309

Sepia-s, dy, f., bylo město a předhoří v
Magnesii.

Sepiatý, gefaltet. Má ruce sepiaté. Sepia-
týma rukama prositi. Vz Sepatý.

Sepiolith, u, m., mořská pěna, afrodit.
Vz Bř. N. 163.

Sepis, u, m., sepsání, seznam, das Ver-
zeichniss. J. tr. S. útrat pocestních, das
Reisepartikulare. J. tr.

Sepíši, vz Sepsati.

Sepkáč, sepkář, e, m. = klusák, kůň
sepkem (vz Sep) běžící, der Schüttler, Pass-
gänger. Slov.

Sepkati = klusati, traben. Kůň, jezdec
sepká. Slov. Bern. — S. = házeti, třásti,
stossen, schütteln. Vůz sepká. Slov. Plk.

Sepkosť, i, f., na Slov. = stav něčeho na
shoření, die Baufälligkeit; slabosť, sešlost,
die Schwachheit, Hinfälligkeit. Slov. Plk.

Sepký, baufällig. Cf. Sypký. Rk.

Sepnouti, ul, ut, utí; spíti, spial, sepial,
spiat, spiatí a spětí; spínati, spínávati =
svázati, zusammenknüpfen, zusammenfügen,,
heften, binden, knüpfen; s. se = postaviti
se na zadní nohy, sich bäumen (von Pfer-
den); postaviti proti komu, gegen Jemanden
aufstehen; pyšněti, vypínati se, stolz thun.
Jg. — co, koho: koně, Us., ruce. V. Ten ho
spial (hat ihn in die Enge getrieben). Mor.
Šd. U brněnské boží na moke klečí tam šohaj,
sepňa roke; Nechtěla sem, musela sem před
oltář kleknut, ručičke sepnút, plakala sem.
Sš. P. 265., 798. (Tč.). — co, koho čím
(kde): okovy železnými na trávě polní
někoho s. Br. Šaty přeskou sep., I)., něco
knoflíky, špendlíky, zapínadly, petlicemi.
Kom. Ruce před soudci sp. Ms. Bel. Sp. ru-
kama. Mor Sd. — co, koho kam: do pout.
Kom. Ruce k nebi s. Br., Lom. — koho, se
s kým, s čím. Kněz ji s mužem sepial. Č.
Se svým důstojenstvím na vysoko se nespí-
nali (nevypínali). Br. — koho jak: křížem.
J. tr. — se. Kůň se spíná. Háj., Vrat. — se
proti komu. Spínají se proti mně. Pešín.

— adv. S. ruce zhůru, poníženě, V., žalo-
stivě. Ms. Bel. — Jg. Vz Zepnouti.

Sepnutí, n., die Verbindung, Fesselung,
Koppelung. S. psů, dobytka. Us. Dch. —
čím: řetězy. Er. P. 167.

Sepraný; -án, a, o, vz Seprati. S. prádlo.
Us. Kšá.

Seprati, al, án, ání; sprati, speru, spral,
án, ání; spírati = dohromady práti, stlouci,
zusammen-, zerschlagen; zbíti, abprügeln;
šaty, prádlo vodou vyčistiti n. častým pra-
ním opotřebovati, abwaschen, durchs Wa-
schen abnützen. Jg. — co, koho. On všecky
spral Us. S. roucho. Br. Ten toho sepral
(snědl)! Us. Vrů. — co komu. Vezmi si
matku s dcerou, ty ti hlavu sperou. Prov.

— koho čím: kyjem. V. — se s kým kde
oč, kdy. Sepral se s ním v hospodě při
musice o děvče. Us. — co odkud. To se
sebe nesperem. Ctib., Jg.

Sepření, n. S. pře, litis contestatio. Vz
Sepřenosť. A jsúť některé přípravy k soudu
a to počátek béře, když žaloba projde a
odpověď na ni dána bude a toť slove pře
sepření neb přisvědčení. CJB. 393. Původ
když se naň zavolá před s-ním stran, ne-

stane-li, bude přetržen a tu obsýlku ztratí.
Kol. 11. -— S.-se, setkání se, spor, die Kol-
lision, der Konflikt.

Sepřenosť, i, f. =. sepření, vsešlosť sporu
mezi stranami před právem. S. když obvi-
něný odpověď na žalobu dal, lis contestata,
contestatio litis, přisvědčení, die Einleitung
des Processes, wenn der Beklagte die Ein-
rede überreicht hat. Pr. m. A. XLV. Již se
stala mezi nimi s. Ros. Vz Sepření.

Sepřísti, zusammenspinnen. Vz Přísti.
Až to bude míti sepředeno, přijdeme.

Sepříti, pru, přel, en, ení; spírati, sich
entgegen stämmen. — se kde: hřebík v rouře
se sepřel. Us. — koho = sročiti, do hro-
mady ke sporu připraviti, sčeliti, konfron-
tiren. Ros. — co kde s kým jak, se
s kým oč = pohádati se, do sporu přijíti,
in einen Streit o. Process gerathen. Vš. Se
stranou tou se sepřel. V. Sepřel se s ním
o meze, Us. — něčemu = odpírati Ru-
kojmě tomu spírali. Zříz. zem. 1562. — Vz
Zepříti. Sepření.

Sepsání, n. S., písmo, V., písemné slo-
žení, die schriftliche Abfassung, Ausferti-
gung, der Aufsatz. Slušné jest, aby toto s.
knihou jmenováno bylo. V. S. cesty, Reš.,
zlých cinův, světa, Aqu., knihy. Us. S. roz-
sudku. J. tr. Dvojnásobné, prvopočátečně
s. něčeho (das Koncept). J. tr. — S., jinak
inventář. Boč. z r. 1475.

Sepsaný; sepsán, a, o, niedergeschrieben,
verfasst. Král kázal sobě to s-né dáti. čr.
S. kniha. Us. — ke komu. Poselství se-
psané k osobě nepřítomné. Aqu. — o čem.
Věci o tom od něho sepsané usvědčují. Har.

Sepsatel, e, m. = spisovatel, der Ver-
fasser. Pavel s. listu; Jednosvitně Hermu,
bratra Pia I., za skladatele a dotčené knihy
s-le vydávají. Sš. II. 151., Oa. 169. (Hý.).

Sepsati, spiši, spiš, spíše (íc), sepsal, se-
psán, ání; spisovati = malovati (zastr.), ma-
len; napsati, v spis uvésti, schriftlich ab-
fassen, aufsetzen, niederschreiben, konci-
piren. — co, koho: paměti věcí stalých,
svou poslední vůli, knihy, verše (skládati),
kroniky, rytmy, pranostiky, V., svůj statek,
NB. Tč. 200., vojáky. Kom. - co o čem:
něco o zimě, Toms., protokol o jednání. Ml.
— co proti komu: veřejný list proti ně-
komu s. Knížky tyto sepsal mistr Jan Hus
proti knězi, kterýž pravil, že Hus horší než
který ďábel. Hus. III. 241. — co jak. Knihu
s velikou pilností, V. S. listiny v jedno-
stejná slova. J. tr. — čeho. Ten toho se-
psal (neurčitým počtem; jinak s. co). —
kam. Něco v protokol s. Us. Svedomie
jeho v list s. dali. NB. Tč. 272. Sirotčí
statek v registra. Er. — co k čemu. S. od-
pověď k otázce. J. tr. — co kde: na ce-
dulích. Er. Všecky věci mají sepsány býti
na cedulích. Zř. F. I B. XXVII. Král poslal
jednoho obrazníka (malíře), aby jeho obraz
na desce sepsal. Pass. 918. Před vaší mi-
lostí ty pře z obú stran sepsány byly. NB.
Tč. 155. — co jak dlouho. Sepisovali ma-
jetek jeho po celé dva dni. Us.

Seps-is, e (y), f., řec, hniloba krve. Brt.

Sepsiti se proti někomu = spiknouti
se. U Kostelce n. O. Ktk.