304

Semenník, vz Semenář. — S., u, m., va-
jéčník, obplodí, der Fruchtknoten, ovarium
= jest nejdolejší čásť pestíku a obyčejně na-
dmutý ztlustlý díl a první začátky potom-
ních semen (vajíček) ve své dutině zavírá.
Dutina jeho jest jednoduchá (s. jednopouzdrý)
n. přehrádkami kolmými, zřídka příčnými
v pouzdra rozdělená (s. dvoj-, mnohopouzdrý).
S. vrchní n. nadkvětný n. volný (stojí-li nad
ostatními částkami květu), spodní n. pod-
květný (stojí-li pod nimi), kulatý. V jednom
květu jest jen jeden s., zřídka dva nebo
více oddělených n. jen částečně srostlých.
Čl. Semenník (vaječník, oplodí) soujem rost-
linných částí semeno objímajících. Vz více
v S. N., Kk. 51., 52.

1. Semenný, co ze (od) semene jest, Samen-.
S. olej, prášek. S. klí, Kos. Ol. I. 290., kvas-
nice. Dch. S. mléko, emulsio, v lékár., die
Samenmilch. Srn. S. kaše (z lněného semena,
která se na vředy a boule přikládá, by se
brzy podebraly). Vys., Lng. S. rostliny, vz
Kk. 12., 98. Vz Semenní. — S-ná matka boží,
vz Maria. Stalo sě jest den matky boží se-
mennej. NB. Tč. 214.

2. -semenný, -spermus, -samig. Jedno-,
dvou-, tří-, čtyř-, pěti-, mnoho-, chudo-,
více semenný. Rostl. 490.

Semeno, a (zastr. sémě), símě, gt. se-
mene, seménko, semínko, semátko, se-
míčko (na Slov. semáčko), a, n. Semeno.
Byl, V., Chč. P. 111. a. Cf. Plemeno. Símě.
V., Hus. Všecko siemě. Ž. wit. 21. 24. Ib.
36., 25., 17., 51., 125. 6. S., strsl. sême, se-
men ; koř. sê, příp. -men. Mkl. B. 236., 237.
Símě jest nyní otevřeným, ač původně končí
se hláskou n: semen. Bž. 76. — S., čásť rost-
liny z květu pocházející a k rozplození též
květiny sloužící, der Same. Jg. S. skládá se
z obalu semenního n. osemení (die Samen-
hülle) a z jádra (der Samenkern). Jádro
skládá se u mnohých rostlin (fasole, man-
dle) toliko z klu n. klícku (der Keim), u ji-
ných (zrna obilného, datle atd.) také z bílku
(das Eiweiss) moučnatého n. sliznatého n.
tvrdého rohovitého, jímž se mladá rostlina
při klíčení živí. Klíček (jest vlastně mladi-
stvá rostlina) má pníček a kořínek a jeden,
dva n. více lístků (klíčních lístků n. děloh,
Samenlappen); klíček do bílku vnořený. Čl.
S. rostlinné: puk (jádro, blána puková, dírka
klová, poutko semenní; puk obrácený, polo-
obrácený, nezkřivený, zkřivený), jizva pu-
peční, prášek č. zrno pylové, bílek atd., vz
více v S.N. S. hořké, sladké, veliké, po-
dlouhlé, Čl. S. anýzové, borovice, březové,
burákové n. burynové, cicvárové, dubové,
horčičné, jedlové, jesenové, jetelové (bílé,
červené, žluté), jetele (podhorního, plazi-
vého, trojlistého), kapustové, konopné, ko-
prové, koukolové, lesní, lněné, okurkové,
petruželové, polní, řepkové n. řepné, resed-
kové, salátu hlávkového, smrkové, sosnové,
špinátové n. špenátové, trávy rosné, vikové,
vodnicové, vojtěškové. Vz více v Kh. str.
389.-392, Schd. II. 212., 261., Kk. 285. S.
škrkavičné, srdečné, vrabí, V., kapucínské
(ostrôžky révolisté), mechové, salezové, oleš-
níkové, kanárové, máslové (vz Durman).
Rostl. Okurka na s. D. S. roztrušovati, do

země metati. V. Upialo se s. v smrti. Sych.
S. se ujme a pučí. Nevrci se po semenu.
Semeno vychází. Žito k semenu chovati.
Semena (plur.) na rozličné druhy se vzta-
huje. Prodávati semena. Us. Bylina žene na
s.; zemčata, obilí, zelí, sklad na s.; obchod,
obchodník se semením n. se semenem. Šp.
Cyprus jest dřevo vonných mastí, jenž má
siemě jako koriandrové, bielé a násvětlé.
Hus III. 52. To je semenem. Us. Brt. Ač
nemělo-li símě zaseté zakrněti a zajíti. Sš.
Sk. 172. Dal jim pán Bůh po motyce a se-
ménka po trošičce a zaved je na vinice. Sš.
P. 38. Dobré siemě jsú synové královstvie,
kúkol jsú synové zlostní; A tak on jest na-
sál dobrého semene ve světě; Rozsiel siemě
dobré na svém poli; Siemě, padne-li v smil-
níky, jenž sú vedlé cesty, kterážto cesta
jest srdce myšleními smilnými utlačené, to
uvadne; Pilni buďte, ať siemě vedlé cesty
nepadne. Hus II. 55., 57., 72., 76. Trhejte,
lámejte za zelena, aby vám nevyrůst do se-
mena. Sš. P. 390. Jako semä, tako plemä.
Mt. S. Vz Rodiče. Jaké s., takové plemeno;
Ze špatného semene nečekej dobrého ple-
mene. Šp., Č. Kdo za pluhem kleje, zlé se-
meno seje. Č. — S. živočišné: semeno, se-
mátko, náplodek, zákal, výkal, cham, thieri-
scher Samen. Šp. S. samčí, mužské. Hus 1.
49. Život semenem mužským nakvašený. Hus
III. 24. S. dračí. Dch. — S., vajíčka včelí.
Na mor. Zlínsku. Brt. — S., rod, das Ge-
schlecht, die Nachkommen. V. Nepřátelství
položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi
semenem tvým a semenem jejím. Br. V se-
meni tvém požehnáni budú všichni lidé;
Vlásti bude siemě tvé branami nepřátel
tvých. Hus III. 3. — S., příčina, počátek,
der Same. Símě dobrého, zlého. Us. Ona
sila to semínko (byla původem). U Nové
Paky. Vik. S-nem křesťanů jest smrť mu-
čeníků. Sš. J. 202. — S. řecké, Siebenzeiten,
rostl. Šm.

Semenokam, u, m., spermolithus, der
Samenstein. Šm.

Semenonosný, samentragend. S. tobolka.
Rostl.

Semenoslovi, n., die S Perinatologie, Sa-
menlehre. Šm.

Semenovod, u, m., vas deferens, der
Samengang. Šm.

Semenozobný, samenpickend, samenfrea-
send. S. ptáci.

Semenule, e, f., sursana, zastr. Rozk,

Semerád, a, m., čes. jm.

Semeří, n. = souměří, das Ebenmass. Plk.

Semerník, a, m., der Semmering, hora.
Šm.

Semestr, u, m., z lat. (sex menses, doba
šesti měsíců), pololetí, pul roku, das Seme-
ster, Halbjahr. S. školní, běh. S. zimní, letní.
Vysvědčení z 1., 2. semestru.

Semeteč, e, m., les. Tk. III. 41., 43.

Semha, y, f., salmo oxyrhinchos,- der
Schnäppel. D.

Semice, něm. Semitz, ves a) u Českého
Brodu, b) u Písku. PL., Tk. III. 50., 51.
Tf. 266.

Semíčko, a, n., vz Semeno.

Semikolon, čárka s tečkou, středník. Rk.