295

Ráj. Smlouváním s ceny s., vom Preise ab-
handeln. Šp. S. někoho s díla, Chč. 446.,
kněze z far. Us. Chtěl Pražany s pole seh.
Let. 40. Muoj duom mi obořil a mě s něho
sehnal. Půh. II. 381. Lampertus s biskupství
sehnán. Pass. 815. Shonice mi rybáře s řeky.
Půh. II. 429. — kdy. Peníze v krátké době
s. Ml. Nečistotu při rozpouštění kovů sh. Us.
— co komu: sobě žáhu, nemoc, peníze s. Us.
Dělníky jemu sehnal a střílel. Půh. I. 402.
S. koni bělmo s oka. Db. Statky sobě shání.
Sš. P. 65. — koho, co čím (komu). Omlá-
cené obilí shánkou s. (smetati). D. Pěnu
s masa vařečkou (opěnačkou) s. Kom. Nemoc
během, nastuzením si s. Utíkati, aby jich
ani ptákem neshonil. D. Svými sedláky mě
z mého vlastního domu sehnal. Půh. I. 280.
Vřed zaříkáním s. U Opav. Klš. Plevy
křídlem s obilí s. Us. Klš. — co kde s čím.
Sežeň na testu (peci) s olovem (stříbro) =
rozpusť. Vys. — odkud k čemu: od ne-
beského ráje skrze neposlušenství je k tomu
sehnali. Ojíř. — koho s kým: s dráby ně-
koho shoniti. Kom. — se. Všichni se tam
sehnali. Sehnalo se tam všecko. Us. Kde jsi
se sháněl (= kdes běhal)? Ve vých. Čech.
a na Mor. Hý. — se s kým, za kým, po
čem, po kom, na koho (s čím) = honiti,
pronásledovati, práti, Jemanden verfolgen,
nachsetzen, auf ihn Jagd machen. Za nepřá-
tely se sháněli, Br., za kamzíkem. Har. Shá-
něti se po kom (po bratru). Us., Br., Sych.
Tak se s tím městem seženu, jako se pastýři
se lvem shánějí. Br. Sh. se po zboží (hledati
ho). D. Po zapovězeném ovoci nejraději se
shánějí. Us. Dch. Sháněl se po ní na silnici.
Svěd. 1569. Aniž nám potřebí u gnostiků po
nějaké výši moudrosti se sh. Sš. II. 83. Po
kom se sháníte? Sych. Luňák shání se na
holuby. Us. Za námi s pohrůžkami, s metlou,
s holí, s mečem, s ohněm se shání, Kom.,
se zbraní. Er. Sh. se po kostkách (=třešních);
S. se za jahodami po sparách (= srázech).
Na mor. Drahansku. Hý.

Sehnouti, hnul, ut, utí; shýbnouti, shý-
bati; shýbávati = dolu nahnouti, skloniti,
biegen; se, sich beugen o. bücken. Jg. —
co, koho. S. hlavu. Čr. Sehni ho. Br. —
co komu: hlavu. Us., Štelc. — co čím:
větev rukou. — se ke komu. Us. Když
se k tobě dívka sehne, k tobě si i lehne.
Slez. Tč. — co, se kde: pod břemenem
se shýbati. Jel. Před ním sehni parohy. Er.
P. 471. — se kam. Pak útulně se v okna
shýbá (slunce). Kká. M. ž. 25. — se. Sehni se,
aby tě neviděl. Us. Maličko se sehla, obě
ruce měla. Sš. P. 32. Což se raději zláme
nežli sehne. V.

Sehnutí, n., sklonění, das Beugen, die
Beugung. V.

Sehnutý, sehnut, a, o = nahnutý, nieder-
gebogen, gebeugt. S. květ. Hlas. — jak:
ku předu. Us. Dch.

Sehradice, dle Budějovice, něm. Sehra-
ditz, ves u Luhačovic na Mor. PL.

Sehranatěti, shranatěti, ěl, ění, eckig
werden. Jg.

Sehrání, n., das Ensemble, Zusammen-
spiel. Šm.

Sehrati, hraji a hrám. al a ál, ání, zu-

sammen-, zu Ende spielen. — si s někým
nač: na bábu. Us. — co (hráním zkaziti).
Hus. S. peníze (o ně hráti, dokud stačí).
Ros. S. kus divadelní, darstellen. Dch. —
se = v hru přijíti, rozehrati se. Rad. zv.,
Aesop.

Sehřebovati co: skruže n. čtvrti = sbíti
kolo (mlýnské), die Felgen zusammennageln.
Vys., Šp.

Sehřívati, wärmen. — co. Sd. S. polévku
(si) oběd (dříve uvařený;. Hý.

Sehu, sěhnu, vz Sáhnouti.

Sechmo = schna, trocknend, dürrend.
Bude lakomec jako s. schnouti. D.

Sechov, a, m., něm. Sechow, ves u Ledče.
PL.

Sei es, něm. Břidké a peské řeči, leč v žer-
tování leč v hněvu měli bychom se zprávně
stříci. Všichni usilujme o šlechetnost', bud
malý neb veliký, bud muž anebo žena. Sei
es, dass ich irre. Ať se tedy mýlím. Sei es,
wie es will. Nechť jest jakkoliv. Wenn die
Königin mich vertreiben will, so sei es.
Chce-li mne královna vyhnati, nechať vy-
žene. Mk.

Sein sloveso v němč. (jako esse a etvai
v latině a řečtině) s nom. ve prísudku, v Češ-
tině však býti buď s nom. buď s instr. S no-
minat., když pojem č. obsah jeho jinými
slovy opakujeme, ve větách výměrných. Tělo
jest stánek duše. Bahna jsou pramenové bez
toku. Zlato jest kov. Kočka jest dravec koč-
kovitý. S instr. pak ve větách případnosti.
Vrba jest rostlina bezkorunná vrbovitá (vý-
měr), ale: vrba jest okrasou potoků (pří-
padnosť). Růže jest královnou bylin. Jehně
bylo kořistí vlka. Vz Instrumental, Býti
(I. 114. b., 115. a.).

Seine, gt. Seiny, ť. (fr.,Sén) řeka ve
Francii; ostatní pády bývají také od lat.
Sequana, tedy gt. Šequany atd. Vz Brs.
2. vyd. 53.

Seit, seither, něm. Ona mu od osmnácti
let posluhovala. Svěd. Od věkův. Ta zima
už nebyla na několik let. Co jsem já tu
byl, nikdy jsem toho neslyšel. Co ho znám,
dělával u otce. Jest tomu dobře přes 1000
let, jakž Čechové nejprve do této krajiny
přitáhli. Už dva dni jsem skoro nic nejedl.
Jest tomu jednak dvě léta. Svěd. — Mk.

Seitdem, vz Jak (I. 596. b. 7. ř. sh.).

1. Sej = se jest. Výb. I. 646.

2. Sej, e, f., setba, die Saat, Sš. Sm. bs. 24.
Seja, e, f., bohyně setby. Krok. II. 373.
Sejan-us, a, m., jm. římské.
Sejatva, y, f., zastr. = setba. Mkl. B. 178.
Sejba, y, f.= setba, čas setí, die Saat-
zeit, Saat. D.

Sejbal, a, m., jm. vlastní. Šd.

Sejc, vz Sýc.

Sejček, vz Sýc,

Sejdený; -den, a, o, versammelt. Už byli
všeci s-ní, šp. m.: už se sešli. Na mor. Zlín-
sku. Brt.

Seje, obyč. síje, e, f., čas setí, die Säe-
zeit. — S., osení, die Saat. Ros. Zimní s.
Zlob. — S., dat. a akkus. m. sobě, se. Na
Ostrav. Tč.

Seji, vz Síti.

Seirena, vz Sirena.