303

Selný = silný. U Domažlic. Us.

Selo, a, selce, e, n., na Mor. = pole, statek,
der Acker. Jg. S., příp. -lo, před níž zub-
nice (d, ť) také může odpadnouti; s. tudy
z se(d)-lo. Mkl. B. 101., 99. S., strsl.. fundus,
souvisí se sed, sêd (seděti). Fk. 2. 673. srov-
nává strhornoněm. sal, das Haus, die Woh-
nung, a lat. solum. Mkl. aL. 11. Vz Sedlák.

Seloutky, dle Dolany, něm. Seloutek,
ves u Plumlova. Tč.

Selovice malé, Klein-Seelowitz, ves u
Olbramovic na Mor. PL.

Selský, vz Sedlský.

Selstiti, il, ěn, ění = přelstíti, ošiditi,
betrügen, überlisten, fraudare. — koho.
Ďábel Evu selstil. St. skl. I. 181. — komu.
A v wolyu rtow jeho neselstil sy gym. Ž.
wit, 20. 3.

Selství, n.. bäurisches Wesen. Rk.

1. Sem = jsem, je-li slovesem pomocným.
Bž. 45. Vz Býti.

2. Sem, z semo, siemo, adv. = na toto
místo, hierher, herzu, her, herein, herwärts,
einher. Strsl. semo, samo, sem, huc; příp.
-mo. Mkl. aL. 55,, B. 2,34. Sem, semka, semity,
semkaj. Na Ostrav. Tč. Sem (volání na psa)!
Us. Dch Jen sem (= vstupte, herein)! Us.
Dch. Jdi mi z domu ven, taková žena ne-
smí sem; Mého anděla sem pusťte; Sem,
sem jarní slavíčku, zpívej libou písničku.
Sš. P. 14., 25., 69. (Tč.). Pojď sem. Sem ke
mně. S. na tu stranu. Dobyl se sem. D.
Podívej se sem. Us. To sem náleží. Us.
Když najprve p. Lacek sem do Brna při-
jede, má zjednati s ním . . . Půh. 11. 349.
Ti, kteříž chtie odsud jíti k vám, nemohú,
ani od onud sěm; Chudé a mdlé, slepé a
klecavé uveď sem; Příteli, kterak si sěm
všel nemaje rúcha svatebního? Hus II. 238.,
250., 379. Sem to, sem tuto. Semto přišel.
— Sem-tam, her-hin. Přítel sem, přítel tam
(= co mi do přátel). Ros. Jeden sem, druhý
tam. Sem tam se hádati. Us. Dch. — Sem-
tam, semotamo, semotam, sem a tam, sem
i tam = dolů na horu, v tu (onu) stranu,
hin und her. V. Siem i tam po odpustcích
běhali. Hus II. 154. Běhá i sem i tam, obracie
sě i sem i tam; Běhánie, vrtěnie, neb i sěm
i tam hleděnie. Hus 1. 203., 265. Chodil sem
i tam smutně po dvoře. Kn. Sem a tam
motaje se. Kom. Sem i tam hleděti. V. I vá-
leno ješče, ni semo ni tamo ustupeno. Rkk.
Sem i tam = onde i onde. — Semotamo
(neskl.) = šněrovadlo. V Krkonoš.

Semátko, a, n. = semínko, srno semenní,
das Samenkorn. V Třeboňsku. Mrk.

Semčeti, el, en, ení, projicere, zastr. —
co odkud. Jakžto prach, jehož semczy
wietir s obličějě země. Ž. wit. 1. 4.

Semčice, dle Budějovice, něm., Semtschitz,
ves u Ml. Boleslavi. PL., Tk. III. 67.

Semčík, a, m., agathidium, hmyz. Krok.
II. 256.

Sémě, gt. semene, n., vz Semeno.

Semec, mce, m., canapus, zastr. Vz Se-
menec.

Semeč, e, m., něm. Semtsch, ves u Lo-
bosic. PL.

Semechnice, něm. Semechnitz, ves u Do-
brušky.

Semel-e, y, f., milenka Diova, značí zemi
jarními bouřemi oplodněnou. S. N. Syn Se-
melin = Bacchus.

Semeli, vz Semleti.

Semelíu, a, m., mě. v Uhřích, Semlin,
lat. Zemlinium. Plk.

Semenáč, e, semenáček, čku, m., strom
v pasece, nechaný na semeno, výstavek, (Šm.),
der Samen-, Schürbaum, der Ausständer. Um.
les.

Semenář, e, m., semenník, der Samen-
händler.

Semenařiti, il, ení, Samenhandel treiben.

Semenářka, y, f., die Samenhändlerin.

Semenářský, Samenhändler-. S. obchod,
trh. Ros.

Semenářství, n., der Samenhandel. Ros.

Semenatka, y, f., v horn., das Samen-
salz. Rk.

Semenatý = plný semene, samigt; 2. po-
pelavý, aschgrau. S. slepice. Us. u Turn.

Semencový, semenečný — ze semence,
Hantsamen-. S. olej, polévka, V., zrno. D.

Semenec, nce, m., konopné semeno, der
Hanfsamen, die Hanfkörner. Dvě měřice s-nce.
Půh. II. 160. Ptáci zobají s. Us. Vz Konopný.
Schd. 11. 275., KP. III. 265., Kk. 146. —
S. = peníze. Us. vojenský v Praze. Kda.

Semenečný, Hanfsamen-. S. olej. Db.

Semení, n., semena, das Gesäme, die Sä-
merei. Dch.

Semenice, e, í, semeniště. — S., část
rostliny, kde semena jsou připevněna, die
Samenkapsel. Rostl. Vz Kk. 53. S., místo
vnitř pouzdra semeníkového, nejčastéji buď
vnitřní jeho úhel neb podélná čára na vnější
stěně, kde vajíčka a potomní semena sedí.
Čl. Kv. XXVII. Zárodečnice, trophospermum,
placenta, receptaculum, der Samenträger,
Mutterkuchen. Nz. — S., sýpka na semeno.

— S., der Samenbaum. Dch. — S., zelí na
semeno. U Poličky. Kšá.

Semeničnatý, placentiferus, samenträ-
gertragend, mající semenice jako chlopně
uprostřed a d. Rostl. 490.

Semeničný, dem Samenträger angehö-
rend, semenici náležející. Rostl. 490.

Semeniště, ě, n., místo, kde se ze semene
n. z mladu stromky chovají, die Samen-,
Baum-, Pflanzschule, der Pflanzgarten. Kom.

— S., seminár, škola n. dům k vychování
duchovenstva, učitelstva. Vz Seminář.

Semeništný, Pflanzschulen-. S. místo,
ohrada. Jg.

Semenka, y, f., jistý kámen, linsenförmi-
ger, rother Thonstein. Jg. — S., okurka na
semeno, semenáč, die Samengurke. Šm,

Seménko, vz Semeno.

Semenkovice, dle Budějovice, ves u IV
stoloprt, Semenkowitz.

Seménkovitý. S. ruda železná. Bř. N. 256.

Semenní, co k semenu náleží, Samen-,
S. zahrada, hlávka, žíla, Us., kalíšek, kytka,
list, míza, mok, palička, obal, průtrž, rok,
stopka, šiška. Šp. S. zrno (semátko, semíčko),
žlábek, der Samenleiter, měchýřek, pletivo,
das Samengeflecht. Šm. S. pokožka, epi-
dermis seminalis, die Samenoberhand, šňůra
(n. pupeční), funiculus seminalis, umbilicalis,
der Samenstrang. Rostl. 490. Vz Semenný,



	303

	Selný = silný. U Domažlic. Us. Selo, a, selce, e, n., na Mor. = pole, statek, der Acker. Jg. S., příp. -lo, před níž zub- nice (d, ť) také může odpadnouti; s. tudy z se(d)-lo. Mkl. B. 101., 99. S., strsl.. fundus, souvisí se sed, sêd (seděti). Fk. 2. 673. srov- nává strhornoněm. sal, das Haus, die Woh- nung, a lat. solum. Mkl. aL. 11. Vz Sedlák. Seloutky, dle Dolany, něm. Seloutek, ves u Plumlova. Tč. Selovice malé, Klein-Seelowitz, ves u Olbramovic na Mor. PL. Selský, vz Sedlský. Selstiti, il, ěn, ění = přelstíti, ošiditi, betrügen, überlisten, fraudare. — koho. Ďábel Evu selstil. St. skl. I. 181. — komu. A v wolyu rtow jeho neselstil sy gym. Ž. wit, 20. 3. Selství, n.. bäurisches Wesen. Rk. 1. Sem = jsem, je-li slovesem pomocným. Bž. 45. Vz Býti. 2. Sem, z semo, siemo, adv. = na toto místo, hierher, herzu, her, herein, herwärts, einher. Strsl. semo, samo, sem, huc; příp. -mo. Mkl. aL. 55,, B. 2,34. Sem, semka, semity, semkaj. Na Ostrav. Tč. Sem (volání na psa)! Us. Dch Jen sem (= vstupte, herein)! Us. Dch. Jdi mi z domu ven, taková žena ne- smí sem; Mého anděla sem pusťte; Sem, sem jarní slavíčku, zpívej libou písničku. Sš. P. 14., 25., 69. (Tč.). Pojď sem. Sem ke mně. S. na tu stranu. Dobyl se sem. D. Podívej se sem. Us. To sem náleží. Us. Když najprve p. Lacek sem do Brna při- jede, má zjednati s ním . . . Půh. 11. 349. Ti, kteříž chtie odsud jíti k vám, nemohú, ani od onud sěm; Chudé a mdlé, slepé a klecavé uveď sem; Příteli, kterak si sěm všel nemaje rúcha svatebního? Hus II. 238., 250., 379. Sem to, sem tuto. Semto přišel. — Sem-tam, her-hin. Přítel sem, přítel tam (= co mi do přátel). Ros. Jeden sem, druhý tam. Sem tam se hádati. Us. Dch. — Sem- tam, semotamo, semotam, sem a tam, sem i tam = dolů na horu, v tu (onu) stranu, hin und her. V. Siem i tam po odpustcích běhali. Hus II. 154. Běhá i sem i tam, obracie sě i sem i tam; Běhánie, vrtěnie, neb i sěm i tam hleděnie. Hus 1. 203., 265. Chodil sem i tam smutně po dvoře. Kn. Sem a tam motaje se. Kom. Sem i tam hleděti. V. I vá- leno ješče, ni semo ni tamo ustupeno. Rkk. Sem i tam = onde i onde. — Semotamo (neskl.) = šněrovadlo. V Krkonoš. Semátko, a, n. = semínko, srno semenní, das Samenkorn. V Třeboňsku. Mrk. Semčeti, el, en, ení, projicere, zastr. — co odkud. Jakžto prach, jehož semczy wietir s obličějě země. Ž. wit. 1. 4. Semčice, dle Budějovice, něm., Semtschitz, ves u Ml. Boleslavi. PL., Tk. III. 67. Semčík, a, m., agathidium, hmyz. Krok. II. 256. Sémě, gt. semene, n., vz Semeno. Semec, mce, m., canapus, zastr. Vz Se- menec. Semeč, e, m., něm. Semtsch, ves u Lo- bosic. PL. Semechnice, něm. Semechnitz, ves u Do- brušky.	Semel-e, y, f., milenka Diova, značí zemi jarními bouřemi oplodněnou. S. N. Syn Se- melin = Bacchus. Semeli, vz Semleti. Semelíu, a, m., mě. v Uhřích, Semlin, lat. Zemlinium. Plk. Semenáč, e, semenáček, čku, m., strom v pasece, nechaný na semeno, výstavek, (Šm.), der Samen-, Schürbaum, der Ausständer. Um. les. Semenář, e, m., semenník, der Samen- händler. Semenařiti, il, ení, Samenhandel treiben. Semenářka, y, f., die Samenhändlerin. Semenářský, Samenhändler-. S. obchod, trh. Ros. Semenářství, n., der Samenhandel. Ros. Semenatka, y, f., v horn., das Samen- salz. Rk. Semenatý = plný semene, samigt; 2. po- pelavý, aschgrau. S. slepice. Us. u Turn. Semencový, semenečný — ze semence, Hantsamen-. S. olej, polévka, V., zrno. D. Semenec, nce, m., konopné semeno, der Hanfsamen, die Hanfkörner. Dvě měřice s-nce. Půh. II. 160. Ptáci zobají s. Us. Vz Konopný. Schd. 11. 275., KP. III. 265., Kk. 146. — S. = peníze. Us. vojenský v Praze. Kda. Semenečný, Hanfsamen-. S. olej. Db. Semení, n., semena, das Gesäme, die Sä- merei. Dch. Semenice, e, í, semeniště. — S., část rostliny, kde semena jsou připevněna, die Samenkapsel. Rostl. Vz Kk. 53. S., místo vnitř pouzdra semeníkového, nejčastéji buď vnitřní jeho úhel neb podélná čára na vnější stěně, kde vajíčka a potomní semena sedí. Čl. Kv. XXVII. Zárodečnice, trophospermum, placenta, receptaculum, der Samenträger, Mutterkuchen. Nz. — S., sýpka na semeno. — S., der Samenbaum. Dch. — S., zelí na semeno. U Poličky. Kšá. Semeničnatý, placentiferus, samenträ- gertragend, mající semenice jako chlopně uprostřed a d. Rostl. 490. Semeničný, dem Samenträger angehö- rend, semenici náležející. Rostl. 490. Semeniště, ě, n., místo, kde se ze semene n. z mladu stromky chovají, die Samen-, Baum-, Pflanzschule, der Pflanzgarten. Kom. — S., seminár, škola n. dům k vychování duchovenstva, učitelstva. Vz Seminář. Semeništný, Pflanzschulen-. S. místo, ohrada. Jg. Semenka, y, f., jistý kámen, linsenförmi- ger, rother Thonstein. Jg. — S., okurka na semeno, semenáč, die Samengurke. Šm, Seménko, vz Semeno. Semenkovice, dle Budějovice, ves u IV stoloprt, Semenkowitz. Seménkovitý. S. ruda železná. Bř. N. 256. Semenní, co k semenu náleží, Samen-, S. zahrada, hlávka, žíla, Us., kalíšek, kytka, list, míza, mok, palička, obal, průtrž, rok, stopka, šiška. Šp. S. zrno (semátko, semíčko), žlábek, der Samenleiter, měchýřek, pletivo, das Samengeflecht. Šm. S. pokožka, epi- dermis seminalis, die Samenoberhand, šňůra (n. pupeční), funiculus seminalis, umbilicalis, der Samenstrang. Rostl. 490. Vz Semenný,