Předchozí (314)  Strana:315  Další (316) |
|
|||
315
|
|||
|
|||
Sestrojný závod, Konfektionsgeschäft.
Dch. Sestrouhati, strouháni a strouži; sstrou-
hati; sestrouhnouti, hnul a hl, ut, utí; se- struhovati, zusammenschaben; abschaben, abreiben. — co odkud: kůru se dřeva. — co kde: perník na struhadle. — co čím: nožem. Sestrouň, ě, f., něm. Sestroun, ves u Se-
dlčan. Sestrouňovice, dle Budějovice, něm. Se-
stronowitz, ves u Hodkovic. Sestrováti, sestrou nazývati, schwestern.
Vz Sestřiti se. Sestruška, y, f., holdes Schwesterchen.
Šm. Sestup, u, m., sestoupení, der Zusammen-
tritt, Haufe, die Versammlung, Gruppe. V di- vokých sestupech u lodi se hromadili. Č. S. v tělocviku. — S., die Herabsteigung, der Abstieg. Jg., Dch. Sestupiti se = sestoupiti se, sich zu-
sammenziehen. Plátno namočené ve vodě se- stupí se (srazí se). Vz Sběhnouti se. U Opav. Klš. Sestupka, y. f., sestupná stěna, die Sohl-
strasse, v horn. Hř., Bc. Sestupmo, absteigerungsweise. Šm.
Sestupný, sestupující, herabsteigend. —
S., fallend. S. řada podřadených znakův (když k hotovým znakům nové se přičiňují). 8. hromadník (sorites inversus), návod (jenž od nejbližšího důvodu k vzdálenějším pro- spívá). Marek. S. poměr (v mathem.), me- thoda (regressiv). Nz. Pavel je (anděly) v s-né řadě klade. Sš. II. 89. Sestupování, n., postup n. postupování
k menšímu, der Antiklimax. Nz. Sestupovati, vz Sstoupiti.
Sestupující pokolení, herabsteigend. Rk.
S. kořen = koncem svým do země vnikající a vůbec proti středu zemnímu rostoucí. Prsl. Rostl. 490. Sesuji, vz Sesouti.
Sesulý, herabgestürzt.
Sesunouti, ul, ut, utí, sesunovati, sesou-
vati, zusammenschieben. — co: vozy. Sesunulý. S. skály, lépe: sesulé, sesuté.
Sesunutí, n. S. domu, lépe: sesutí, neboť
sesunutí = sestrčení, die Zusammenschie- bung. Brs. 2. vyd. 223. Sesutí, n., der Einsturz, propadnutí, sho-
ření. Ten dům jest na s. Nz. S. vrstev. Hř. Sesutý; -ut, a, o, eingestürzt, verfallen.
Sesuvka, áyaíysóit,- = samohláska vysutá
v násloví: e se sesulo: ve slovech že m. strč. ez, biskup m. episcopus, Lenora m. Eleonora; i ve slovech: imám — mám, ihrám hrám, iz — z, podnes: imeno —jméno,
idu — jdu; o ve slovech: oradlo — rádlo, orole — role, orolník — rolník, orotaj — rataj, rýže (oryza, Bž.), Kz.; a ve slovech: Háta (Agatha), Lexa (Alexius), marhule (amarella), merunka (amarina), brotan (abrotanum). Bž. 33. Vz Vysouvání, Bž. 25., 32.-33. Sesvorovati = svory spojiti, zusammen-
binden. — co: klády. Us. u Želez. Brodu. Sesyp, u, m., der Einsturz. Vz Sesutí.
Sesypati, sypám a sypu; sesýpati = do-
hromady sypati, zusammen-, verschütten; |
dolu vysypati, herabschütten; se, zusammen-
fallen. Jg. — co. Bura sesypavši tuču šira nebe (= širého nebe). LS. v. 4. co kam: obilí na hromadu. Us. — co se kde. Po- dlaha, na niž se obrok ssýpá. V. S. obilí ve mlýne. Bdl. Obr. 2. str. 55. — (komu) odkud. S. ze svého dobytka pastýři. D. Černý mrak — déšť jen jen se z něho sesypat' (spustiť). Us. Dch. — se. Dům se sesypal. Us. — se kam. Dům se na ně sesypal. Se- sypali se na něho. Us. — se jak: dům v prach se sesypal. D. Tělo jeho v prach se sesypalo. Us. Dbr. Sesýřiti se, il, ení — sraziti se (o mléce),
gerinnen. Us. Sešavlovati = šavlí usmrtiti, nieder-
säbeln. D. Sešeliti se, vz Napěnožec.
Sešikovati, in Schlachtordnung stellen.
— co: vojsko.
Sešin, u, m., sešinutí, v tělocviku, vz
KP. I. 483. Sešit, u, m. (od ši-ji). S. ku psáni, ku
kreslení, das Heft. J. tr. Vz Rys. Sešitek, tku, m. — brošurka.
Sešiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; sšíti,
sešívati, sšívati, zusammennähen, vernähen, heften. V. — co. Krejčí časem párá a zase rozparky sšívá. Kom. Dyž má kabát seší- vati, hlasem nad ňém pláče. Sš. P. 685. — co čím: kabát hedvábím, tenkou jehlou. Sešití, sešívání, n., das Zusammen-
nähen. V. Sešitka, y, f., die Brochure. Dch. Vz
Brošurka. Sešitný. S. dílo (které po sešitech se vy-
dává), das Lieferungswerk. Dch. Vz násl. Sešitový časopis, Zeitschrift in Heften
erscheinend. Dch. Sešitý; -it, a, o, sešívaný, zusammen-
genäht. Us. Seškarpovati, abböschen, abdämmen.
Čsk. Seškmořiti, il, en, ení, runzeln. Us..
u Turn. Seškortati = sestrouhati, špatně udělati,
zernagen; verpfuschen. — co: obilí (špatně semlíti). Us. Dch. Seškrábati, škrábám a škrábu; seškráb-
nouti, bnul a bl, ut, utí, seškrabovati = do- hromady škrábati, zusammenschaben oder kratzen; dolu škrábati, herabkratzen. Jg. — co komu odkud. Strupy s hlavy si
seškrábal. — koho kde: ve tváři. D. — se — zdvihnouti se. U Příbora. Mtl. Seškvrklý, sškvrklý, zusammenge-
schrumpft. S. tvář. Br. Seškvrknouti se, kl, utí = sraziti se,
scvrknouti se, zusammenschrumpfen. — se komu čím. Seškvrkla se mu zármutkem tvář. Ps. ms. 6. 8. Sešlapati, šlapám a šlapu; sešlápnouti,
pnul a pl, ut, utí; sešlapávati, sešlapovati, zusammentreten. — co: seno, chmel. S. stře- více, niedertreten ; podpatky, wegtreten, ab- nützen. — co čím kde: chmel v žoku (v pytli) nohama; zelí, víno v kádi. Us. Sešlec, šelce, m. = sešlý člověk. Hle puká
dávná mohyla a s. vstává zase. Sš. Sm. bs. 90. |
||
|
|||
Předchozí (314)  Strana:315  Další (316) |