Předchozí (311)  Strana:312  Další (313) |
|
|||
312
|
|||
|
|||
Rozkládáním samohlásek dlouhých í, ó, ú, ý
ve dvojhlásky n. hláskové spřežky, vz I (í), Ó, Ú, Ý. — c) Mimo to nastoupila mnohdy samohláska silnější na místo samohlásky slabší bez pravidla a známých príčin, vz Střídání. 6b. Vz Gb. Hl. 80., Seslabování. Sesínati, blauschwarz werden. Us. Klš.
Vz Zsinati. Sesklíti se, il, ení, ve sklo se obrátiti,
verglasen. D. Seskočiti, il, ení; seskákati, herabsprin-
gen. — abs. Ona seskočila, vínek s hlavy sňala, na vodu pustila. Sš. P. 145. — od- kud: se zdi. Us. Počkej milý kočí, až z vozu seskočím. Sš. P. 145. Nemohu na to vzpomenouti, ale již mi to chce s jazyka seskočit U Rychn. Rdf. Seskový, lactens. Z úst s-vých. Ž. wit. 8, 3.
Seskupení, n., die Gruppirung
Seslabení, n., die Schwächung.
Seslabiti, il, en, ení; seslabovati = sla-
bým učiniti, schwächen, abschwächen. — co, koho čím: zemi válkami; člověka prací. Us. Něčí hněv prosbami s. Č. exc. Sesláblosť, i, f., die Geschwächtheit,
Schwäche. Dch. Sesláblý, geschwächt. Us. S. zrak. —
čím: čtením. Seslábnouti, bnul a bl, utí, schwach
werden. — abs. Ovšem byl by důraz ten poněkud seslábl. Sš. Sk. 47. — čím kde : nemocí na těle. — kdy: po nemoci, lépe: nemocí. Seslabování, n. Seslabováním jmenujeme
všecky ty proměny, jimiž samohláskám če- ským ujma se stala, budiž to způsobem jakýmkoliv: ať se stala samohláska úzká ze široké, jednoduchá z dvojité atd. Příčinou seslabování jest: 1. sousední měkká hláska (seslabení toto slove: přehlasování); 2. délka (seslabení délkou slabiky způsobené slove: zúžení); 3. otírání (jím samohlásky buď jen slabnou anebo dokonce zanikají). Není-li příčina seslabení známa, jsou příklady se- slabených samohlásek vřaděny do článku o střídání. Gb. Vz Přehlasování, Zúžení, Střídání, Ztenčování, Sesilování, Gb. Hl. 77 , S. N. VIII. 649., Bž. 24., 36. Seslání, n., das Herabsenden, die Sen-
dung. S. ducha svatého (— letnice), die Pfingsten. Us., Sš. Sk. 7. Ode dne seslánie ducha sv. až právě do smrti učil jest duch sv. apoštoly, kterak mají živi býti. Hus II. 186. Seslati, sešli, slal, án, ání; sesýlati, ssý-
lati; sesýlávati, ssýlávati, herabschicken, herabsenden. — co. S. angela. BO. Bóh sešle pomoc. Rkk. 53. — kde. Táží se, proč právě v Jerusalemě duch sv. seslán býti měl. Sš. Sk. 7. — co komu. Sešli nám své světlo. Žalansk. — co na koho : co Bůh na nás sešle (dopustí, zuschicken). Us. — koho odkud. Seslal pán Bůh anděly s nebe. Sš. P. 6. S. někoho s vrchu, s hory domů. Us. S. ot nebes anděla. Kat. 2908. Seslav, a, m., jm. vlastní. Pal. Rdh.
Seslavce, něm. Seslawek, ves u Chrasti.
PL. Sesle, e, seslíčka, y, f., na Mor. sesel,
slu, seslík, u, sesílek, Iku, m. = stolice |
n. sedadlo, der Sessel. D. S. nosící, der
Tragsessel. D. Seslerka, y, f., sesleria, tráva sveřepo-
vitá. Rostl. Seslík, u, m., vz Sesel. — S., polštář,
das Sesselpolster. Us. u Plzně. Jg. -— S., povlaka na sesli, der Sesselüberzug. Us. Jg, Sesloupení, seslupení, n., die Säulen -
kuppelung. Nz. Seslový koncert, sedíli publikum na
seslích v řadách postavených, das Sessel- koncert; stolový k., sedí-li publikum kolem stolů; promenádní, stojí-li n. chodí-li pu- blikum mezi hrou nebo po hře. Us. v Praze. Sesmečkovati, ankoppeln. — koho : psy
(je za obojky řemenem n. provazem svá- zati). Us. Šp. Sesmilniti, il, ění, beischlafen. O nešto-
viciech na konci mužském pro sesmilněnie s šerednú ženú. Sal. — S., cizoložiti, ehe- brechen. — abs. Nesesmilníš. Us. — koho kde. Ktož uzří ženu ku požádání jie, to věz s přivolením zlým, již s-nil jest ji v srdci svém. Hus I. 275., 254., III. 199. Sesmraděti, ěl, ční, stinkend werden.
Voda, když na jednom místě stojí, brzo sesmradí. Hus III. 189. Sesmradnouti = sesmraděti. Maso s-dlo,
Us. Sesmutněti, ěl, ění, traurig werden. Ženy
s-ly, oko s-lo. Us. Ehr. Sesmýkati = v hromadu vléci, zusammen-
schleppen. — co. Šm. Sesnati se, lépe: směstnati se, Raum ha-
ben, hineingehen. — se kde: v pytli. Us. Turn. Sesnoubiti, il, en, ení. — koho s kým:
verloben. Šm. 1. Sesnouti, sesnu, snul, utí — usnouti,
ein-, entschlafen. V., Br., Troj. — S., umříti, sterben. — v kom. V Pánu sesnouti. Us. — jak: snem věčným. Cyr. 2. Sesnouti, sesnuji, ul, ut, utí, sesnovati
= sviti, zusammenwinden. — co komu. Div. z och. Sésnouti, sísnouti = prohlédali, dívati se.
Us. u Brna, Sš. P. 735. Sesnulosť, i, f., das Entschlafen.
Sesnulý, který sesnul, entschlafen. — S.,
umrlý, todt, gestorben, entschlafen. — v kom : v Pánu sesnulý. Us. Sesostr-is, a n. ida, rn., král staroaegypt-
ský. Vz S. N. Sesoukatí, sesukovati = s něčeho zcela
soukati, abwinden, abspulen, vz Soukati. — co: niti. — čeho kam. Ten toho do sebe sesoukal (i. e. mnoho snědl). Us. — co kam. Co nevysnoval snovač, sukač na útek se- sukuje a tkáč potom vytkává. Krok III. 286. Sesouti, sesuji, ul, ut, utí; ssouti atd. =
sesypati, zusammenschütten; zprávu ssouti, vz doleji; se = sesypati se, zusammen-, ein- stürzen. Jg. — co, koho. S. zprávu = za- dost učiniti, zaplatiti, die Gewähr leisten. — koho = zaplacením summy peněz jej o držení statku přivésti, aus dem Besitz vertreiben. Zříz. Ferd. S. věřitele (zaplatiti). Ros. Vz Jg. Slov. — co čím. Taková zpráva se muže ssouti (zaplatiti) summou. Zříz. F. — |
||
|
|||
Předchozí (311)  Strana:312  Další (313) |