Předchozí (297)  Strana:298  Další (299) |
|
|||
298
|
|||
|
|||
s čím = setkati se. Sej. se s bratrem. Us. Jak
koně obrodil, s děvčátkem sa schodil. Sš. P. 102. Když se rok s rokem sejde, ničeho nepři- chraníme. Us. Než se týden sejde s týdnem (za nějaký čas). Kos. Ol. I. 99'. Schází (srov- nává) se s výkladem tím věta. Sš. U. 31. Kterýž s hovadem a s bravem sejde se (obcuje tělesně), smrtí umri a hovado neb brav zabijte. Hus I. 192. S. se s ženou (obcovati s ní tělesně). V. Jelen se s laňkou sšel. Volk. - se kde proti komu. Nebo sešli se skutečně v městě tomto proti Je- žíšovi ; Podobně proti Kristu sešli se v radu. Sš. Sk. 49., 48. A kadeři s druhými ka- deři proti pravdě sešli sú se. Hus II. 367. — se komu — hoditi se, sich schicken. Us. u Opav. Klš. — se v co. To vypravování teprv na konci v stejnost' se schází. Proch. Sešli jsme se v jedno. Sych., Dal. — se proč. V židovských školách hosté pro zvědy a pro pouhé poslyšení schodili se. Sš. Sk. 58. A proč lidé spolu mají se sjíti, že pro plod. Hus I. 194. — se čeho = něčeho se vystříti. Dal. Kdo doma sedí, ten se zlé příhody schodí (jí se vyhne). Bruns. Čl. M. 288. — se jak. V dobrém sme se sešli, v dobrém se rozejdem. Sš. P. 625. — Vz Zjíti. Sejití, n. — schůzka, shledání, die Zu-
sammenkunft. Mnějíce, by toliko to jich spolu tělesné s. bylo manželství. Hus III. 203. Na 3 sejití (semlení) musí jáhly býti hotovy. Vys. — S., smrť, der Tod. Kon. Sejitý = sešlý. Všecko již s-té semínko
voda, potopí. Us. u Luhačovic. Tě., Hý. Sejivo, a, n., die Saatfrucht. Urodilo se
mi obilo tak na sejivo; Letos je málo se- jiva Na Ostrav. Tč. Sejkora, y, ť., kaše ze syrových bramborů
a mouky; peče se jako lívance. Jinde syro- vec. U Bydž. Mý. Sejm, u, m. = snem, der Landtag, zastr.
Půh. II. 142., 143. a j. Sejmě, zejmě, zemně, zemně, ě, sej mička,
zejmička, žemnička, y, f. — svazeček lnu če- saného, obláč, pletenice n. panenka, na Slov. kyt«, kytka, die Kaute, Reiste Flachses, das Käutlein, die Knocke. D. Sejmouti, sejmu, ul, ut, ntí; sníti, sejmu,
sňal, sňat (m. sjíti, sjal, sjat), snětí; sjímati a snímati — dolů vzíti, herabnehmen; pryč vzíti, wegnehmen; schytati, zajímati, gefan- gen nehmen, einfangen, arretiren; se — shro- mážditi se, sjíti se, sich versammeln, zusam- menkommen; pojíti se v manželství, heira- then.; obcovati tělesně, beischlafen; potýkati se, bíti se, kämpfen, sich schlagen; sjedno- titi se oč, einig werden, sich vereinigen; zanítiti se, zapáliti se, sich entzünden. Jg. Vz Zejinouti. — co, koho: zastření obli- čeje, Kom., klobouk, hříchy, hlavu (stíti), V., korunu, Háj., čepici, Us., spiklence (schy- tati), Kram., střechu, husu (sádlo s ní stá- hnouti), Us., šachtu (hloubiti), šichtu (děl- níkovi platu za šichtu nevyplatiti ku př. když špatně pracoval). Vys. Sejmi, bratře, ruka- vice, vem to cělo (tělo) na své ruce. Sš. P. 37. Prsten sejal, milou objal; Kdo ten prsten símat bude, ten zajisté její bude. Sš. P. 749 — co před kým. Klobouk před ním snímal. V. — co proti komu. Nechce klo- |
bouku proti němu sníti. Ms. pr. pr. — co
komu: koni ohlav. — co odkud. Řetězy s sebe sňal. Jel. Tělo s kříže s. St. skl.
Kněžství s někoho sníti. Plk. Někomu bělmo s oka s. D. Prsten s prstu, Boč. exc, oheň s oltáře. Us. Zlatý prsten s prstu sjal, Mari- jance na prst dal a sám se zamordoval. Sš. P. 92. A tak dluho ju sobě namluval, ež zelený vinek s její hlavy sjal. Sš. P. 193. Bůh rodiče s toho světa sníti ráčil. Štelc. — se v čem = sejiti se. Kda sě sněch u lěsi i vladyky u Vyšehradě. LS. v. 44. — se v co = sejíti se, sjednotiti se. Sňavše se v hromadu. Zlob. Aby rovní se sněli v manželstvo. Št. — se oč = sjednotiti se. Ms. ústav. zem. — Ms. jus. — koho s kým. Mój rychtář s mými sedláky sjímal ty jisté. Půh. II. 498. — se s kým. 1. Nedej se jim s císařem sníti (= sejíti). Dal. — 2. S man- želkou se sníti (pojíti se v manželství). Jel., V., Br. Ať se mé srdce sejme s vámi. BO. — 3. S někým tělesně obcovati. Jel., Rad. zv. — 4. Sníti se s kým = potýkati se (ne- má-li býti: sjíti = sejíti. Jg.). Dal. — co, se čím. Sňaly se domy ohněm (zapálily se). Zlob. Jednú rukú koňu dával, druhú rukú vínek snímal. Sš. P. 192. — co kde. Král sněl ten obyčej na jednom sněmu. Ms. pr. pr. Sejmutý; -ut, a, o, abgenommen, abge-
zogen. S. maso (s kterého sádlo vzato). Us. Dch. Sejnice, e, f., nástroj k setí, die Säe-
maschine. Berg. Sejný, k síji náležitý, Saat-. Berg.
Sejpka, vz Sýpka.
Sejpy, sejfy, pl., f., něm. Seifen, ryžocny,
závody k vypírání zlata, drahých kamenů a některých rud z říčného písku. S. N. Sejr, vz Sýr. — S., bílý výrostek na zo-
báku havranově. U Rychn. Msk. Sejrák, a. m., kdo dělá sýr. Us. u Jič.
Ltš. Sejřek, řka, m., ves u Tišňovic. PL.
Sejto, a, n., vz Síto.
Sejvary, pl., m., požáry, der Höherauch.
Šm., Jg. Sejvoz, u, m., die Rampe. Us. Rk.
Sek, u, m., sečení, der Hieb. Bod a sek.
Krok. Sekem = a) sečmo, hauend, L., b) im Trapp, na Slov. Plk. S. vněšní příční, dvoj- sek, plocha seku, spodní, hlavní, protisek, vrchní příční, spodní, kružný, křížný, nitřní, odsek, nitřní příční, sousek, mách (dlouhý). Vz KP. 553. S výšky v pravo sek! z hloubky v pravo sek! na hlavu sek! Čsk. Sekací, Hack-, Schneid-. S. nůž. Ros.,
nářadí, Techn., zub, Ssav., stroj. Dch. Sekácký, fesch, putzsüchtig. V Jižensku.
Vrů. — S., dobrý, gut. To je s. pivo (== sa- mec). Mor. Hý. Sekáč, e, sekáček, čka, m. od sekati,
příp. -čjь. Mkl. B. 331. — S., kdo seká, der Hauer. S. sena. V. S-če smluviti, zjednati, objednati. Ros. Sekáč nemá-li rosy na trávě, má ji na cele. Kda, S. lesní (caesor ligno- rum), drevný (ligna caedens). BO. — S., rázný člověk, udatný, sekoun. Rázný s., ein Haudegen. Dch. -- S., der Stutzer. Dělal při musice s-če. Us. Ehr. — S., havíř, der Berg- hauer. S-či sekají, dobývají v dolech rudy. |
||
|
|||
Předchozí (297)  Strana:298  Další (299) |