Předchozí (312)  Strana:313  Další (314) |
|
|||
313
|
|||
|
|||
se. Ssulo se stavení. Háj., Kom., klenutí.
V. — (se) kde. Ve staročeštině též celá náslovná slabika se sesouvala: přijide 'den (= jeden). Bž. 45. S-váme v násloví nej ča- stej i j: hráti — j hráti. Bž. 45. — se od čeho: od zemětřesení. Štelc. — se na koho = sběhnouti se, über Jemanden herfallen. Ssuli se na mne jako včely. Kom. Sesouvání, n., Aphaeresis, ŕ. S. jest od-
souvání souhlásek s předu slova. S. se děje: 1. při dvojčlenných skupeninách na l, r se někdy prvá souhláska ztrácí: blesk — lesk, břinkati — řinkati. klopotiti — lopotiti, chleptati — leptati. — 2. Ostatní skupeniny více se drží pohromadě a sesouvání vzdo- rují, ale mnohé mu přece podléhají: cera, zbuditi, šak, dycky, de, třecha, dyž (v obec. mluvě) m. dcera, vzbuditi, však, vždycky, jde, střecha, když atd., na Slov. čela m. včela, Ht., Gb. Vz Odsouvání, Vysouvání a Mus. 18G7. str. 267., S. N. VIII. 655., Bž. 45. Sespati, spím, al, ání = sesnouti, ein-
schlafen, zastr. — co : sespali sen svůj, dormi- vernnt somnum suum. Ms Sespílati = vše spílati, alles auffüllen,
v pivovárech. Ros. Sespíleti, el, ení. — kým. S-lel jest jím
(fefellit enm). Bj. Sespívati = sezpivati, absingen. — co
komu: Salve regina. Pref. 455. Sespu, vz Sesypati.
Sesquioxyd, u, m., kysličník dle poměru:
prvek ke kyslíku jako 2 : 3, ku př. kyslič- ník železitý (Fe2 O3), Eisenoxyd, Eisensesqui- oxyd, n. Pta. Sesrdnatěti, ěi, ění == zsrdnatěti, be-
herzt werden, Muth fassen. Sesrchnatěti, ěl, ční, rauh werden. U Opav.
Klš. Sessí, í, f., sesse, e, f., z lat. sessio, se-
dení, jednání, die Sitzung. Sestaralec, lce, m., ein Veteran. Šm.
Sestaralosť, sstaralosť, i, f., das Alt-
sein, Alter. Aesop. Sestaralý, sstaralý, alt geworden, ver-
lebt. D. — čím : prací a nouzí. Us. Sestarati se, sstarati se, zstarati se —
starým se státi, alt werden. V. — abs. Kdo roste neboje se, sstará se nestydě se. Mus. Aniž pohrdej matkou svou, když se sstará n. zstará. Br. Kdo se stará, brzy se sstará. D. — se v čem. Kdo jest dlouho živ a v létech se zstaral. V. — jak. Kdo roste bez kázně, sstará se bez bázně. D. Sestárlý, alt geworden, gealtert. Us. Dch.
Sestárnouti, stárnul a stárl, utí = sesta-
rati se, alt werden, altern. — abs. Kdo mnoho pečuje, brzo sestárne. Us. — čím, v čem : starostmi, v starostech. Us. Sestáti — co na kom, erstehen. Kdyžby
jedna strana sstála na druhé straně právo O. z D. Sestav, u, m., sestavení, die Zusammen-
stellung. S. jmění, personalu, služebných. Nz. Sestava, y, f., soustava, das System. Rostl.
277. — S., die Kombination. Slibná to s., ale v tom vada, že . . . Sš. Mt S-vy (kom- binace) s opakováním obmezeným, K. mit eingeschränkter Wiederholung, s. s opako- |
váním neobmezeným, K. mit unbeschränkter
W. Nz., Sté. Alg. 179., 180. — S., die Gar- nitur. Dch Sestávati, bestehen. Toto nové slovo již
D. zavrhl. Lépe: skládati se, složen býti z něčeho, záležeti v něčem n. na něčem, zavírati, obsahovati, držeti v sobě něco. Odbor sestává z pěti členův m,: skládá se, složen jest. Šb., 8. a Ž, Glykonický verš se- stává (m.: skládá se) ze spondeje atd. Vz Sestaviti, Brs. 2. vyd. 223. Sestavení, n.. die Zusammenstellung, An-
ordnung. Nz. Sestavený; -en, a, o, zusammengestellt.
Řeč dobře s-ná. Dch. — co jak: v kužel (jako šupiny v ústí korunovém svalníku). Pral. Sestaviti, sstaviti, il, en, ení; sestavovati,
ustavovati = dohromady postaviti, zusammen- stellen.; sestrojiti, zusammenstellen, verfer- tigen ; pass. a recip.: zusammengesetzt sein, bestehen. Jg. — co : kuželky, vojáky (do- hromady postaviti), Us., trojúhelník (sestro- jiti). Sedl. — se z čeho. Páteř sstavuje se z 34 příhbů: Kom. — co kam: vojáky v řady. — co čím jak: kameny rukou podlé čáry. — co v čem. S. nebo kombi- novati něco v součtech určitých. Nz. — na čem. Na tom nařízení řád obce s-vil. U Sol- nice. Sestehnouti, hl, ut, utí; sestehovati. zu-
sammenheften. — co komu: kabát (stehy spojiti). Us. Šestěhovati se, in einen Ort zusammen
überziehen. — se kam: do jednoho domu. Us. Sestejniti, il, ěn, ění, sestejňovati, gleich
machen. Pal. v Mus. I. b. 110. — co s čím : Ib.. 94. — co čím. Šestejňování, n., die Gleichmachung. Vš.
Sesterný, Schwester-, S. cicimek, zizi- phus sororia. Rostl. Sesterský, sestrský; -sky,po -sku, schwe-
sterlich. S. láska, Kom., díl. Faukn. Jedna druhé sestersky pomáhá. Krok. Sesterství, n., die Schwesterschaft. Ros.
Sesterstvo, a, n., sestry, spolek sester, die Schwesterschaft Jg. Sesterti-us, a, m., lat., římská mince as
8 kr. Sesti (m.: sestri, r vysuto. Bž 47.)., gt.
sestře, ť. = sestra (zastr.). V MV. nepravá glossa. Pa. Sésti — sedati.
Sestina, y, f., báseň lyrická skládá se ze
šesti strof šestiřádkových, každý řádek má po 11 slabikách postupu obyč. iambického; v každé strofě jsou pak koncovná slova jako ve strofách ostatních, ale kladou se proplí- taně tak, že poslední slovo strofy předešlé stává se slovem prvním ve strofě následu- jící, načež ostatní koncová slova obyč. před- chozím pořádkem následují. Ku konci jest přidána strofa trojřádková, kde se těch 6 koncových slov opakuje tím způsobem, že jdou po sobě v polovici řádku i na jeho konci. Příklady: K bratřím od Vocela (Mus. 1849.), Bovnodušnosť v Pokladnici česko- mor. 1859., v Liter, listech 1865., v Č. Čí- |
||
|
|||
Předchozí (312)  Strana:313  Další (314) |