Předchozí (313)  Strana:314  Další (315) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
314
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
tance pro vyšší gymn. str. 560., v KB. 186.
Die Sestine. Vzorec: |
Sestřenec, nce, m., vok. -če. — S., ze
sestry syn, der Schwestersohn. Výb. I. 509., 811. — Sestřenci = děti (synové) sester, con- sobrini, Geschwisterkinder. V. — Též děti (synové) od bratra a sestry, amitini, Bruders-, Schwesterkinder. Kom., Bdž. — Též sester vnukové, aneb z bratra a sestry vnukové, zweite Geschwisterkinder. V. — Též dvou sester muži, Männer, die zwei Schwestern haben. V. Poručníka činím Petra sestřence svého. Püh. II. 409. (II. 513.). S. Vachotóv. Pč. 4. Ale s. jeho vlastní znal, že jest sa- mostříl jměl; Ale Matúš se k tomu nezná, ani druhý s. NB. Tč. 93., 198. Vz Sestře- nice. Bratranci. Sestřenek, nka, m. = sestřenec, der
Schwestersohn. St. skl. IV. 22. Sestřenice, e, sestřenička, y, f., ze
sestry dcera, die Schwestertochter. Cf. Se- střična. — S., pl., dcery dvou sester n. z bratra a sestry, (weibliche) Geschwisterkinder. — S., strýcova dcera, des Vetters Tochter. D., Jg. S. strejná, meiner Muhme Tochter, uj- čená, des Oheims Tochter, teténá, meiner Tante Tochter. D., Gl. 311. Dal jsem jemu svú s-ci. Půh. II. 614. Sestrhati koru — oloupati, abschälen,
zastr. BO. Sestřička, vz Sestra. Das Schwesterchen.
V. Sestřična, y, f., strsl. sestřičbna, sestřina
dcera, příp. -ьna. Mkl. B. 153. Vz Sestřenice. Sestřihnouti, ul, ut, utí; sestříci (zastr.
sestřihu), střihl, střižen, ení; sestříhati, se- střihovati = podlé účelu ustřihnouti, zu- schneiden: rozstřihati, zerschneiden. D. — co: kolo, košile (dle jisté formy ustřihnouti); všecko sukno sestřihal (rozstříhal). — co čím: papír nůžkami. Sestříleti, sstříleti, vz Sestřeliti.
Sestřin, a, o, der Schwester gehörig, strsl.
sestrbnb, příp. -bnb. Mkl. B. 155. To je sestřin (syn; sestřin, a, m.), der Schwestersohn; to je sestřina (dcera; sestryně, ě, f.), die Schwe- stertochter. Mor. Šd. Na sestřin hrůb padla, žalostně plakala. Sš. P. 791. Sestříně, ěte, n., pl. sestříňata = děti ze
sestřenců a sestřenic, die Ander-, Geschwister- kinder ; vůbec bratranci a sestřenci n. sestře- nice, Geschwisterkinder. — S. strýčené = můj syn ke vnuku mého strýce od dcery; s. strejné — můj syn ke vnuku mé strejny z dcery; s. ujčené = můj syn k mého ujce vnuku od dcery; s. tetěné = můj syn k mé tety vnuku od dcery, der Vetter. D. Sestřinka, y, f., das Schwesterchen. Us.
Vz Sestra. Sestřiti se — sestersky tovaryšiti, Schwe-
stern. Ros. Sestrkovati, vz Sestrčiti.
Sestrohor, a, m., jm. vlastní. Šd.
Sestroj, e, m., die Montirung. Dch. Vz násl.
Sestrojení, n., die Zusammenstellung,
Montirung, Konstruktion. Sestrojený; -en, a, o, zusammengestellt,
konstrukt. S. řada, úhel, trojúhelník. Nz. Sestrojiti, il, en, ení; sestrojovati, zu-
sammenstellen, konstruiren. — co: řadu, troj- úhelník, úhel, bilden. Nz. — co z čeho: trojúhelník se tří stran. Sedl. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vz Zk. Ml. II. 211., Sš. 46.
Sesti-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.
Sest-os, a, m., mě. v thrac. Chersonesu.
Vz S. N. Sestoupení, n. — sestup.
Sestoupiti, vz Sstoupiti.
Sestouplý, herabgestiegen. — odkud:
anděl s nebo s. Č. - S. = shromážděný, zusammengetreten, versammelt. S. rádcové. Sestra, sestřička, sestřinka, y, f. (zastr.
sestřice), goth. svistar, něm. Schwester, skr. svasar, lat. soror, Schl., lit. sesů, gt. sg. sesers, prus. swestro. Mkl. aL. 11. S. = osoba ženská, mající s jinou osobou společné buď oba ro- diče (vlastní, rodná) neb toliko otce n. jen matku (nevlastní, polourodná, poloviční). S. N., V. S. životná = vlastní. S. strýcová, strejná, ujčená, tetěná. Jg. Ni mi bratra, ni mi se- stry. Rkk. 65. Jednou sestrou dva švagry sobě způsobiti (jednou ranou dvě mouchy zabiti). Nouze není sestra ani bratr. Prov. Sestry s jedné nebo s obou stran spojené, ein- o. zweibändige Schwestern. J. tr. Jaká bych já s. byla, dybych bratra zatajila (= za- přela). Sš. P. 134. Tři jablíčka v ruce nese: jedno jest dal svej matijce, druhé jest dal svej sestřijce. Sš. P. 489. Požalovala bych své milé sestřince, přece to tak není jako své matince. Sš. P. 489. Maria Magdalena a dvě Maří, sestře panny Marie, jsú položeny ve čtení; Ani by sester, abych neřekl dcer, za muže vdával; Účastnosť jest svatokupectví sestra. Hus II. 134., 221., I. 477. Sestry jak se opatřovaly při dělení bratrů. Vz Tov. 80., 81. Vz Rb. str. 271.— S-ry. Osoby žen- ské přízní spojené, neb k jednomu spolku n. ženskému rádu náležející sestrami slovou. Sestry milosrdné, šedé, školní, sv. kříže n. křížové. Vz S. N. S., die Herbergsschwester. Šp. Sestrašiti, sstrašiti, il, en, ení; sestrašo-
vati = přestrašiti, zastrašiti, verscheuchen, in Schrecken setzen. — koho v čem. V prch- livosti své sstrašíš je. V. — koho odkud: s půdy, čím: bručením. — se — zastrašiti se, erschrecken, in Schrecken gerathen. Jg. Sestrčiti, vz Sstrčiti.
Sestřebati, sestřebovati = zcela střebati,
aufsaugen; pohltiti, verschlingen. — co, koho. Snad vuoda sstřebala by ny. Z. k. 123. 4. Sestřediti, il, ěn, ění, koncentriren. —
co. Pal. Sestřeliti, il, en, ení; sestřelovati, se-
stříleti, el, en, ení, herabschiessen; zusam- menschiessen. koho odkud čím: ptáka se stromu jednou ranou. — co: pevnosť se- stříleti. Sestřena, y, f., vl. jm. Pal. Rdh. — S.,
dcera sestřina. J. tr. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předchozí (313)  Strana:314  Další (315) |