti s. Pass. (Výb. II. 9.). —
Vz Zedrati.

Sedřímati = dřímnouti, einschlummern.
Lom. Kanc. 236.

Sedříti, sedru, dřeš atd., dři, dra (ouc),
dřel, en, ení; sdírati = kůži stáhnouti, ab-
schinden, abrackern. U Opavy sedřeť. Klš. —
Jg. — co: kůži. V., dobytek (na Mor. se-
drati, prací utáhati). Us. — koho, vz Se-
drati koho. — co komu: kůži, slepici
tipet (jej vzíti, strhnouti). Sedřel mu tipet
(když ze sedláka bohatého velikou vezme
pokutu). Mus. — co komu odkud: šupiny
s očí. Plk.

Sedum, m.: sedm (v obec. mluvě). Vz
Sedm, Osum.

Sedýlko, a, n., vz Sedlo.

Šedym, vz Sedm.

Seekadet, něm., námořní kadet (vojenský
chovanec).

Seeplatte, něm., jezerná rovina. Š. a Ž.

Sefka, y, f. = Josefka, Josefina. Mor. Hý.

Šegedín, a, m., mag. Szeged, mě. v Uhříeh.
Vz S. N. — Segedíňan, a, m. — SegedínsJcý.

Segesta, y, f., bylo mě. v Sicílii. Vz S. N.

— Segesťan, a, m. — Segestský.
Segment, u, m., z lat., úseč, úsek, das

Segment, der Kreisabschnitt.

Segmentový. S.či ploché klenutí, flaches
Gewölbe. Bc.

Sehltiti, shltiti, il, cen, cení; sehltati,
shltati, sehlcovati, shlcovati — pohltiti, se-
žrati, verschlingen. — co, koho (s kým).
Vlk shltal dítě. Jel. S. statek svůj s ne-
věstkami. Us. Sehltí oheň nečistoty. Kom.
S. něco s čeleďmi svými. Chč. 450. Cožkoli
zůstane masa a chlebóv, oheň sehltí. BO.
Lev neuleže, ponadž nesehltí plena. BO.
Shltá plémě dobytka tvého i obilé země
tvé, dokud nezhyneš. Hus I. 57. — co čím.
Bohatí chudé sehltí těmi běhy lichevními.
Chč. 449.

Sehnání, shánění, n., vz Sehnati. S. peněz,

| dluhů, D., údův.

Sehnanina, y, f., der Fluss. Šm.

Šehnanosť, i, f., die Kondensität. Šm.
Sehnaný; sehnán, a, o, hinab-, zusam-

mengejagt; v lučbě koncentrirt. Nz. Vz Se-

hnati. S. kyselina (shuštěná, koncentrovaná),

Toms., líh, kámen. Techn. S. korec, míra

(s vrchem sraženým). Us.

Sehnati, seženu, žeň, žena, hnal, án, ání;
shoniti, il, ěn, ění; sháněti, ěl, ěn, eni; shá-
nívati — hnáním shromážditi, zusammen
treiben, pressen, eintreiben, sammeln, zusam-
men geizen o. bringen; zhustiti, koncentri-
ren; s vrchu dolů n. pryč hnáti, herab-,
weg-, vertreiben, herunter-, aufjagen; zer-
theilen, abtreiben, das Getreide schweifen,
abfledern; abschäumen; se = honem shro-
mážditi se, sjíti, sběhnouti, sjeti, shledati se,
zusammenlaufen, zusammenströmen, sich wo
einfinden, wohin kommen; verfolgen, nach-
setzen; begierig suchen, einer Sache nach-
streben; einander jagen. Jg. — abs. La-
komý shání, béře V. Musíš ustavičně sháněti
(= běhati)? Mor. Hý. — co, koho: peníze,
zboží, bohactví, statek, V., stádo, mouchy,
otok, Ros., vojsko, prostředky, přátele, Dch..
kadeře (herabstreichen), svatby, Dch., ne-
doplatky, dluhy, útraty (dle Brs. 2. vyd.
223. lépe: vymáhati, vyupomínati, jich do-
bývati), D., zvěř; korec, míru, obilí (při
míře svršek dolů sraziti), Us., zlato, stříbro
(rozpustiti). Vys. — čeho, koho. S. kněží
z far šp. m.: kněze. Brt. — co jak. Mě
sehnal (z domu atd.) beze všeho práva.
Půh. I 306. Sháněl svatbu jako o krk. Ehr.

— co, koho kam (odkud, v co, do čeho,
nač, před co). Sehnali se před právo. Jg.
V hromadu, V., v jedno místo. Jel. Vše se
do Čech sehnalo. Ros. Vodu do jámy s. Us.
Obilí do skladu s. Zlob. Psa s hráze do
vody, do rybníka. S. na jedno místo. V. Se-
hnali se na Bílou Horu. Jg. — nač. Na sebe
sháněti — bráti, tloustnouti. Us. Mince jak
se má na stříbro sehnati (rozpustiti). Vys.

— koho, co, se kde (jak. na čem, v čem,
pod čím, okolo n. u čeho, před čím, nad
čím). Vz S. se s kým. Něco pod něčím seh.
=- rozpustiti. Vys. Své choutky nad někým
sh. Č. Na cizí půdě bez vůle (vlastníka)
sháněli. Sněm. 1519. Sehnali se na Bílé Hoře.
Jg. Shánějí se na poli po sobě (za sebou).
Ros. Rudu na hnací peci sh. — rozpouštěti.
Vys. Delfíni okolo lodí naší se sehnali
(shromáždili). Har. S. se před právem, soud-
cem (právně rozepři vésti). Plk. Stříbro
v olově s. (rozpustiti). Vys. — si co na
kom. Sehnati si na někom choutku (sein
Müthchen kühlen), Jg., laskominy, Sych.,
žáhu. Vz Msta. Č. — co z čeho: úroky
z peněz sh. Plác. — koho k čemu. Spolu-
údy ku spojení sehnati. Us. S. někoho k službe
jednoho Boha. Hus III. 17. — co, koho
odkud. Kluka s vrchu, se stromu, Us.,
někoho se zámku, Háj., s cesty. Pref. Ně-
koho z místa, z pevnosti s. V. Když póvod
chce v jednej popravě mnoho jich pohoniti,
komorníkóm právo z jednoho mýta všecky
sehnati. Kn. rož. 12. Pěnu s vařícího se
masa, Us., pěnu, trusky s kovu vroucího s.