299

Vys. — S., člověk ve svém umění dokonalý,
der Hauer, Fetzer. Us. — S., kuchař, der
Koch. Plk. — S., bahní pták, chřástal, gal-
linula grex, die Ralle. Schd. II. 471. — S.,
kalhotář, aspoň tříletý divoký kanec. Šp. —-
S. dlouhonohý, phalangium opilis, die After-
spinne. Frč. 117. — S., sekáček, čku, m.,
nůž sekací, das Hackmesser. V. S. kolíbavý,
D., jednoduchý, kolíbavý jednoduchý n. dvo-
jitý n. trojitý, Cn., na povidla. Kh. — S.,
kladivo ku presekávání železa, das Setzeisen.
S. šrotovni. Us. S. s ostřím přímým aneb
polokulatým (k dělání děr). Hk. — S., šavle
zákopnická, der Pionniersäbel. Čsk. — S.,
železo k narovnávání hřebíků na kopytě koň-
ském. Dch. - S., nástroj k sekání zelí n.
píce pro dobytek, štuchadlo, der Krautstösser.
D., Brt. — S-, k pouštění žilou, čtyrhranný
s 12—16 nožíky. Vz Nástroj k pouštění. Cn.

Sekačka, y, f., která seká, die Hauerin.
S. sena. — S., fintidlo, eine Putzsüchtige,
fesches Weib. To je s. (sekna)! Us. v Ěen-
čově. — S. — seč. U Pelhř. Ptů. — S., ře-
znický nůž. Jg.

Sekáčský = sekácký. Dch.

Sekáčstvo, a, n., die Mähderei. D.

Sekadlo. a, n., prkno k sekání jídel, das
Hackbrett; nákovadlo k sekání, der Hau-
ambos. Plk. — S., stroj k sekání masa. Us.
Šd.

Sekajna, y, f. — sekanina. Vz N. Na Po-
licku Kšá.

Sekakul, u,m., centum capita, dieDonner -
distel, rostl. Rkp. vodň.

Sekal, a, m., der Haudegen. Vz Sekáč.
Dch.

Sekané, ého, n., sekané pliěky. Gehack-
tes. V.

Sekanec, nce, m., pl. sekance = sekanina,
střelivo z nasekaného olova.

Sekání, n., das Hauen, Hacken, Gehacke,
Schneiden. Losová kůže sekáním neproniká
se. Kom. S ním krve ubírati. Ja. — čeho:
dřiví na sáhy, žíly, Us., sena; čas sekání
luk, V.; s. zelí. — čím. S. mečem. D. S.
těla pušťadlem. Ras. — v čem. S. v stí-
hání, der Nachhieb. D. — S. == sečka, ře-
zanka. Na Ostrav. Tč. — S., píce, hl. řepa
dobytku na drobno sekaná. Mor. Hý.

Sekanice, e, f., seč, sekání, pranice, die
Schlägerei, Prügelei, das Gemetzel, Massacre.
Čsk., Jg. To byla s. Us.

Sekanička, y, f., das Karbanatel. Šm. —
S. = řezanka, sečka. S-čky dosti mám, se-
kati nebudu. Sš. P. 766.

Sekaníčko, a, n. = sečka. Co mu (koni)
jeść dovala? Drobne sekaničko. Na Ostrav.
Tč.

Sekanina, y, f.. něco sekaného, jako: ře-
zanka, etwas Gehacktes. D. Staň Josefku
domů, klekaničko zvonijó, řezat sekaninu.
Sš. P. 766. Ze slámy nebude než s., a
z prkna drtina. Prov. V posteli mám samou
sekaninu (drobnou slámu). — S., rozsekané
olovo k nabíjení ručnic. Vz Sekanec. Šp.
— S., sekané jídlo, sekanka, das Gehacksei,
Haché. Vrat. Sekané řízky. Mor. Šd. Kraple
se s-nou (do polívky), Tascherln mit Haché.
S. z mouky, vajec a masa (o velikonocích
v již. Čech.). Slm.

Sekanisko, a, n. = sekanina. Slov. Bern.

Sekanka, y, f., něco sekaného ku př. ře-
zanka, sečka. A čim un (on) jich (koně)
krmiť budě? Pěknu, drobunku sekanku.
Sš. P. 754. Vz Sekanina. Ros. — S., na
drobno sekané jídlo. Vz Sekanina. Puch.

Sekanlivý —= sekací, Hack-. Ros.

Sekanta, y, f., z lat., sečná čára (přímka),
sečka, sečná, die Sekante, Schnittlinie, eine
gerade Linie, welche eine krumme an einem
o. mehreren Punkten trifft.

Sekaný; sekán, a, o, gehackt. S. dříví,
Us., obraz (ku př. z mramoru), V., listy.
Rostl. Klobása ze sekaných jater (jitrnice).
V. S. hra —- šest a dvacet bez figur. Us.
Dch. — Vz Sekati.

Sekař, e, m. = sector, zastr. Ždk.

Sekati, sekám a seci; seknouti a. síknouti,
ul, ut, utí; séci (síci), seku (zastr.), sekl,
sečen, ení; sekávati. S., strsl. seka, séšti,
seco, koř. sek. Sr. lit. sikis, Hieb, vedlé po-
sékelis, der Hammer, strhornoněm. seh, das
Pflugmesser, sahs, Messer, lat. secare. Der
Wurzelvokal hat sich in sekera securis er-
halten. Mkl. aL. 59., 11. Hauen, metzeln,
mähen, peitschen. — abs. Vítr seče (jest
ostrý). Us. Ten kůň seká (třese jezdcem,
stösst). Na Slov. Kupectví seklo (nešlo,
stockte). Na Slov. Vlk seče, liška nahra-
buje, komár na vůz dává, mucha utla-
čuje. Sš. P. 696. — co (komu). S. led,
zelí; trávu, obilí (kositi), D., hlavu (stíti),
Dal. 17., kamení (lámati), Us., někomu žílu.
Us. Mouchy koně sekají (štípají, stechen).
Us. Matěj se zved, přišel sekat led, nemá-li
ho, dělá si ho. Prov. Dch. Cf. Matheis
(= Mathias) bricht Eis; hat er keins, so
macht er eins. Hý. On ho sekal a flekal;
Ten ho sek (hat ihm einen Hieb versetzt)!
Dch. Seká prevíta (dělá pána). U Litomš.
(na Moravě říkají: seká všiváka). Hý., Vik.
S. němčinu (hbitě německy mluviti), pána.
Us. Člověk aby se pařezoval a kluk jen
seká pána. U Král. dvora, v Lukavici.
Dhn. Červená krú (krev), ako keď člově-
kovi žilu sekne, vystrzekla. Slov. Proč pak
mě sekáte, co pak mne neznáte? Dyť sem
já děvečka z vašeho městečka. Sš. P. 144.
Sekej, synko, sekej lípko, své panence na
kolíbko; Seče komár votavu, muška nahra-
buje, komár hází do žebřin, muška našla-
puje ; Liška seče votavu, zajíc ji shrabuje,
můcha na vůz podává, komár pošlapuje. Sš.
P. 554,, 695., 696. S. louku. Půh. II. 285. S.
sečné rány. Rkk. 33. Srpoše Spytibor seče.
Rkk. 42. Sv. Petr protivníky séci chtěl. Pass.
825. — co, koho, se čím. S. seno kosou,
seno n. obilí kosou, vodu vesly. Us. S. dříví
sekerou, V., někoho mečem, Hus I. 371., bi-
čem, prutem (mrskati). Troj., Jg. Pták kříd-
loma povětří seká. L. Tu se kopíma sečesta.
Troj. Divoký kanec zuby (zlostí) seká. S.
rudu, kovy, skálu, pramen kosatcem, želíz-
kem atd. Vys. S. jazykem (mnoho mluviti).
Us. Šg. Ne každý, kdo jazykem seče, hodí
se do bitvy. Č. Vezmi ten meč a seč jím
ďábla. Hus I. 178. Někoho slovem, řečí s.
Us. Dch. Kdo tebú, koso, secť bude, až tu
šohajka nebude ? Sš. P. 601. — kam: do
stromu, Us., D., do jelit. Us. Ten do toho