316

Sešli, v/, Seslati.

Sešlost, i, f., das Alter, die Schwäche,
Abnahme. Pro s. věku svého. V. S. nápisu.
Har. S. stavení. Us. Město přišlo v sešlost.
S. vinice, das Abstehen. Šk. S. věkem, die
Altersschwäche. Dch. O s-sti rodů vz Tov.
122.

Sešlý, který se sešel, shromážděný, zu-
sammengekommen, versammelt S. lid, zá-
stup, Jel., peníze. Aesop. — S., s hory
přišlý, herabgestiegen, herabgekommen ; od-
chýlený, abgekommen; sesláblý, zemdlený,
geschwächt, umrlý, todt, lety obtížený, be-
jahrt; otřený, alt, abgenützt, v již. Čech.
opršalý. Kts., Jg. — odkud. Voda s vrchu
sešlá. Jg. S cesty sešlý zbloudil. Jg. Se
světa s. (umrlý). Zlob. — abs. U Hellenů
tehdejších zamřelých a mravně velmi se-
šlých. Sš. I. 154. S. věk. Kom. Sešlejšího
věku býti. V. S. (staré) stavení, baufällig.
V., obraz, vtip. Jel. město — čím: věkem,
starostí, lety. V. Zdi starostí sešlé. Har. II.
231. — na co. Zvířata sešlá na oči. Jel.
Zámek na stavení sešlý. Zlob. Je na nohy
i na ruce sešlý. Us. Jsem těla těžkého, v
létech i na zdraví sešlý. Žer. L. I. 23.
v čem. Okázal, že se jest od otce a od
mateře v stavu manželském rádně sešlých
narodil. NB. Tč. 287. — kde: dělníci při
horách v díle sešlí. Vys. - bez čeho: bez
kšaftu (poslední vůle). Th.

Sešmarovati koho, Jemanden tüchtig
den Rücken schmieren. U Litovle. Kčr.

Sešinaťhaný, sešmatlaný; -án, a, o,
schief getreten. S. bota, střevíc. Us.

Sešmaťhati, na Mor. sešmakati (Hý.),
schief treten. — co: boty, střevíce, obuv,
Šm.

Sešmejkati = roztrhati, zerreissen. =
co: boty. Us. Dch.

Sešnejdrovati se, abgleiten, abglitschen.
U Olom. Sd. — kam. Saně se do příkopu
s-ly. Mor. Hý.

Sešouliti, il, en, ení, sešulovati, zusam-
menwalkern. — co kde: na přádelním stroji
loky se sešulují. Světz.

Sešoustati, sšoustati = setříti, zusam-
menwischen, -reiben. — co čím odkud:
smetákem prach se stěn.

Sešpičatělý, spitzig geworden, zuge-
spitzt.

Sešpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. —
komu: š-těl mu nos. Us.

Sešpičatilý = sešpičatělý. S. nos. D.

Sešpičatiti, il, ěn, ění, zuspitzen. — co
čím: pilníkem.

Sešpílení, n. = zažertování. Móžť někdy
náhodné kratochvilné s. neškodné býti. Št.
N. 142.

Sešpuntovati, zátkou opatřiti, z něm.
zusammenspunden.

Sešrotovati, z hrubá semleti, zer-, ver-,
abschroten. — co: obilí, čím: mlýnkem. Us.

Seštemovati = sladiti, zusammenstim-
men. Us.

Seští, n., interitus, záhuba, das Verder-
ben, zastr. Uvedeš je v studnici seštie. Ž.
wit. 54. 24. Tamtéž: 34. 7., 48. 11.

Seštiknouti, seštikati = oštípati, otrhati,
abpflücken, absprengen. Lex. vet. — co:

dřevo (seštípnouti). — se: haluz, větev se
seštikla. Mor. Hý.

Sešívati, štvu. al, án, ání; seštívati, se-
štvávati, zusammen-, abhetzen. - koho
s kým. Br., proti komu.

Sešubati koho, durchpeitschen Mor. Šd.

Sešuchotati, Geräusch machen. Slov.

Sešupati — s chutí snísti, mit Appetit
zusammenessen. — co. Jak mu koláč dala,,
hned ho s-pal. Us.

Sešuvířený; -en, a, o = skřivený, ver-
dreht. S. deska. Mor. Šd.

Sušuvířiti, il, en, ení = skřiviti, krüm-
men. — se: (o dřevě, o deskách). Mor. Šd.

Sešvakření, n., die Verschwägerung.
J. tr.

Sešvakřený, verschwägert. J tr., Us.

Sešvakřiti, il, en, ení, verschwägern. J.
tr - koho, se s kým.

Set, a, m., zastr. = svět.

Sêtь, strsl. = síť. Mkl. B. 166.. 168.

Setba, y, f., od se (seji), vz -tba. Štrsl.
sétьba vedlé sêtva, satio ; příp. -ba. Mkl. B.
217., 218. — S., sejba, setí, čas setí, das Säen,
die Saat, Saatzeit. Setba, V., s. na podzim, D.,
z jara. Upravení síje n. setby, die Saatbestel-
lung: v čas síje n. setby. J. tr, Příklad od
setby a rolí vzatý. Sš. II. 67, - S., osmí, die
Saat Ros. Zpráva o setbě a sklizni, Saaten-
u. Erntebericht. Dch.

Setěch, a, m., osobní jm. Šd.

Setěchov, a, m., samota u Sedlce

Setěchovice, dle Budějovice, něm. Setie-
chowitz, ves u Vimberka. Vz Tk. I. 87.

Setěk a setěka, vz Stěk.

Seti, vz Síti,

Sěti se, sieti se, sěji se, ěl, ění, sěvati
se = stkvíti se, glänzen, zastr. — kde. Jako
zora po jutřě sě sěje. Rkk. Jar. v. 24 —
se od čeho. Sievajiec sě jako jiskry od
slunečného vedra. Smrť. Jer. Ms. 1410.

Setí, n., setba, síje, osívání, das Säen,
Bauen, die Saat, Aussaat. Hus II. 256., BO.
Strsl. sétije, z partc, set, a, o, příp. -ije.
Mkl. B. 65. S. čisté, míchané, stejné, ne-
stejné, řídké, husté. Šp. Ječmen, žito, hrách
k setí, Us..; čas setí. V. Již je po s.; ná-
klad na s. Šp. Rolí před síjí (setím) se hnojí.
Kom. Porostlé obilí k setí se nehodí; Obili
k s. vyopálati. Sych. Ranní seti často zmýlí
a pozdni vždycky. Vz Hospodářský, č., Lb.
Pilné s. vede od čtyř k pěti. Vz Pracovitosť.
Lb. O setí vz S. N. — S., osení. Pobral
dobytek i s setím. Půh. I. 329.

Setidlnice, e, f. = svítelnice, die Laterne,
zastr.

Setina, y, f., setba, setí. Zlob. — S., ¹/₁₀₀
nebo: 001, ein Hundertel. — S., Procent,
ze sta. Úroky ze sta, setiny (procenta); 6
Procent Gewinn, 6 setin zisku. Kolik ze
sta? Kolik setin? Zu wie viel Procent? po
kolika setinách? Po pěti setinách, po pěti
ze sta. Us. u Jelemnice? Nz.

Setinný, Procent-. S. (procentová) srážka
(sr. ze sta), Procentabzug, m. S. hustoměr
(areometr), Procentenaräometer, m. S. počet,
Procentenrechnung, t., číslo (procentové),
Procentzahl, f., teploměr (stostupnitý), Cen-
tesimalthermometer, m. Nz.



	316

	Sešli, v/, Seslati. Sešlost, i, f., das Alter, die Schwäche, Abnahme. Pro s. věku svého. V. S. nápisu. Har. S. stavení. Us. Město přišlo v sešlost. S. vinice, das Abstehen. Šk. S. věkem, die Altersschwäche. Dch. O s-sti rodů vz Tov. 122. Sešlý, který se sešel, shromážděný, zu- sammengekommen, versammelt S. lid, zá- stup, Jel., peníze. Aesop. — S., s hory přišlý, herabgestiegen, herabgekommen ; od- chýlený, abgekommen; sesláblý, zemdlený, geschwächt, umrlý, todt, lety obtížený, be- jahrt; otřený, alt, abgenützt, v již. Čech. opršalý. Kts., Jg. — odkud. Voda s vrchu sešlá. Jg. S cesty sešlý zbloudil. Jg. Se světa s. (umrlý). Zlob. — abs. U Hellenů tehdejších zamřelých a mravně velmi se- šlých. Sš. I. 154. S. věk. Kom. Sešlejšího věku býti. V. S. (staré) stavení, baufällig. V., obraz, vtip. Jel. město — čím: věkem, starostí, lety. V. Zdi starostí sešlé. Har. II. 231. — na co. Zvířata sešlá na oči. Jel. Zámek na stavení sešlý. Zlob. Je na nohy i na ruce sešlý. Us. Jsem těla těžkého, v létech i na zdraví sešlý. Žer. L. I. 23. v čem. Okázal, že se jest od otce a od mateře v stavu manželském rádně sešlých narodil. NB. Tč. 287. — kde: dělníci při horách v díle sešlí. Vys. - bez čeho: bez kšaftu (poslední vůle). Th. Sešmarovati koho, Jemanden tüchtig den Rücken schmieren. U Litovle. Kčr. Sešinaťhaný, sešmatlaný; -án, a, o, schief getreten. S. bota, střevíc. Us. Sešmaťhati, na Mor. sešmakati (Hý.), schief treten. — co: boty, střevíce, obuv, Šm. Sešmejkati = roztrhati, zerreissen. = co: boty. Us. Dch. Sešnejdrovati se, abgleiten, abglitschen. U Olom. Sd. — kam. Saně se do příkopu s-ly. Mor. Hý. Sešouliti, il, en, ení, sešulovati, zusam- menwalkern. — co kde: na přádelním stroji loky se sešulují. Světz. Sešoustati, sšoustati = setříti, zusam- menwischen, -reiben. — co čím odkud: smetákem prach se stěn. Sešpičatělý, spitzig geworden, zuge- spitzt. Sešpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. — komu: š-těl mu nos. Us. Sešpičatilý = sešpičatělý. S. nos. D. Sešpičatiti, il, ěn, ění, zuspitzen. — co čím: pilníkem. Sešpílení, n. = zažertování. Móžť někdy náhodné kratochvilné s. neškodné býti. Št. N. 142. Sešpuntovati, zátkou opatřiti, z něm. zusammenspunden. Sešrotovati, z hrubá semleti, zer-, ver-, abschroten. — co: obilí, čím: mlýnkem. Us. Seštemovati = sladiti, zusammenstim- men. Us. Seští, n., interitus, záhuba, das Verder- ben, zastr. Uvedeš je v studnici seštie. Ž. wit. 54. 24. Tamtéž: 34. 7., 48. 11. Seštiknouti, seštikati = oštípati, otrhati, abpflücken, absprengen. Lex. vet. — co:	dřevo (seštípnouti). — se: haluz, větev se seštikla. Mor. Hý. Sešívati, štvu. al, án, ání; seštívati, se- štvávati, zusammen-, abhetzen. - koho s kým. Br., proti komu. Sešubati koho, durchpeitschen Mor. Šd. Sešuchotati, Geräusch machen. Slov. Sešupati — s chutí snísti, mit Appetit zusammenessen. — co. Jak mu koláč dala,, hned ho s-pal. Us. Sešuvířený; -en, a, o = skřivený, ver- dreht. S. deska. Mor. Šd. Sušuvířiti, il, en, ení = skřiviti, krüm- men. — se: (o dřevě, o deskách). Mor. Šd. Sešvakření, n., die Verschwägerung. J. tr. Sešvakřený, verschwägert. J tr., Us. Sešvakřiti, il, en, ení, verschwägern. J. tr - koho, se s kým. Set, a, m., zastr. = svět. Sêtь, strsl. = síť. Mkl. B. 166.. 168. Setba, y, f., od se (seji), vz -tba. Štrsl. sétьba vedlé sêtva, satio ; příp. -ba. Mkl. B. 217., 218. — S., sejba, setí, čas setí, das Säen, die Saat, Saatzeit. Setba, V., s. na podzim, D., z jara. Upravení síje n. setby, die Saatbestel- lung: v čas síje n. setby. J. tr, Příklad od setby a rolí vzatý. Sš. II. 67, - S., osmí, die Saat Ros. Zpráva o setbě a sklizni, Saaten- u. Erntebericht. Dch. Setěch, a, m., osobní jm. Šd. Setěchov, a, m., samota u Sedlce Setěchovice, dle Budějovice, něm. Setie- chowitz, ves u Vimberka. Vz Tk. I. 87. Setěk a setěka, vz Stěk. Seti, vz Síti, Sěti se, sieti se, sěji se, ěl, ění, sěvati se = stkvíti se, glänzen, zastr. — kde. Jako zora po jutřě sě sěje. Rkk. Jar. v. 24 — se od čeho. Sievajiec sě jako jiskry od slunečného vedra. Smrť. Jer. Ms. 1410. Setí, n., setba, síje, osívání, das Säen, Bauen, die Saat, Aussaat. Hus II. 256., BO. Strsl. sétije, z partc, set, a, o, příp. -ije. Mkl. B. 65. S. čisté, míchané, stejné, ne- stejné, řídké, husté. Šp. Ječmen, žito, hrách k setí, Us..; čas setí. V. Již je po s.; ná- klad na s. Šp. Rolí před síjí (setím) se hnojí. Kom. Porostlé obilí k setí se nehodí; Obili k s. vyopálati. Sych. Ranní seti často zmýlí a pozdni vždycky. Vz Hospodářský, č., Lb. Pilné s. vede od čtyř k pěti. Vz Pracovitosť. Lb. O setí vz S. N. — S., osení. Pobral dobytek i s setím. Půh. I. 329. Setidlnice, e, f. = svítelnice, die Laterne, zastr. Setina, y, f., setba, setí. Zlob. — S., ¹/₁₀₀ nebo: 001, ein Hundertel. — S., Procent, ze sta. Úroky ze sta, setiny (procenta); 6 Procent Gewinn, 6 setin zisku. Kolik ze sta? Kolik setin? Zu wie viel Procent? po kolika setinách? Po pěti setinách, po pěti ze sta. Us. u Jelemnice? Nz. Setinný, Procent-. S. (procentová) srážka (sr. ze sta), Procentabzug, m. S. hustoměr (areometr), Procentenaräometer, m. S. počet, Procentenrechnung, t., číslo (procentové), Procentzahl, f., teploměr (stostupnitý), Cen- tesimalthermometer, m. Nz.