306

Sen polední (poledníček). Probuďte se z pa-
dúcieho snu, jímž sú vás uspali kněží. Hus
I. 470. Ze sna mluviti. T. Já bych ho ze
sna zbudila (= raději bych ho neviděla), než
bych jeho ženou byla. Dh. 127. Na nás
tvrdým snem nadálého pokoje uložené při-
kvapil. V. Vz S. N. Kdé bě mnostvie Polan
rozvaleno ve sně. Rkk. 31. On (milý) k nám
dycky chodí a mne ze sna budí; A jeho
milá ze sna procítila. Sš. P. 89., 148. Ach
laštověnka černy ptak, rano vstava, šviho-
tava, mlade lidi ze sna budi; Čej (čí) to
pachole v noci chodí a dobre ludi ze sna
budí ?; Neráda bych ho zbudila, neráda mu snu
zrušila, by ho hlava nebolela; Ach trubači,
něpotrubuj, milého mi ze sna něprobudzuj;
Žes k nám večer chodíval a mia ze sna bu-
díval. Sš. P. 197., 218., 237., 238., 796. Mrtvý
s., Starrkrampf. Šd. — S., strmití, ve kterém
mnohá zvířata přes zimu trvají, jako: jezvec,
netopýr, žába atd., der Winterschlaf. — S.
rostlinný, onen stav rostlin, když růsti a
pučiti se přestávají, odpočívají a sílu sbírají,
zvl. v zimě; též onen jejich stav, když večer
listy zavírají n. skloňují, der Schlaf. Rostl.
— S. v biblickém smyslu sen hříchu = bytí
v hříchu bez živého vědomí, že v něm trváme,
der Schlaf der Sünde. Snem smrti usnulý,
zachvácený. V. Ze sna hříchů procítiti a po-
vstati. Kram. — S. = ten stav, když ve spaní
obrazy či představy na mysli máme, nejsouce
stavu toho sobě vědomi, noční zdání, noční
vidění, snění (obraznosť jevící se ve spaní.
S. N.), das Träumen, der Traum. S. prorocký
(proroctví za nočního snu dané). Sš. Sk. 24.
Anděl ukázal se ve snách Josefovi. Sš. Mt. 39.
Což se někomu ve snách zdá; ve snách vi-
děti, spatřiti. V. Ve snách ho viděl. Jel.
Jako ve snách; ve snách (ze spaní) mluviti.
D. Zdálo se mi ve snách. D. Videch ve sně
dívku krev ločiúce. Dal. 17. Na to ani ve
snách nepomyslí. Žalansk. Aneb se přihodí,
že ve snách uzří nějakú obludu a v tu dobu
má mrzkost; Jest člověk mdlý ve sně, jenž
té nečistoty, ač by rád zadržel, i nemuož.
Hus III 188. Nepomýšlel na to ani ve snách.
Us. Šd. Viděti ve sně; ve sně viděnie rnieti.
Št. N. 135 , 137. Snieše mi se ve sně. Rkk.
58. Smilné postavy ve sně podtrhnú . . . Št.
N. 226. Toto se mi nikdy ani ve snách ne-
zdálo. Výb. II. 48. Uzřie ve sně tři bohy;
Toť mi sě jest ve sně zdálo. Alx. Život ve
snách, das Traumbild. Dch. Chudý člověk,
ač ve snách vidí se bohatým, když procitne
se, se přece nalezá chudým. Sš. II. 129. Sen
se zdá. Us. Spě viděl ve snách. GR. Zjeví
se mu angel ve sně. ZN. Přemyslovi zdálo
se ve snách, ana mu panna krvavého nápoje
podává. V. Na jevě-li čili ve snách se mi
zdá. Br. Březne, milý Březne, ukaž ty mi
ve sně; Nech mne ve snách toto uzříti, koho
mám za muže vzíti. Er. P. 48. Ve sně-li
toto čili na jevě mluvíš? Pass. 1009. Ve snách
se mu ukázal anděl. Sš. Mt. 30. Takového
něco ani ve snách jím nenapadlo. Sš. Sk. 48.
Zjevení ve snách. Sš. II. 18. Čím se kojí ve
dne, toť ve snách jí rádo přichází. Kom. Ve
snách přišlo, ve snách odešlo. Č. Vz Dobrý.
Komuž by, ač i ve sně, tělesná poskvrna
přišla, Št. N. 328. Ach nadešel mne v noci

sen, že můj syneček jedě sem; Zdál se mi
této noci sen, že můj milý ke mně přišel;
Zdál se mně o tobě ljibý sen, že sem k ol-
táři s tebou šel. Sš. P. 187., 477. — S. =
to, co ve spaní vidíme, noční zdání, das
Traumgesicht. Sen bohodaný, bohorodný.
Sš. Mt. 30. S. míti; sny viděti; vykladač
snů. V. Sny sníti. Br. Ten sen se mu
v noci zdál. Háj. Co znamená ten sen?
Us. Sny vykládati. D. Sen se mi vyjevil. D.
Hrozlivý, klamný sen. Dch. Já měl sen,
že . . .; Sen prozrazený se nevyplní. Us.
Dch. Sen v noci svatojanské, der Sommer-
nachtstraum. Dch. Sny se nejlépe plní, když
je měsíček na plně. Kld. S. v nic obrátiti.
Ž. wit. 72. 20. Ženská milosť jest jako host,
panská přízeň též jako sen, růžový květ, to
tré jde zpět. Prov. Sen je sen a pán Bůh
řídí noc i den. Č. Kdo snům věří, stín lapá.
Č. Jakby sen v ruku přišel (uhodl budoucí.
Vz Jistota). Č. Co se zdá, to je sen. Dal.
32. Č. Vz Nejistota. — S., stav mezi bděním
a spaním, Traum, m. Jsem jako ve snách. Cho-
diti jako ve snách. Pomoci komu od sna, ze
sna někoho probuditi (vysvětliti mu něco).
Us. — S. = stav pomíjející n. myšlénka ne-
podstatná, der Traum. Štěstí jeho byl sen.
Své sny za pravdu vydávati, prodávati. Us.

2. Sen, sen, sien, vz Sien.

-sen, -šen; -děn, -zen; -těn, -cen.
Slovesa třásti, třasu, třesu, vésti, vedu,
másti, matu, hrýzti, hryzu atd. mají v mi-
nulém trpném příčestí: třesen, veden, mu-
ten, hryzen a zní tedy i odvedená od
nich přídavná á podstatná jména: tře-
sený, třesení, vedený, vedení, matený, ma-
tení, hryzený, hryzení. Pročež také. nésti,
nesu, nesen, nesený, nesení; vézti, vezu,
vezen, vezený, vezení. Ale souhlásky h a k
rozlišujeme před e vždycky v hustší sy-
kavky ž a č: vrhu vržeš vrže vrhou vržen
vržený vržení; tluku tlučeš tluče tlukou
tlučen tlučený tlučení. Zvykem ustálilo se
š m. s v příčestí minulém trpném sloves
složených: snésti, pronésti, vznésti a pod.:
snešen, pronešen, vznešen, odkudž pak utvo-
řena jména: snešení, pronešeni, vznešený,
vznešenosť a p. (Bž. 178.). Všecka takováto
slovesa náležejí do I. třídy pod vzory nésti,
péci. Jakmile však přestoupí pod vzor či-
niti, tedy nositi, voditi, voziti, máme k dal-
šímu odvádění kmeny: nosi, vodi, vozi, kte-
réžto s příponou -en by daly: nosien, vo-
dien, vozien čili nosjen, vodjen, vozjen.
Další pravidelný postup jest pak tento: 1.
dj a tj směžďují se v z a c, nestojí-li před
nimi jiné souhlásky: hoditi Hozen hozený
hození, roditi rozen rozený rození; hraditi
hrazen (neústrojně hražen) hrazený hrazení;
chytiti chycen chycený chycení, platiti pla-
cen, světiti svěcen. Hyzditi má hyzděn, dráž-
diti — drážděn. Výjimky: děditi děděn, la-
diti laděn, cítiti cítěn, pečetiti pečetěn, cí-
diti ciděn, voditi voděn (za příčinou rozdílu
od: voziti vožen a neústrojného vozen), ale
zprovoditi zprovozen. — 2. Sj v š a původní
zj v ž též jen po samohláskách: nositi no-
šen, kaziti kažen, voziti vožen a neústrojně
vozen. Výjimky: plaziti plazen (neústrojně
m. plažen), spasiti spasen. Zameziti, odciziti