312

Rozkládáním samohlásek dlouhých í, ó, ú, ý
ve dvojhlásky n. hláskové spřežky, vz I (í),
Ó, Ú, Ý. — c) Mimo to nastoupila mnohdy
samohláska silnější na místo samohlásky
slabší bez pravidla a známých príčin, vz
Střídání. 6b. Vz Gb. Hl. 80., Seslabování.

Sesínati, blauschwarz werden. Us. Klš.
Vz Zsinati.

Sesklíti se, il, ení, ve sklo se obrátiti,
verglasen. D.

Seskočiti, il, ení; seskákati, herabsprin-
gen. — abs. Ona seskočila, vínek s hlavy
sňala, na vodu pustila. Sš. P. 145. — od-
kud: se zdi. Us. Počkej milý kočí, až z
vozu seskočím. Sš. P. 145. Nemohu na to
vzpomenouti, ale již mi to chce s jazyka
seskočit U Rychn. Rdf.

Seskový, lactens. Z úst s-vých. Ž. wit. 8, 3.

Seskupení, n., die Gruppirung

Seslabení, n., die Schwächung.

Seslabiti, il, en, ení; seslabovati = sla-
bým učiniti, schwächen, abschwächen. —
co, koho čím: zemi válkami; člověka prací.
Us. Něčí hněv prosbami s. Č. exc.

Sesláblosť, i, f., die Geschwächtheit,
Schwäche. Dch.

Sesláblý, geschwächt. Us. S. zrak. —
čím: čtením.

Seslábnouti, bnul a bl, utí, schwach
werden. — abs. Ovšem byl by důraz ten
poněkud seslábl. Sš. Sk. 47. — čím kde :
nemocí na těle. — kdy: po nemoci, lépe:
nemocí.

Seslabování, n. Seslabováním jmenujeme
všecky ty proměny, jimiž samohláskám če-
ským ujma se stala, budiž to způsobem
jakýmkoliv: ať se stala samohláska úzká ze
široké, jednoduchá z dvojité atd. Příčinou
seslabování jest: 1. sousední měkká hláska
(seslabení toto slove: přehlasování); 2. délka
(seslabení délkou slabiky způsobené slove:
zúžení); 3. otírání (jím samohlásky buď jen
slabnou anebo dokonce zanikají). Není-li
příčina seslabení známa, jsou příklady se-
slabených samohlásek vřaděny do článku
o střídání. Gb. Vz Přehlasování, Zúžení,
Střídání, Ztenčování, Sesilování, Gb. Hl. 77 ,
S. N. VIII. 649., Bž. 24., 36.

Seslání, n., das Herabsenden, die Sen-
dung. S. ducha svatého (— letnice), die
Pfingsten. Us., Sš. Sk. 7. Ode dne seslánie
ducha sv. až právě do smrti učil jest duch
sv. apoštoly, kterak mají živi býti. Hus II.
186.

Seslati, sešli, slal, án, ání; sesýlati, ssý-
lati; sesýlávati, ssýlávati, herabschicken,
herabsenden. — co. S. angela. BO. Bóh
sešle pomoc. Rkk. 53. — kde. Táží se,
proč právě v Jerusalemě duch sv. seslán
býti měl. Sš. Sk. 7. — co komu. Sešli nám
své světlo. Žalansk. — co na koho : co
Bůh na nás sešle (dopustí, zuschicken). Us.
— koho odkud. Seslal pán Bůh anděly
s nebe. Sš. P. 6. S. někoho s vrchu, s hory
domů. Us. S. ot nebes anděla. Kat. 2908.

Seslav, a, m., jm. vlastní. Pal. Rdh.

Seslavce, něm. Seslawek, ves u Chrasti.
PL.

Sesle, e, seslíčka, y, f., na Mor. sesel,
slu, seslík, u, sesílek, Iku, m. = stolice

n. sedadlo, der Sessel. D. S. nosící, der
Tragsessel. D.

Seslerka, y, f., sesleria, tráva sveřepo-
vitá. Rostl.

Seslík, u, m., vz Sesel. — S., polštář,
das Sesselpolster. Us. u Plzně. Jg. -— S.,
povlaka na sesli, der Sesselüberzug. Us. Jg,

Sesloupení, seslupení, n., die Säulen -
kuppelung. Nz.

Seslový koncert, sedíli publikum na
seslích v řadách postavených, das Sessel-
koncert; stolový k., sedí-li publikum kolem
stolů; promenádní, stojí-li n. chodí-li pu-
blikum mezi hrou nebo po hře. Us. v Praze.

Sesmečkovati, ankoppeln. — koho : psy
(je za obojky řemenem n. provazem svá-
zati). Us. Šp.

Sesmilniti, il, ění, beischlafen. O nešto-
viciech na konci mužském pro sesmilněnie
s šerednú ženú. Sal. — S., cizoložiti, ehe-
brechen. — abs. Nesesmilníš. Us. — koho
kde. Ktož uzří ženu ku požádání jie, to věz
s přivolením zlým, již s-nil jest ji v srdci
svém. Hus I. 275., 254., III. 199.

Sesmraděti, ěl, ční, stinkend werden.
Voda, když na jednom místě stojí, brzo
sesmradí. Hus III. 189.

Sesmradnouti = sesmraděti. Maso s-dlo,
Us.

Sesmutněti, ěl, ění, traurig werden. Ženy
s-ly, oko s-lo. Us. Ehr.

Sesmýkati = v hromadu vléci, zusammen-
schleppen. — co. Šm.

Sesnati se, lépe: směstnati se, Raum ha-
ben, hineingehen. — se kde: v pytli. Us.
Turn.

Sesnoubiti, il, en, ení. — koho s kým:
verloben. Šm.

1. Sesnouti, sesnu, snul, utí — usnouti,
ein-, entschlafen. V., Br., Troj. — S., umříti,
sterben. — v kom. V Pánu sesnouti. Us. —
jak: snem věčným. Cyr.

2. Sesnouti, sesnuji, ul, ut, utí, sesnovati
= sviti, zusammenwinden. — co komu.
Div. z och.

Sésnouti, sísnouti = prohlédali, dívati se.
Us. u Brna, Sš. P. 735.

Sesnulosť, i, f., das Entschlafen.

Sesnulý, který sesnul, entschlafen. — S.,
umrlý, todt, gestorben, entschlafen. — v kom :
v Pánu sesnulý. Us.

Sesostr-is, a n. ida, rn., král staroaegypt-
ský. Vz S. N.

Sesoukatí, sesukovati = s něčeho zcela
soukati, abwinden, abspulen, vz Soukati. —
co: niti. — čeho kam. Ten toho do sebe
sesoukal (i. e. mnoho snědl). Us. — co kam.
Co nevysnoval snovač, sukač na útek se-
sukuje a tkáč potom vytkává. Krok III. 286.

Sesouti, sesuji, ul, ut, utí; ssouti atd. =
sesypati, zusammenschütten; zprávu ssouti,
vz doleji; se = sesypati se, zusammen-, ein-
stürzen. Jg. — co, koho. S. zprávu = za-
dost učiniti, zaplatiti, die Gewähr leisten.
— koho = zaplacením summy peněz jej
o držení statku přivésti, aus dem Besitz
vertreiben. Zříz. Ferd. S. věřitele (zaplatiti).
Ros. Vz Jg. Slov. — co čím. Taková zpráva
se muže ssouti (zaplatiti) summou. Zříz. F. —