315

Sestrojný závod, Konfektionsgeschäft.
Dch.

Sestrouhati, strouháni a strouži; sstrou-
hati; sestrouhnouti, hnul a hl, ut, utí; se-
struhovati, zusammenschaben; abschaben,
abreiben. — co odkud: kůru se dřeva. —
co kde: perník na struhadle. — co čím:
nožem.

Sestrouň, ě, f., něm. Sestroun, ves u Se-
dlčan.

Sestrouňovice, dle Budějovice, něm. Se-
stronowitz, ves u Hodkovic.

Sestrováti, sestrou nazývati, schwestern.
Vz Sestřiti se.

Sestruška, y, f., holdes Schwesterchen.
Šm.

Sestup, u, m., sestoupení, der Zusammen-
tritt, Haufe, die Versammlung, Gruppe. V di-
vokých sestupech u lodi se hromadili. Č.
S. v tělocviku. — S., die Herabsteigung, der
Abstieg. Jg., Dch.

Sestupiti se = sestoupiti se, sich zu-
sammenziehen. Plátno namočené ve vodě se-
stupí se (srazí se). Vz Sběhnouti se. U Opav.
Klš.

Sestupka, y. f., sestupná stěna, die Sohl-
strasse, v horn. Hř., Bc.

Sestupmo, absteigerungsweise. Šm.

Sestupný, sestupující, herabsteigend. —
S., fallend. S. řada podřadených znakův
(když k hotovým znakům nové se přičiňují).
8. hromadník (sorites inversus), návod (jenž
od nejbližšího důvodu k vzdálenějším pro-
spívá). Marek. S. poměr (v mathem.), me-
thoda (regressiv). Nz. Pavel je (anděly) v s-né
řadě klade. Sš. II. 89.

Sestupování, n., postup n. postupování
k menšímu, der Antiklimax. Nz.

Sestupovati, vz Sstoupiti.

Sestupující pokolení, herabsteigend. Rk.
S. kořen = koncem svým do země vnikající
a vůbec proti středu zemnímu rostoucí. Prsl.
Rostl. 490.

Sesuji, vz Sesouti.

Sesulý, herabgestürzt.

Sesunouti, ul, ut, utí, sesunovati, sesou-
vati, zusammenschieben. — co: vozy.

Sesunulý. S. skály, lépe: sesulé, sesuté.

Sesunutí, n. S. domu, lépe: sesutí, neboť
sesunutí = sestrčení, die Zusammenschie-
bung. Brs. 2. vyd. 223.

Sesutí, n., der Einsturz, propadnutí, sho-
ření. Ten dům jest na s. Nz. S. vrstev. Hř.

Sesutý; -ut, a, o, eingestürzt, verfallen.

Sesuvka, áyaíysóit,- = samohláska vysutá
v násloví: e se sesulo: ve slovech že m.
strč. ez, biskup m. episcopus, Lenora m.
Eleonora; i ve slovech: imám — mám, ihrám

hrám, iz — z, podnes: imeno —jméno,
idu — jdu; o ve slovech: oradlo — rádlo,
orole — role, orolník — rolník, orotaj — rataj,
rýže (oryza, Bž.), Kz.; a ve slovech: Háta
(Agatha), Lexa (Alexius), marhule (amarella),
merunka (amarina), brotan (abrotanum). Bž.
33. Vz Vysouvání, Bž. 25., 32.-33.

Sesvorovati = svory spojiti, zusammen-
binden. — co: klády. Us. u Želez. Brodu.

Sesyp, u, m., der Einsturz. Vz Sesutí.

Sesypati, sypám a sypu; sesýpati = do-
hromady sypati, zusammen-, verschütten;

dolu vysypati, herabschütten; se, zusammen-
fallen. Jg. — co. Bura sesypavši tuču šira
nebe (= širého nebe). LS. v. 4. co kam:
obilí na hromadu. Us. — co se kde. Po-
dlaha, na niž se obrok ssýpá. V. S. obilí
ve mlýne. Bdl. Obr. 2. str. 55. — (komu)
odkud. S. ze svého dobytka pastýři. D.
Černý mrak — déšť jen jen se z něho sesypat'
(spustiť). Us. Dch. — se. Dům se sesypal.
Us. — se kam. Dům se na ně sesypal. Se-
sypali se na něho. Us. — se jak: dům v
prach se sesypal. D. Tělo jeho v prach se
sesypalo. Us. Dbr.

Sesýřiti se, il, ení — sraziti se (o mléce),
gerinnen. Us.

Sešavlovati = šavlí usmrtiti, nieder-
säbeln. D.

Sešeliti se, vz Napěnožec.

Sešikovati, in Schlachtordnung stellen.

— co: vojsko.

Sešin, u, m., sešinutí, v tělocviku, vz
KP. I. 483.

Sešit, u, m. (od ši-ji). S. ku psáni, ku
kreslení, das Heft. J. tr. Vz Rys.

Sešitek, tku, m. — brošurka.

Sešiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; sšíti,
sešívati, sšívati, zusammennähen, vernähen,
heften. V. — co. Krejčí časem párá a zase
rozparky sšívá. Kom. Dyž má kabát seší-
vati, hlasem nad ňém pláče. Sš. P. 685. —
co čím: kabát hedvábím, tenkou jehlou.

Sešití, sešívání, n., das Zusammen-
nähen. V.

Sešitka, y, f., die Brochure. Dch. Vz
Brošurka.

Sešitný. S. dílo (které po sešitech se vy-
dává), das Lieferungswerk. Dch. Vz násl.

Sešitový časopis, Zeitschrift in Heften
erscheinend. Dch.

Sešitý; -it, a, o, sešívaný, zusammen-
genäht. Us.

Seškarpovati, abböschen, abdämmen.
Čsk.

Seškmořiti, il, en, ení, runzeln. Us..
u Turn.

Seškortati = sestrouhati, špatně udělati,
zernagen; verpfuschen. — co: obilí (špatně
semlíti). Us. Dch.

Seškrábati, škrábám a škrábu; seškráb-
nouti, bnul a bl, ut, utí, seškrabovati = do-
hromady škrábati, zusammenschaben oder
kratzen; dolu škrábati, herabkratzen. Jg.

— co komu odkud. Strupy s hlavy si
seškrábal. — koho kde: ve tváři. D. —
se — zdvihnouti se. U Příbora. Mtl.

Seškvrklý, sškvrklý, zusammenge-
schrumpft. S. tvář. Br.

Seškvrknouti se, kl, utí = sraziti se,
scvrknouti se, zusammenschrumpfen. — se
komu čím. Seškvrkla se mu zármutkem
tvář. Ps. ms. 6. 8.

Sešlapati, šlapám a šlapu; sešlápnouti,
pnul a pl, ut, utí; sešlapávati, sešlapovati,
zusammentreten. — co: seno, chmel. S. stře-
více, niedertreten ; podpatky, wegtreten, ab-
nützen. — co čím kde: chmel v žoku
(v pytli) nohama; zelí, víno v kádi. Us.

Sešlec, šelce, m. = sešlý člověk. Hle puká
dávná mohyla a s. vstává zase. Sš. Sm.
bs. 90.