301

Sekeranka, y, f. S. trojhranná, donax
trunculus, mlž. Frč. 223.

Sekeratka, y, f., serropalpus, hmyz. Krok.

Šekeřice, sekyřice, e, f. == sekerka, das
Beilchen. Kom.

Sekerné, ého, u., das Accidenzgeld für j
den Holzverkauf. Gl. 310.

Sekernice, sekyrnice, e, f., žena seker-
níkova, die Mühlbauerin. — S., schrána na
sekyry, das Axtbehältniss. Bern.

Sekernický, sekyrnický, Mühlbauer-.
S. řemeslo. Us.

Sekernictví, sekyrnictví, n., die Mühl-
bauerei. Jg.

Sekerník, sekyrník, a, m., der Mühl-
bauer, Werkmeister in der Mühle. Vz Tk.
II. 548. — S., der Axtstreiter. Šd. — S.,
u, m. = sekernice.

Seklavice, e, seklavosť, i, f., třesení na
voze, das in die Höhe Schütteln. Na Slov.
Bern.

Seklavý, házející vzhůru, schüttelnd. S.
cesta. Slov. Bern.

Sekmo = sečmo, hauend, hiebweise. Jg.

Sekna, y, f., ženská odsekávající, hubatá,
schnappiges Weib. Us. Msk. — S., sekačka,
eine Putzsüchtige, ein fesch angezogenes
Mädchen. Us. u Řenčova,

Seknice, e, f. = světnice. V Bystersku.
Sn. U Prostějova. Hý. Plakala ďzěvucha
v tej novej s-ci, že ju opuscili ci jeji pa-
nici; Sviť měsíčku, sviť jasně, až do naši
s-ce; Poď synečku do s-ce, už je zima venku.
Sš. P. 316., 479., 560.

Seknouti, vz Sekati.

Seknutí, n., der Hieb. S. žíly, das Ader-
öffnen. Us.

Seknutý; -ut, a, o, gehauen. — čím:
mečem. Us. — S., opilý. Je seknut. Us.

Sekotati = štěrkati, štěrkotati, skřípěti,
klapati, cvakati zuby, mit den Zähnen klap-
pern. Mor. D. Vz Sekati čím.

Sekoun, a, m., der Haudegen. Šm. Vz
Sekáč.

Sekourek, rka. m., chiroscelis. hmyz.
Krok. II. 255.

Sekrét, sekrýt, u, m., z lat. secretum,
na Slov. = tajemství, das Geheimniss. Bern.
— S., pečeť, pečetní prsten, též otisk jeho,
das Siegel, Petschirstöckel, der Petschirring.
Sekrýt přitisknouti, přitlačiti, přidati, při-
věsiti. V. S. někomu svěřiti, Záv., k listu
přiložiti. Faukn Pod s-tem prstenu našeho.
Arch. VI. 45. Pravili, že jest to jejich s.
NB. Tč. 69. — S., na Slov., záchod, chyška,
der Abtritt. Jg.

Sekretář, e, m., z lat. secretum (vz Sekrét),
kdo u sebe choval pečeť (sekrét), tajný písař,
tajemník, der Geheimnschreiber, Sekretär. S.
místodržitelský, magistrátní, obecní atd. —
S., skříně tajná, das Geheimschreibpult, der
Sekretär.

Sekretářiti, il, ení, Sekretärdienste thun.

Sekretářka, y, f., tajemnice, die Sekre-
tärin.

Sekretárský, tajemnický, Sekretär-.

Sekretářství, n., tajemnictví, das Sekre-
täramt. Jg.

Sekretní, tajemný, geheim. Jg.

Sekta, y. f., z lat., strana, odtrženost, od-
trženství, rozdvojení, rozkolí, odštěpek, die
Sekte, der Anhang. S. filosofická. Us. S.
v náboženství, kacířství, V., strana nábo-
ženská, která smýšlením svým se různí od
smýšlení ostatních vyznavačů téhož nábo-
ženství a dle svých náhledů také svou boho-
službu vykonává, die Sekte. S. N. Novou
sektu zaraziti, uvésti. Hus III. 303., Br. Sekta
ariova. Us. Co o králi všecka ta vaše s.
obmýšlela a ukládala? Aug. 30.

Sektár, e, m. S. v náboženství = kacíř,
bludař, odtrženec, V. = prívrženec nejaké
náboženské sekty, který se snaží, aby jí nové
přívržence získal, der Sektirer. S. N. Vz
Sekta.

Sektárský, Sektirer-. S. duch. V.

Sektářství, n., snaha způsobiti rozdělení
ve věcech náboženských, die Glaubenszünftelei,
Sektirerei. S. N., V.

Sektor, u, m., lat., vz Výsek, Výseč. Der
Kreisausschnitt.

Sekularisace, e, f., z lat., odnětí statku
církevního ku správě světské, die Weltlich-
machung, Sekularisation, Einziehung geist-
licher Besitzungen. — S., propuštění ze
slavných řeholních slibů, kterými mnich
nebo jeptiška na jistý řád n. klášter vázáni
jsou. Vz S. N.

Sekularisovati = světským učiniti, se-
kularisiren. — co: církevní statek. Rk.

Sekularní, stoletý, sekularisch, z lat.

Sekulenka, y, f. = sekerka. Sl. ps. č.
61. Sekala s. dubca. Sl. p. 34.

Sekul-um, a, n., vz Seculum. Jest ještě
ze starého s-la. Us. Šml.

Sekund hráti = na druhý n. provazecí
nástroj.

Sekunda, y, f., lat., druhá třída, die zweite
Klasse. Vz ostatně: Secunda. — S,, vz Vte-
řina. Nz. — S. v hudbě. Hd.

Sekundan, a, m., pl. -ani (-áni); = žák
druhé třídy, der Sekundaner.

Sekundant, vz Secundant.

Sekundarní, z lat., untergeordnet, abhän-
gig, druhotní, vedlejší, podřízený; s. nemoc ;
s. tvary v geologii (přechodní). S. N. Vz
Secundarius.

Sekundice, e, f., druhotiny kněžské, ju-
bileum padesátiletého kněžství, die Sekundiz.
S. N., Šd.

Sekundogenitura, y, f. = secundogeni-
tura.

Sekundovati, hráti na některý nástroj
provázeje hlavní melodii. Rk. — S., přispí-
vati, pomáhati, zvl. v souboji. S. N.

Sekundový, Sekunden-. S. ručička, ky-
vadlo. Nz., Techn.

Sekur. Přilítl si na mne jako s. (= s ostrou,
s nabroušenou). U Rychn. Msk.

Sekuř, e, m., z lat. succursus, v obec.
mluvě, pomoc. Poslati s., přijíti na s. Us.
u Olom., ve vých. Čech. Jir., Sd. Chasu
bude míti na s. Ehr. Měla několik stovek
na s. Ehr.

Sekura, y, f., z lat. = jistota, bezpečnost,
Sicherheit, ve slohu kupec. Kh.

Sekuta, y, sekutník, a, m., der Plage-
geist. Na Ostrav. Tč. Vz Sekator.