317

Setka, y, f., das Hundert, collect. Chybně:
stotka. Nz.

Sétka, y, f. = sítka, síť. S. ptačie. Pč. 6.

Setkání, n., die Begegnung. Bod s., der
Begegnungs, Verschwindungspunkt (bei der
Perspektive). Nz. S. (se) vln. Nz. — S.,
das Gewebe.

Setkaný; -án, a, o. Setkaná hra, gleiches
Spiel. Us. Dch. — S., gewoben. S. niti nej-
nmožších drkatek, chlupy na chmýru kozí-
brad, hadíchmordův (intertextus, verstrickt).
Presl. Rostl. 491.

1. Setkati, setkávati. = tkáním udělati,
zusammenweben; vytkati, alles Garn verwe-
ben. — co: všecku přízi s. (vytkati). D. —
co čím. Setkala jest přiezi svú rukú. BO.

— co z čeho: sukně z perel a ze zlata s.
Štelc. — co kam: niti do sebe s. (zatkati).

— na čem: Neb na těch nitech má býti
všechno rúcho setkáno, aby její čeledínové ...
nebáli se zimy. Hus III. 165.

2. Setkali se, setknouti, setkla, setkl, utí,
setkávati se = potkati se, sich begegnen.—
S. se kde: na mostě. Us. — se s kým
(kde, čím). V bitvě se mnou se setkal. V.
S. se s kým polem, D., s nepřítelem Dch.
Přímka AB setkala se s přímkou CD do-
stihla jí. Nz. Pokud se to s povahou nauky
setkává. Sš. I. 165.

Setkavač, e, m.,der Stricker, Posamentier.
Kram.

Setknouti = setnouti. — co komu. Až
se smrti dotkli a jí hlavu setkli. Sš. P. 772.
se = setkati se. Šm.

Setlelosť, i, f., die Verwesung.

Setlelý, verwesen, morsch. Aqu.

Setleti, ejí, el, ení; setlívatí — zpukřeti,
zprachnivěti, shníti, zležeti se, vermodern,
verwesen. V. — od čeho: od vlhkosti. Zlob.

— čím: vlhkostí. Dříví mokrem setlí. Ros.
S. ležením. Ros.

Setmíti se, ěl, ěni; setmívati se, finster,
dämmerig werden. — abs. Již se setmívá,
setmělo. Přijď domů, než se setmí, Us. —
kdy. Ve 4 hodiny se setmívá Ml.

Setně = sotně, ledva = sotva, zastr. Výb.
I. 954., St, skl. V. 195.

Setní počet (100 obsahující), Hundert
enthaltend. — S., k setí, Saat-. S. obilí Us.

Setnice, e. f., die Hauptmannin. Háj.,
Pulk.

Setnický, Hauptmanns-. Jg.

Setnictví n., die Hauptmannsstelle o.
Rang. D.

Setník, a, m., velitel nad sto muži, nyní
velitel setniny, der Hauptmann. ZN. Hejt-
man aby sobě způsobil s-ky, padesátníky.
Arch. IV. 441, r. 1470. S. vojska. V. — S.,
první mezi 100 žáky. V.

Setnina, y, f., die Militärkompagnie. J,
tr. S. řadové pěchoty. K ní náleží: setník,
nadporučíci, poručíci, kadet náměstek dú-
stojnický, šikovatelé, podšikovatelé, desát-
níci, zaváděči, pěší, účetní šikovatelé, bu-
beníci, trubači, zákopníci, nosiči raněných,
důstojničtí sluhové. Rf. 80. Vz Pluk, Vojsko.
S. kázně (v Olomouci, die Strafcompagnie).
Rf.

Setníř, e, m. — centnéř, der Zentner Čas.
duch. V, 346.

Setnouti, ul, ut, utí, obyč. stíti, sťal,
sťat, stětí; stínati = seseknouti, tětím sra-
ziti, abhauen. — co: kmen. Kom. Pomůže
ti ostrý meč, až ti hlavu setne preč; By
mia neseťala ta tvoja šablička. Sš. P. 9.,
122. — co komu (kde): hlavu, köpfen,
j enthaupten, den Kopf abhauen. Dal., Jel.,
Pulk. A. ma ta dzěvucha takové tesaře, co
ji oni setnu jaborek ve dvore. Sš. P. 748.
— co odkud. Hlavu s něho sťali. Kom. —
co čím: kosou. Orb. p. Hlavu mečem st.
Us. Dch. se jak: prudce s někým (pot-
kati se). Dch.

Séto, a, n. (cf. lat. seta .= žíně, štětina),
žíně, das Haarseil. Ras, Ja.

Setovník, a, m., scariarius, zastr. V.

Seťový = k setí. Máme peknej seťovej
oves. U Kunv. Msk.

Setřenec, nce, m. = setřený. Ros.

Setření, n., utření, das Abwischen. —
S., die Vertilgung. — S. se, hádka. Po ta-
kovém s. se o ten artikul. Bl. Žv. Ag. 83.
— S., lítosť dokonalá, contritio (Sš.: skrouha).
Ros.

Setřenosť, i, f., contritio. Ros.

Setřený; setřen, a, o = utřený, abge-
wischt; zetřený, vertilgt, aufgerieben. —
S. srdce (zkroušené). Ros.

Setříti, sířiti, stru (v obec. mluvě střu),
tři, tra (ouc), třel, třen (a třín), tření; stírati,
setírati, stírávati, setírávati = třením sníti,
otříti, utříti, abwischen, ab-, wegreiben;
s vedlejším významem hojení, heilen, be-
nehmen; odníti, sraziti, nehmen, abstossen;
zahubiti, aufreiben, vertilgen, vernichten;
na drobno rozetříti, změlniti, zerreiben, zu
Pulver reiben; u pekaře mischen. Vz Se-
tříti se. Jg. — co. Ta voda vředy stírá.
Lék. kn. S. nepřítele. Us. S. srdce = vrou-
cností změkčiti, zerknirschen, zum Leid be-
wegen. Mezi čtyřmi velikými kameny ji
položíc setřeli. Pass. 812. — co odkud:
prach se stolu (vz Pilník), V., pot s čela,
Us., se sebe stud. V. Ten jedné sám přietel
bude, kterýž nečistoty s mé duše setře.
Hus. III. 271. Špínu Hanby s někoho st.
Troj, 314. — co, koho, se čím (odkud).
Prach peroutkou s římsy st. Sych. Nepřítele
udatností s., Us., něco nohama (rozšlapati,
zertreten). V. S. mák zuby. Alx. S. úd
hořčicí s vínem. Lk. Vše vetchostí se stírá.
Kom. Nečistotu s těla drbáním st. V. —
co, koho komu kde (čím). Hněv svůj
na někom s. Jel. Stírá ho Bůh na těle bo-
lestmi. Kom. Žáhu si s. na někom (provésti
svou vůli, sein Müthchen kühlen). S. kanci
kly, jelenu rohy. Máslo v hrnci s. Us. Křest
stírá veškery hříchy, netoliko hřích dědičný,
nýbrž při odrostlých křestěncích také jiné
hříchy. Sš. Sk. 29. — co jak. Koření na
prach s. Us. — co kam. Smetí na hromadu
s. Ros. — V. S. něco v hromadu (do hro-
mady). Ros. - se s kým = potkati se
slovem n. bojem, sich an Jemand anreiben,
zusammenstossen, an einander gerathen. Jg,
S. se s nepřáteli. D. Vojínové s nepřátely
zmužile se bili a stírali. Ottersd. — Koc,
Cyr. — se kde, vz: se s kým. S. se před
právem, Smrž., před králem. Star. let. Střely
po diamantové zbroji jeho se stírají odrážejí