311

Serovice nové, Neu-Serowitz, ves u Mor.
Budějovic. PL.

Serpent, u, m., hudební nástroj. Vz S. N.

Serpentin, u, m., vz Hadec, Bř. N. 139.,
241., Schd. II. 141., Šfk. 200., KP. III. 11.,
15., 199., Krč. 181., 229., 240., 154., 813.

Serpentina, y, f., z lat., křivolač, křivo-
lačina, die Serpentine.

Sersám, u, m. = řemení. Slov., Sl ps.
277.

Sertori-us, a, m., Riman, vz S. N.

Sertuťovati = se rtutí mísiti, amalga-
miren. Techn.

Servaci-us, a, m. Můžeš dobře býti s
panem Servaciusem, než na sv. Bonitacia
nezapomínej = můžeš schraňovati (servare),
ale dobře lidem činiti (benefacere) nezapo-
mínej. Jg. Vz Pankrac.

Servant, a, m. (fr., servín), sloužící, slu-
žebník, der Diener.

Servante, (fr., servant), služka, die Die-
nerin, Magd; přístolek, vedlejší stolek, Ge-
schirrglaskasten, m.

Servati se, servu se, raufen. — se s kým
(poprati se). Solf. — S. koho, abprügeln.
Ros.

Service, (fr., servis), u, m., posluha, ob-
sluha, der Dienst; příbor stolní, stolní ná-
řadí a nádobí, das Tisch- o. Tafelgeräth,
Servis. S. kuřácký, Rauchservice, n., na
kávu, čaj, mléko, cukr. Nf. Vz Servis.

Serviette, fr., obyč. servít, servítek,
ubrus, ubrousek, das Teller-, Mund-, Hand-
tuch, die Serviette.

Servili-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

Servilní, z lat., zotročilý, podlízavý, podlý,
sklavisch, knechtisch, kriechend, niederträch-
tig, servil.

Servis, vz Service.

Servít, u, m., vz Serviette. Zdvořilí pysků
neoblizují, ale šátkem (servítem) utírají. Kom.

Serviteur (-tör), a, m., fr., sluha, der
Diener.

Serviti, bratří zdrávasoví, řád mnišský,
die Serviten. Vz S. N., Tk. II. 548., Tk.
III. 122.

Servi-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

Serv-us, a, m., lat., služebník, sluha;
úřední sluha. Vz Serbus.

Seryplanka, y, m. a f. = sráč.

Seryputky, tek, pl., f., druh červených
jahod, rothe Beeren. Slov. Plk.

Ses m. se. Zvláštní způsob zásuvky jest
opakování náslovné souhlásky v zásloví:
jej m. ji, žež m. že, ses m. se; v obec ml.
zez m. ze n. z: zez Plzně. Vz Bž. 51.

Sesaditi, vz Ssaditi.

Sesam, u, m., sesamum Orientale, das
Sesam, rostl. Vz S. N.

Sesaňkovati se. Sesaňkujme se = vozme
se na sáňkách. Mor. Šd.

Sesáti, ssám, vz Ssáti.

Sesban, u, m., sesbana, rostl, vikvovitá.

Sesbírati, vz Sebrati.

Seshorovati se, sich scharen. Šm.

Sesec, vz Sesek. Rostl.

Sesečený; -en, a, o. Vz Sesekati. Jak se
mám zeleňat, když su sesečena. Mor. ps. Šd.

Sesečnatý, mamillatus, mamillosus, ma-
jící díl jako sesec vyhlížející. Prsl.

Sesed, u, m., cvičení v tělocviku. S. od-

bočmo, přednožmo, únožmo, zanožmo. Ts.

Sesednouti, ssednouti, sedl, utí, absitzen.

— odkud: s koně. Čsk. — se, sich dicht
zusammensetzen. Sesedněte se, aby i tento
seděti mohl. — (se) kde. Všichni se v té,
na té lavici sesedli. Děvy tu pod ní (ky-
selkou) dohromady sesednuvše zpívají. Sš.
P. 767. — se kam. Na tu lavici se jich 7
sesedne. Us. A blíže k sobě hosté sesedali
se. Kos. Ol. I. 91 Vz Ssedati.

Sesek, sku, m. = cic, cecek, sesec, papilla,
die Brustwarze. Jg.

Sesekati, ssekati, sesekám, ssekám, se-
síci = rozsekati, zerhauen, zerhacken, zu-
sammen-, niederhauen, niedermetzeln, nie-
dermachen. Jg. — co kam: maso do klobás.

— co jak: dříví na drobno; nepřátely na
kusy, na caparty. D. — koho čím: ne-
přítele šavlemi, Us., dítě prutem. Hý. — co
kdy. Půjdem na ňu, sesečeni ju (louku)
z rána za rosenky. Mor. pís. 111., 520. —
co odkud. O vem bratříčku, vem ty tu ko-
šíčku, a seseč s tacička zelenu travičku. Sš.
P. 490.

1. Sešel, slu, seslík, u, m., na Mor. =
sesle, der Sessel. Jg.

2. Sešel, e, m., rostlina, seseli, der Ross-
kümmel. S. letní, sivý, fenyklovitý. Jg., FB.
92., Slb. 601.

Seshora, se shora = shora, shůry, von
oben. Mastnotu s. sebrati. D.

Seschlosť, i, f., eingetrockneter Zustand.

Jg-

Seschlý, eingetrocknet. S. nádoba. Jg.

Seschnouti, chnul a schl, utí; sesychati,
eindorren, ver-, eintrocknen; se = seschnouti.
Dříví se seschlo. Us. Seschlo se to (říká-
vají, když kdo bez vědomi vlastníka věci
ubere aneb ji docela vezme). Us. u Poličky
a na Mor. Hý., Kšá. — čím: horkem. — kde.
Měchýřek na neštovici seschne a spadne.
Berg. — se od čeho: od horkosti. Ctib. —
se kde. Hned lůžko se v matce sesychá.
Volk. — se komu: necky se jí seschly.

Sesíci, vz Sesekati.

Sesíčko, a, m. = sisíčko, Vz Sisí. Mý
milý sesíčko, bolí mě vočičko. Sš. P. 735.

Sešila, y, f., die Verstärkung. Šm.

Sesílati, sesýlati, vz Seslati.

Sesílek, lku, m., vz Sesle.

Sesílení, n., die Verstärkung. S., zmoc-
nění hlásek, die Lautverstärkung. Nz. S.
kmene časoslovného. Nz. S. dřev stojatých
hmoždinkami. Šp.

Sesíleti, el, ení, stark werden. Rk.

Sesíliti, ssíliti, sesilniti, il, ěn, ění; se-
silovati, sesilňovati = posíliti, stark machen:
se = stark werden, v tomto smyslu šp. bez
se. Vz Brs. 2. vyd. 223. — co, koho: svou
stranu. Us. Dch. — co, se čím. Sílu stroje
parou s. Vojsko příchodem nových pluků
se sesílilo. Slabé včely sesilují se přidává-
ním plástů plodových, mladých včel a kr-
mením. Všk. — skrze co. Zánovní pospo-
litosť skrze přeběhlce se sesílila. Sych.

Sešilovací, verstärkend, intensiv. S. žebro,
die Verstärkungsrippe, v horn. Bč.

Sesilování, n. S. samohlásek dělo se a)
rušením jistých přehlásek, vz E, J. — b)