302

Sekutný = zpropadený, verflucht. To je
s. baba = nevrlá, svárlivá. Na Mor. Brt. Ve
vých. Čech. Všk.

Sekvana, y, f., vz Seine. S. N.

Sekvence, z lat. sequentia, některé hymny
následující po alleluja. jímž při mši končí
se graduale. Vz S. N. Vz Přísledek (II.
1083. b.).

Sekvestr, u. m., z lat., soudní obstávka
statku až do konečného rozhodnutí právní
pře, gerichtlicher Beschlag auf ein Gut bis
zur Entscheidung der strittigen Sache. Vz
Sekvestrace.

Sekvestrace, e, f., obstavení, obstávka
statku, úřední opatření, jímžto se nařizuje,
aby cizí věc po jistý čas a k jistému účelu
osobou zvl. k tomu ustanovenou a povinnou
účty činiti spravována byla. S. N. Die Se-
questration. J. tr. Vz Sekvestr, u, m.

Sekvestrator, sekvestr, a, m., soudem
nařízený správce statku, o nějž je pře, der
Sequester o. Sequestrator. J. tr.

Sekvestrovati, statek obstaviti, seque-
striren. Rk. — Vz Důvěrník.

Sekyr, e, m., kostel. Kosm.

Sekyra, vz Sekera.

Sekyřany, dle Dolany, něm. Sekržan. Vz
Tk. III. 113. S. dolejší a hořejší, vsi u Stoda.
PL.

Sekyrka, vz Sekera. — S., ves u Rych-
nova.

Sekyrné, vz Sekerné.

Sekyrovati = týrati koho, na něm seděti,
sužovati. Us. Sd., Msk., Vru.

Seladon, a, m., špan., zamilovaný ovčák;
nyjící milovník, schmachtender Liebhaber;
mořská zeleň, das Meergrün.

Seladonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 166.

Selanečný,selankový = idyllisch. Květy
1842.

Selanka, y, f., poetické vyobrazení lidí
v přirozeném stavu bydlících, idylla, die
Idylle. Vz Sedlanka.

Selankobásník, a, m., der Idyllendichter.
Šm.

Sele, lépe: ssele (od ssáti; každý, kdo
sse), ete, n., pl. sselata; sselátko, a, n. Příp.
-et. Mkl. B. 193. Nu Mor. pod Hostýnem
sále. Mřk. Vz Osse. S. = dítě, které sse,
mléka mateřského požívá, der Säugling. Aqu.,
Ben. — S., obyčejně o živočiších jiných. S.,
mladý srnec, V., štěně, hříbě, jehně atd. Ja.,
Krab. Nejobyčejněji = podsvinče, prasátko,
čůně, das Spannferkel; odstavené: odstávče.
V. Ssele kvičí. Kinský. Sselátko v husté
huspeniné. Sych. Ssele z dobrého plemene.
Sych. Vz Prase. — S., člověk svinský, pra-
sátko, das Schwein, der Saumagen; cucák,
holobrádek, junger Lecker. Kom.

Selec, lce, m., Voitelsbrunn, ves u Mi-
kulova. Tč.

Selecta (pars), lat., vybraná část, výbor,
Auswahl, f.

Selen, u, m., luník, selenium, der Selen,
prvek. Vz S. N., Šfk.50., Schd. II. 28.

Selenaldin, u, m., der Selenaldin. Nz.

Selenan, u, m., sůl z kyseliny selenové.
Vz Šfk. 94.

Selen-e, y, f., řec, měsíc; bohyně měsíce.
Vz S. N.

Seleniasa, y, f., náměsíčnosť, die Mond-
sucht.

Seleničitan, u, m., sůl kyseliny seleničité,
selenigsaures Salz. Vz Šfk. 94., Nz.

Seleničitý. S. kyselina, selenige Säure:
Se O,. Sfk. 93., Nz. S. sirník.

Selenid, u, m., sloučenina selenu s jinými

vky. Šfk. 51. S. ethylnatý, Selenäthyl. Nz.

Seleník, u, m. S. olovnatý či clausthalit,
s. stříbrnatý, s. měďnatý či berzelin, s. rtuť-
natý či tiemannit. Vz Bř. N. 211.

Selenografie, e, f., lunopis, nauka o mě-
síci, die Mondbeschreibung. Vz S. N., Nz.

Selenovodík, u, m., der Selenwasserstoff:
HSe; l-/-39 = 40. Šfk. 114., Nz.

Selenový. S. kyselina, die Selensäure:
Se O₃. Šfk. 93.

Seletice, dle Budějovice, něm. Selletitz,
ves a) u Postoloprt, b) u Libáně. PL.

Seletnice, e, f., rostlina, praseník, sviní
mléč (Šm.), hypochaeris, das Ferkelkraut.
Slb. 464. S. blamatá, jednokvětá. plchá, hel-
vetská. Flora.

Seleuci-a, e, f., dle Italia, jméno něko-
lika měst, ku př. v Syrii. Vz S. N.

Seleuk-os, a, m.. jm. několika králů syr-
ských. Vz S. N.

Selfaktor, u, m., samopřed, Šm., předací
stroj parou hnaný. S. N.

Selhání, n., v homiláři opatovickém z 13.
stol. Vz Mus. 1880. str. 109. Vz Selhati.
A on pořekl sě dále jíti, jakož jest učinil
bez selhánie. Hus II. 143. — Gh.

Selhati, lhu a lžu (m. lhju, jako pláču,
pláči), lžeš, lhou; lži. lha (ouc), al, án, ání
= nepravdu pověděti, lügen, Lügen sagen,
erlügen. Jg., V. — abs. Naděje selhala (zmý-
lila, ošidila, betrog). Sych. Ručnice selhala
(nespustila, versagte). D. Jako by kto krále,
jenžby nikdy neselhal, aniž mohl selhati, ve
svědectví zavrhl. Hus I. 104. — co. Selhal
všecko, cožkoli přiřekl. Br. Což jsem na
Martina mluvil, to sem selhal. NB. Tč. 241.
— co kam. Ať na sě sám zatracenie ne-
uprosíš a neselžeš a sám sebe neodsúdia.
Hus I. 358. (Tč.).— jak: v hrdlo. Ros. Na-
prosto si selhal v svú hlavu. BO. — komu
(co). Selži mu něco. Us,. Selhalo mu (nepo-
vedlo se. Vz Neštěstí). Č. Selhala mu slova.
Kká. Š. 74. Čistě's mi selhal. V. Selhal mu
hlas.

Seliba, y, m., osobní jm. Šd.

Selibice, něm. Sellowitz, ves, u Postoloprt.

Selibor, a, m., osobní jm. Šd., Mus.

Selibov, a, m., něm. Selibau, ves u Písku
(u Protivína). PL., Tk. I. 437., Tf. 288.

Seliha, y, f. = clapa, congeries lapidum,
hromada kamení, zastr. Veleš.

Selin-us, unta, m., bylo mě. v Sicilii. —
Selinunťan, a, m., pl. -fané. — Selinuntský.

Selka, sedlka, y, f., sedlákova žena, die
Bäuerin. Vz Děvka.

Selmice, dle Budějovice, zašlá ves v Loun-
sku. Vz S. N.

Selnouti, ul, utí — slepiti se, zusammen-
kleben. Pták, má-li křídle svázaně, nebo
lpem selnutě, anebo utětě, nemóž sě vzhóru
pozdvihnúti. O 7 vstup. Pečeti selnuly =
slepily se. — se komu čím. Oči se jim
lpem selnou, Aesop.