313

se. Ssulo se stavení. Háj., Kom., klenutí.
V. — (se) kde. Ve staročeštině též celá
náslovná slabika se sesouvala: přijide 'den
(= jeden). Bž. 45. S-váme v násloví nej ča-
stej i j: hráti — j hráti. Bž. 45. — se od
čeho: od zemětřesení. Štelc. — se na koho
= sběhnouti se, über Jemanden herfallen.
Ssuli se na mne jako včely. Kom.

Sesouvání, n., Aphaeresis, ŕ. S. jest od-
souvání souhlásek s předu slova. S. se děje:
1. při dvojčlenných skupeninách na l, r se
někdy prvá souhláska ztrácí: blesk — lesk,
břinkati — řinkati. klopotiti — lopotiti,
chleptati — leptati. — 2. Ostatní skupeniny
více se drží pohromadě a sesouvání vzdo-
rují, ale mnohé mu přece podléhají: cera,
zbuditi, šak, dycky, de, třecha, dyž (v obec.
mluvě) m. dcera, vzbuditi, však, vždycky,
jde, střecha, když atd., na Slov. čela m.
včela, Ht., Gb. Vz Odsouvání, Vysouvání a
Mus. 18G7. str. 267., S. N. VIII. 655., Bž. 45.

Sespati, spím, al, ání = sesnouti, ein-
schlafen, zastr. — co : sespali sen svůj, dormi-
vernnt somnum suum. Ms

Sespílati = vše spílati, alles auffüllen,
v pivovárech. Ros.

Sespíleti, el, ení. — kým. S-lel jest jím
(fefellit enm). Bj.

Sespívati = sezpivati, absingen. — co
komu: Salve regina. Pref. 455.

Sespu, vz Sesypati.

Sesquioxyd, u, m., kysličník dle poměru:
prvek ke kyslíku jako 2 : 3, ku př. kyslič-
ník železitý (Fe₂ O₃), Eisenoxyd, Eisensesqui-
oxyd, n. Pta.

Sesrdnatěti, ěi, ění == zsrdnatěti, be-
herzt werden, Muth fassen.

Sesrchnatěti, ěl, ční, rauh werden. U Opav.
Klš.

Sessí, í, f., sesse, e, f., z lat. sessio, se-
dení, jednání, die Sitzung.

Sestaralec, lce, m., ein Veteran. Šm.

Sestaralosť, sstaralosť, i, f., das Alt-
sein, Alter. Aesop.

Sestaralý, sstaralý, alt geworden, ver-
lebt. D. — čím : prací a nouzí. Us.

Sestarati se, sstarati se, zstarati se —
starým se státi, alt werden. V. — abs. Kdo
roste neboje se, sstará se nestydě se. Mus.
Aniž pohrdej matkou svou, když se sstará
n. zstará. Br. Kdo se stará, brzy se sstará.
D. — se v čem. Kdo jest dlouho živ a
v létech se zstaral. V. — jak. Kdo roste
bez kázně, sstará se bez bázně. D.

Sestárlý, alt geworden, gealtert. Us. Dch.

Sestárnouti, stárnul a stárl, utí = sesta-
rati se, alt werden, altern. — abs. Kdo mnoho
pečuje, brzo sestárne. Us. — čím, v čem :
starostmi, v starostech. Us.

Sestáti — co na kom, erstehen. Kdyžby
jedna strana sstála na druhé straně právo
O. z D.

Sestav, u, m., sestavení, die Zusammen-
stellung. S. jmění, personalu, služebných. Nz.

Sestava, y, f., soustava, das System. Rostl.
277. — S., die Kombination. Slibná to s.,
ale v tom vada, že . . . Sš. Mt S-vy (kom-
binace) s opakováním obmezeným, K. mit
eingeschränkter Wiederholung, s. s opako-

váním neobmezeným, K. mit unbeschränkter
W. Nz., Sté. Alg. 179., 180. — S., die Gar-
nitur. Dch

Sestávati, bestehen. Toto nové slovo již
D. zavrhl. Lépe: skládati se, složen býti
z něčeho, záležeti v něčem n. na něčem,
zavírati, obsahovati, držeti v sobě něco.
Odbor sestává z pěti členův m,: skládá se,
složen jest. Šb., 8. a Ž, Glykonický verš se-
stává (m.: skládá se) ze spondeje atd. Vz
Sestaviti, Brs. 2. vyd. 223.

Sestavení, n.. die Zusammenstellung, An-
ordnung. Nz.

Sestavený; -en, a, o, zusammengestellt.
Řeč dobře s-ná. Dch. — co jak: v kužel
(jako šupiny v ústí korunovém svalníku).
Pral.

Sestaviti, sstaviti, il, en, ení; sestavovati,
ustavovati = dohromady postaviti, zusammen-
stellen.; sestrojiti, zusammenstellen, verfer-
tigen ; pass. a recip.: zusammengesetzt sein,
bestehen. Jg. — co : kuželky, vojáky (do-
hromady postaviti), Us., trojúhelník (sestro-
jiti). Sedl. — se z čeho. Páteř sstavuje se
z 34 příhbů: Kom. — co kam: vojáky
v řady. — co čím jak: kameny rukou
podlé čáry. — co v čem. S. nebo kombi-
novati něco v součtech určitých. Nz. — na
čem. Na tom nařízení řád obce s-vil. U Sol-
nice.

Sestehnouti, hl, ut, utí; sestehovati. zu-
sammenheften. — co komu: kabát (stehy
spojiti). Us.

Šestěhovati se, in einen Ort zusammen
überziehen. — se kam: do jednoho domu.
Us.

Sestejniti, il, ěn, ění, sestejňovati, gleich
machen. Pal. v Mus. I. b. 110. — co s čím :
Ib.. 94. — co čím.

Šestejňování, n., die Gleichmachung. Vš.
Sesterný, Schwester-, S. cicimek, zizi-
phus sororia. Rostl.

Sesterský, sestrský; -sky,po -sku, schwe-
sterlich. S. láska, Kom., díl. Faukn. Jedna
druhé sestersky pomáhá. Krok.

Sesterství, n., die Schwesterschaft. Ros.
Sesterstvo, a, n., sestry, spolek sester,
die Schwesterschaft Jg.

Sesterti-us, a, m., lat., římská mince as
8 kr.

Sesti (m.: sestri, r vysuto. Bž 47.)., gt.
sestře, ť. = sestra (zastr.). V MV. nepravá
glossa. Pa.

Sésti — sedati.

Sestina, y, f., báseň lyrická skládá se ze
šesti strof šestiřádkových, každý řádek má
po 11 slabikách postupu obyč. iambického;
v každé strofě jsou pak koncovná slova jako
ve strofách ostatních, ale kladou se proplí-
taně tak, že poslední slovo strofy předešlé
stává se slovem prvním ve strofě následu-
jící, načež ostatní koncová slova obyč. před-
chozím pořádkem následují. Ku konci jest
přidána strofa trojřádková, kde se těch 6
koncových slov opakuje tím způsobem, že
jdou po sobě v polovici řádku i na jeho
konci. Příklady: K bratřím od Vocela (Mus.
1849.), Bovnodušnosť v Pokladnici česko-
mor. 1859., v Liter, listech 1865., v Č. Čí-