310

Sepsouti, ul, utí = pokaziti. — co : šaty.
Us. Hý. — se = pokaziti se. — komu. To
se mu sepsulo. V Kunv. Msk.

Sepsovati = zkaziti, porouchati, ver-
derben, verhunzen. Rkp. 1693.

Septariový jíl, Septarienthon, m. Krč.
841.

Šeptati, vz Zeptati. — na kom. Tu sě
mají s. na těch lidech, co tu nadbytu bylo
té chvíle. Půh. I. 216. — se nač. Pan
Hanuš má se sám s. na to. Půh. II. 59.

Septembr, u, m., z lat., září, v staro-
římském kalendáři sedmý (septimus) měsíc.
Rk.

Septemvir, a, m., sedmipán. Vz Sedmi-
panský.

Septenni-um, a, n., doba sedmi let, lat.

Septet, u, m., septetto, a, n., it. z lat.,
skladba hudební pro sedm hlasů buďsi psána
pro rozličné hudební nástroje nebo pro zpěv,
das Septett. Vz S. N.

Septima, y, f., z lat., sedmá třída školní,
die siebente Schulklasse; sedmice, sedmý
ton v stupnici hudební, die Septime, der
7. Ton vom Grundtone aufwärts. S. volná,
nevolná. Hd. Vz S. N., KP. II. 284.

Septiman, septimán, a, m., pl. -ni (áni),
žák 7. třídy, Schüler der 7. Klasse.

Septimi-us, a, m., jm. římské.

Septimola, y, f., die Septimole. Hd.

Septimový akkord, septakkord, der Septi-
menakkord. Vz S. N.

Septuagesima, y, f., lat., 9. neděle n.
70. den před velikonocí, devítník. Vz S. N.,
Devítník.

Septuaginta, y, f., překlad řecký písma
sv. starého zákona od sedmdesátců učiněný,
die Septuaginta. Us. Hý. Cf. Sedmdesátec.

Sequana, vz Sekvana.

Sequanové, beltický kmen v Gallii bel-
gické, die Sequaner. Vz S. N.

Sequence, vz Sekvence, Přísledek.

Sequens, lat., následující, der Folgende.

Sequestr, vz Sekvestr.

Seřáílati, zusammenreihen. — se, sich
anreihen. — se kam: do šiku. Obr. čas.
duch.

Seřadění, n., die Anreihung. Dch., Stč.
Alg. 173.

Seřaděný; -en, a, o, gereiht. Vz Seřaditi.
Nz.

Seřadiště, ě, n., der Formirungsplatz.
Čsk.

Seřaditi, il, ěn, ění; seřaďovati, anein-
ander-, zusammenreihen o. -stellen. — abs.
Seřadiť! Antreten! Čsk. — co jak: kvě-
tiny dle rodů, knihy dlouhými řadami, něco
vedlé n. podlé sebe, po sobě s. Nz. —
se kam: do šiku, v šik, k sobě. Us.

Seřadný. S. nádraží, der Rangirungs-
bahnhof. Dch.

Serafin, a, m. (= hořící, plamenný), vyšší
anděl, der Seraph. Vz S. N. — S., u, m.,
obrovský svícen v kostele. Vz S. N.

Serafinská.brať = Františkáni (řád Fran-
tiška seraf.). Šd.

Serail, u, m., (z pers. serai = palác), pa-
lác tureckého císaře. — S. = harem. S. N.

Serapin-um, u, m., lék. Vz Sal. 55., 33.

Serapi-o, ona, m., svatý. Vz S. N.

Serapi-s, ida, m., staroaegyptský bůh,
podporovatel zúrodňující síly řeky Nilu. Vz
S. N.

Serapka, y, f., serapias, rostl, vstavačo-
vitá. Rostl.

Seraskier, a, m., velitel vojska k vý-
pravě určeného, général en chef, der Ober-
feldherr, jetzt der Kriegsministr. Vz S. N.

Serbie, e, f. = Srbsko.

Serbus, m., lat. servus, služebník, sluha,
Diener, m. — Ve vých. a již. Čech. vrchno-
stenský sluha, der Amts-, Gerichtsdiener.
Kšá., Kts. Vz Servus.

Serčený = umluvený, verabredet, zastr.
Nepřišel podlé dnóv serčených. Bj.

Serdar, a, m., tur., nejvyšší hodnosť ve
vojsku tureckém, der Feldmarschall.

Serdyk, u, m., syrovátka, die Molken.
Slov. — S., ssedlé mléko, kyška, geronnene
Milch. Slov. Bern.

Seremský. S. víno, der Syrmierwein.
Chč. P. 169.

Serenada, y, f., z lat., zastavenícko hu-
dební n. zpěvní. Vz více v S. N. Das Abend-
Ständchen, die Nachtmusik.

Serenissim-us, a, m., lat. = nejjasnější
(bývalý titul panujících rodin), durchlauch-
tigster.

Seřezati, seřezáni, sřezám (sřezati), se-
řeži, sřeži; sříznouti, znul a zl, ut, utí;
sřezávati, seřezávati, ver-, zusammenschnei-
den. — co: slámu. Us. — koho: zbíti, ab-
prügeln. — co odkud: sřízl s toho masa
všecko sádlo, čím: nožem, pilou. Někoho
holí s. (zbíti).

Serežan, a, m. S-ni = zvláštní sbory ra-
kouským hraničářským plukům (asi po 200
mužích) přidané, červenopláštníci, die Sere-
schaner, Rothmäntel. Vz S. N.

Sergeant (fr., seržán) = šikovatel, der
Feldwebel. Vz S. N.

Sergi-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

Seriana, y, f., seriana. Rostl.

Sericitový. S. břidlice, der Sericitschiefer.
Vz Krč. 263.

Seříditi, il, zen, zení, ordnen. — co: mě-
řicí stůl, den Messtisch orientiren. Nz.

Serie, e, f., z lat., řada, pořadí (čísel). Vz S. N.

Seriosní, fr. serieux, vážný, ernsthaft,
wichtig, seriös.

Seříznutý; -ut, a, o. S. jehlan, abge-
stutzte Pyramide. Bc.

Seřknouti se, knul a seřkl, utí a se-
rčení = umluviti se, etwas unter sich aus-
machen. Mark. Polo. ms.

Sermocinace, e, f., z lat., rozmluva,
hovor, potom také řečnická figura v tom zá-
ležející, že osoba nepřítomná jako přítomná
se uvádí. S. N. Sermocinatio. Vz Zk. Ml. II.
180.; Mk. Ml. 305.

Sermon, u, m., z lat., přednáška, Vor-
trag, zvl. nudná řeč n. kázání, Predigt, f.

Serník, u, m., artocaseus, zastr. Ždk.

Seřnúť, sřínať = sřezati, sříznouti, her-
unterschneiden. Us. u Opavy. Klš.

Serosní, z lat., syrovátečný, hl. o krvi
platící, serös (wässerig). S. arterie (nejútlejší
konce arterií). Vz S. N.

Serout, a, m., sráč, posránek, der Scheiss-
kerl. Us. Jg.