298

s čím = setkati se. Sej. se s bratrem. Us. Jak
koně obrodil, s děvčátkem sa schodil. Sš. P.
102. Když se rok s rokem sejde, ničeho nepři-
chraníme. Us. Než se týden sejde s týdnem
(za nějaký čas). Kos. Ol. I. 99'. Schází (srov-
nává) se s výkladem tím věta. Sš. U. 31.
Kterýž s hovadem a s bravem sejde se
(obcuje tělesně), smrtí umri a hovado neb
brav zabijte. Hus I. 192. S. se s ženou
(obcovati s ní tělesně). V. Jelen se s laňkou
sšel. Volk. - se kde proti komu. Nebo
sešli se skutečně v městě tomto proti Je-
žíšovi ; Podobně proti Kristu sešli se v radu.
Sš. Sk. 49., 48. A kadeři s druhými ka-
deři proti pravdě sešli sú se. Hus II. 367.
— se komu — hoditi se, sich schicken. Us.
u Opav. Klš. — se v co. To vypravování
teprv na konci v stejnost' se schází. Proch.
Sešli jsme se v jedno. Sych., Dal. — se
proč. V židovských školách hosté pro zvědy
a pro pouhé poslyšení schodili se. Sš. Sk. 58.
A proč lidé spolu mají se sjíti, že pro plod.
Hus I. 194. — se čeho = něčeho se vystříti.
Dal. Kdo doma sedí, ten se zlé příhody
schodí (jí se vyhne). Bruns. Čl. M. 288. —
se jak. V dobrém sme se sešli, v dobrém
se rozejdem. Sš. P. 625. — Vz Zjíti.

Sejití, n. — schůzka, shledání, die Zu-
sammenkunft. Mnějíce, by toliko to jich
spolu tělesné s. bylo manželství. Hus III.
203. Na 3 sejití (semlení) musí jáhly býti
hotovy. Vys. — S., smrť, der Tod. Kon.

Sejitý = sešlý. Všecko již s-té semínko
voda, potopí. Us. u Luhačovic. Tě., Hý.

Sejivo, a, n., die Saatfrucht. Urodilo se
mi obilo tak na sejivo; Letos je málo se-
jiva Na Ostrav. Tč.

Sejkora, y, ť., kaše ze syrových bramborů
a mouky; peče se jako lívance. Jinde syro-
vec. U Bydž. Mý.

Sejm, u, m. = snem, der Landtag, zastr.
Půh. II. 142., 143. a j.

Sejmě, zejmě, zemně, zemně, ě, sej mička,
zejmička, žemnička, y, f. — svazeček lnu če-
saného, obláč, pletenice n. panenka, na Slov.
kyt«, kytka, die Kaute, Reiste Flachses, das
Käutlein, die Knocke. D.

Sejmouti, sejmu, ul, ut, ntí; sníti, sejmu,
sňal, sňat (m. sjíti, sjal, sjat), snětí; sjímati
a snímati — dolů vzíti, herabnehmen; pryč
vzíti, wegnehmen; schytati, zajímati, gefan-
gen nehmen, einfangen, arretiren; se — shro-
mážditi se, sjíti se, sich versammeln, zusam-
menkommen; pojíti se v manželství, heira-
then.; obcovati tělesně, beischlafen; potýkati
se, bíti se, kämpfen, sich schlagen; sjedno-
titi se oč, einig werden, sich vereinigen;
zanítiti se, zapáliti se, sich entzünden. Jg.
Vz Zejinouti. — co, koho: zastření obli-
čeje, Kom., klobouk, hříchy, hlavu (stíti),
V., korunu, Háj., čepici, Us., spiklence (schy-
tati), Kram., střechu, husu (sádlo s ní stá-
hnouti), Us., šachtu (hloubiti), šichtu (děl-
níkovi platu za šichtu nevyplatiti ku př. když
špatně pracoval). Vys. Sejmi, bratře, ruka-
vice, vem to cělo (tělo) na své ruce. Sš. P.
37. Prsten sejal, milou objal; Kdo ten prsten
símat bude, ten zajisté její bude. Sš. P.
749 — co před kým. Klobouk před ním
snímal. V. — co proti komu. Nechce klo-

bouku proti němu sníti. Ms. pr. pr. — co
komu: koni ohlav. — co odkud. Řetězy

s sebe sňal. Jel. Tělo s kříže s. St. skl.
Kněžství s někoho sníti. Plk. Někomu bělmo
s oka s. D. Prsten s prstu, Boč. exc, oheň
s oltáře. Us. Zlatý prsten s prstu sjal, Mari-
jance na prst dal a sám se zamordoval. Sš.
P. 92. A tak dluho ju sobě namluval, ež
zelený vinek s její hlavy sjal. Sš. P. 193.
Bůh rodiče s toho světa sníti ráčil. Štelc.
— se v čem = sejiti se. Kda sě sněch u
lěsi i vladyky u Vyšehradě. LS. v. 44. —
se v co = sejíti se, sjednotiti se. Sňavše
se v hromadu. Zlob. Aby rovní se sněli
v manželstvo. Št. — se oč = sjednotiti se.
Ms. ústav. zem. — Ms. jus. — koho s kým.
Mój rychtář s mými sedláky sjímal ty jisté.
Půh. II. 498. — se s kým. 1. Nedej se jim
s císařem sníti (= sejíti). Dal. — 2. S man-
želkou se sníti (pojíti se v manželství). Jel.,
V., Br. Ať se mé srdce sejme s vámi. BO.
— 3. S někým tělesně obcovati. Jel., Rad.
zv. — 4. Sníti se s kým = potýkati se (ne-
má-li býti: sjíti = sejíti. Jg.). Dal. — co,
se čím. Sňaly se domy ohněm (zapálily se).
Zlob. Jednú rukú koňu dával, druhú rukú
vínek snímal. Sš. P. 192. — co kde. Král
sněl ten obyčej na jednom sněmu. Ms. pr. pr.

Sejmutý; -ut, a, o, abgenommen, abge-
zogen. S. maso (s kterého sádlo vzato). Us.
Dch.

Sejnice, e, f., nástroj k setí, die Säe-
maschine. Berg.

Sejný, k síji náležitý, Saat-. Berg.

Sejpka, vz Sýpka.

Sejpy, sejfy, pl., f., něm. Seifen, ryžocny,
závody k vypírání zlata, drahých kamenů
a některých rud z říčného písku. S. N.

Sejr, vz Sýr. — S., bílý výrostek na zo-
báku havranově. U Rychn. Msk.

Sejrák, a. m., kdo dělá sýr. Us. u Jič.
Ltš.

Sejřek, řka, m., ves u Tišňovic. PL.

Sejto, a, n., vz Síto.

Sejvary, pl., m., požáry, der Höherauch.
Šm., Jg.

Sejvoz, u, m., die Rampe. Us. Rk.

Sek, u, m., sečení, der Hieb. Bod a sek.
Krok. Sekem = a) sečmo, hauend, L., b) im
Trapp, na Slov. Plk. S. vněšní příční, dvoj-
sek, plocha seku, spodní, hlavní, protisek,
vrchní příční, spodní, kružný, křížný, nitřní,
odsek, nitřní příční, sousek, mách (dlouhý).
Vz KP. 553. S výšky v pravo sek! z hloubky
v pravo sek! na hlavu sek! Čsk.

Sekací, Hack-, Schneid-. S. nůž. Ros.,
nářadí, Techn., zub, Ssav., stroj. Dch.

Sekácký, fesch, putzsüchtig. V Jižensku.
Vrů. — S., dobrý, gut. To je s. pivo (== sa-
mec). Mor. Hý.

Sekáč, e, sekáček, čka, m. od sekati,
příp. -čjь. Mkl. B. 331. — S., kdo seká, der
Hauer. S. sena. V. S-če smluviti, zjednati,
objednati. Ros. Sekáč nemá-li rosy na trávě,
má ji na cele. Kda, S. lesní (caesor ligno-
rum), drevný (ligna caedens). BO. — S.,
rázný člověk, udatný, sekoun. Rázný s., ein
Haudegen. Dch. -- S., der Stutzer. Dělal při
musice s-če. Us. Ehr. — S., havíř, der Berg-
hauer. S-či sekají, dobývají v dolech rudy.