308

hrabati, kopiti, voziti, metati (házeti s vozu).
Us. Ti nadělali sena (i. e. mnoho); s. pa-
řiti, s. rozmítati, rozesílati, rozložiti, roz-
kládati, rozhazovati, shrnovati, vytěžiti. Šp.
Senem krmiti. V sena děláni (v době sečení
sena). Us. Ks. Byli jsme tam v senách —
v čas dělání sena. Hý. Ale že pán chtě na-
sytiti množstvie na púšti, přikázal, aby sedli
na seně (= na trávě) ti, kteříž měli nasyceni
býti; Každé tělo seno (tráva) a chvála jeho
jako květ sena. Chč. P. 194. b., 195. a.
Každý človek seno (tráva) a všechna jeho
oslava jako květ polský; Poňavadž sěno
polské, kteréž dnes jest a zajtra v pec
vrženo bývá, Bóh tak odievá, ovšem (oděje)
vy; Já jsem jakožto sěno uvadl. Hus II. 21.,
345., III. 176. Po senách dělání (místo:
sen n. sena; vz Spodoba). Na mor. Zlínsku.
Brt. Z rána trávénka zelená, do snídaní po-
sečená, dopoledňa obrácená, do večera seno
bývá, když ju větřícek provívá. jasný slu-
nečko ohřívá; Šla na luku hrabat sena, na-
hrabala votýpečku synčekovi pod hlavičku:
Málo sena i trávy musíme prodat krávy. Sš.
P. 521., 608., 679. Nestarej se ženo, když jen
máme seno, nestarej se mužičku, vychováme
kravičku. Tč. Déšť na nebe vstoupení, špatné
sena sklizení; Když sníh taje jenom sluncem
(a ne i větrem), vypaluje sena. Kda. Když
prší, seč (seno), když je hezky, suš. Vz
Hospodářský, Déšť. Lb. Když sena se kosí,
tu radosť se hostí. Hrš. Na zadek kozího
sena přikládati (metlou mrskati; poněvadž
kozy větvičky, pruty ožírají). Reš_;, Č. Do-
staneš kozího sena (biti. Vz Trest). Č. Husám
sena a psům otruby dává. Hrne se do toho
jako vůl do kůpy sena. Jg. O seně a obra-
cení ho hráběmi a strojem vz KP. III. 260.,
261. — S. hřěcké, melilotum, rostl. Mr.

Senohrábek, bka, m., osobní jm. Šd.

Senohraby, dle Dolany, něm. Senohrab,
ves u Černého Kostelce.

Senohrad, u, m., ves u Náměště na Mor.
PL.

Senokos, u, m., die Heugewinnung. Km.

Senomaty, dle Dolany, něm. Senomat,
městys u Rakovníka. Z Kněževsi žena, ze
S-mat kobyla a z Lubné vůl, na to vezmi
Hůl.

Senonové, ův, m., kmen gallský. — Se-
nonský.

Senonský útvar. Vz Krč. 713., 732., 796.,
805.

Senoseč, e, f., a pl. senoseče = kosba,
sečba, die Heuernte.

Senosečec, čce, m., sekáč sena, senosek,
der Heumähder.

Senosek, a, m., sekáč. Mají mně dávati
každý rok dva s-ky. Arch. I. 348. Vz Se-
nosečec.

Senoseky, pl., f. - senoseč.

Senostavec, vce, m., senostavka, y, f.,
bělák, zajíc horní, kamenná kočka, pišťucha,
lagomys alpinus, der Alpenhase. Ssav.

Senotrusky, pl., f., co od sena odpadá
ku př. semeno, drobné částky sena, der Heu-
abfall. Jg.

Seuováha, y, f., die Hewage. Us Dch.

Senovážní, Heuwag-, S. ulice, plac. Us.
Dch.

Senovka, y, f. S. obecná, colpoda cu-
cullus, nálevník. Vz Frč. 17.

Senový = senesový. Jg.

Šenožaty, dle Dolany, a) něm. Senoschat,
ves u Bechyně, b) městys u Křelovic. PL.
Vz Tk. I. 405.

Senožeče, něm. Senosetsch, mě. v Kra-
jině. Vz S. N.

Sensace, e, f., z lat. = každé vnímání
nervové zvl. dojem smyslový, cit, pocit;
taktéž dojem mravní, ruch, okázalost, die
Empfindung, Wahrnehmung, der Eindruck,
das Aufsehen, die Sensation.

Sensační, co ruch, obecnou pozornost! a
obecné podivení vzbuzuje, Sensations. S.
roman. Vz S. N.

Sensál, a, m., z it., dohazovač, dohodce,
překupník, přísežný sprostředkovatel na
burse, der Mäkler, Unterhändler, Sensal.
J. tr.

Sensalie, sensarie, e, ť., sensálné, do
hodné, plat dohazovači sa dohození kupce,
der Mäklerlohn, die Mäklergebühr. Rk , J. tr.

Sensualism-us, u, m., smyslství, der S.
NZ. Vz S. N.

Sentence, e, f., z lat., pamětní průpo-
věď, propovídka, der Denk-, Sittenspruch;
výrok, rozsudek, der richterliche Ausspruch

o.Beseheid, Rechtsspruch.

Sentice, Semtice, něm. Sentitz, ves u
Tišňovic. PL.

Sentimentalní, citlivý, empfindsam, ge-
fühlvoll, sentimental; přecitlivý, zcitlivělý,
city příliš naplněný, zu empfindlich.

Sentimentalník, a, m., der Sentimenta-
list. Div. z och.

Sentimentalnosť, i, 1'., die Empfindsam-
keit, Empfindelei, Sentimentalität, zcitlivě-
lost. Kos. Ol. I. 120., Nz.

Sěný = setý, zastr. Novo sěné plémě. Ps
(Jir. exc.)

Sep, u, sepek, pku, m., na Slov. - klus,
der Trab. Sepkeram jíti, jeti. Bern. — S. =
osep, das Schüttgetreide. Gl. 311.

Separace, e, f., z lat., oddělení, oddělo-
vání, odštěpení, die Trennung, Scheidung,
Separation.

Separatism-us, u, m., lat., odštěpenství,
touha po odštěpení, po odloučení, der Ab-
sonderungsgeist, der S-mus.

Separatista, y, m., dle Despota, odště-
pilec, odštěpenec, kdo od většího tělesa se
odděluje touže po samobytu, der Separatist,
Meinungs-, Glaubenssonderling. S. N.

Separatistický, k odštěpení směřující,
separatistisch.

Separatní, zvláštní, getrennt, abgeson-
dert, separat. Votum separatum, lat., hlas
(hlasování) zvláštní.

Separovati, odděliti, odloučiti, odštěpiti,
absondern, trennen, scheiden, separiren. Rk.

Sepatý, lépe: sepiatý; sepiat Vz Sep-
nouti.

Sepekov, a, m., ves v Milevsku. Vz Tk.

I. 362., IV. 740., S. N.

Sepia, e, f., plotice, der Tintenfisch, lat.

sepia, měkkýš hlavonohý. Vz S. N, Frč.

261., Schd. II. 535. — S., šťáva hnědočerná

z měchýřků plotice k barvení, Sepia, f. Rk.

Vz S. N.