Předchozí (316)  Strana:317  Další (318) |
|
|||
317
|
|||
|
|||
Setka, y, f., das Hundert, collect. Chybně:
stotka. Nz. Sétka, y, f. = sítka, síť. S. ptačie. Pč. 6.
Setkání, n., die Begegnung. Bod s., der
Begegnungs, Verschwindungspunkt (bei der Perspektive). Nz. S. (se) vln. Nz. — S., das Gewebe. Setkaný; -án, a, o. Setkaná hra, gleiches
Spiel. Us. Dch. — S., gewoben. S. niti nej- nmožších drkatek, chlupy na chmýru kozí- brad, hadíchmordův (intertextus, verstrickt). Presl. Rostl. 491. 1. Setkati, setkávati. = tkáním udělati,
zusammenweben; vytkati, alles Garn verwe- ben. — co: všecku přízi s. (vytkati). D. — co čím. Setkala jest přiezi svú rukú. BO. — co z čeho: sukně z perel a ze zlata s.
Štelc. — co kam: niti do sebe s. (zatkati). — na čem: Neb na těch nitech má býti
všechno rúcho setkáno, aby její čeledínové ... nebáli se zimy. Hus III. 165. 2. Setkali se, setknouti, setkla, setkl, utí,
setkávati se = potkati se, sich begegnen.— S. se kde: na mostě. Us. — se s kým (kde, čím). V bitvě se mnou se setkal. V. S. se s kým polem, D., s nepřítelem Dch. Přímka AB setkala se s přímkou CD do- stihla jí. Nz. Pokud se to s povahou nauky setkává. Sš. I. 165. Setkavač, e, m.,der Stricker, Posamentier.
Kram. Setknouti = setnouti. — co komu. Až
se smrti dotkli a jí hlavu setkli. Sš. P. 772. se = setkati se. Šm. Setlelosť, i, f., die Verwesung.
Setlelý, verwesen, morsch. Aqu.
Setleti, ejí, el, ení; setlívatí — zpukřeti,
zprachnivěti, shníti, zležeti se, vermodern, verwesen. V. — od čeho: od vlhkosti. Zlob. — čím: vlhkostí. Dříví mokrem setlí. Ros.
S. ležením. Ros. Setmíti se, ěl, ěni; setmívati se, finster,
dämmerig werden. — abs. Již se setmívá, setmělo. Přijď domů, než se setmí, Us. — kdy. Ve 4 hodiny se setmívá Ml. Setně = sotně, ledva = sotva, zastr. Výb.
I. 954., St, skl. V. 195. Setní počet (100 obsahující), Hundert
enthaltend. — S., k setí, Saat-. S. obilí Us. Setnice, e. f., die Hauptmannin. Háj.,
Pulk. Setnický, Hauptmanns-. Jg.
Setnictví n., die Hauptmannsstelle o.
Rang. D. Setník, a, m., velitel nad sto muži, nyní
velitel setniny, der Hauptmann. ZN. Hejt- man aby sobě způsobil s-ky, padesátníky. Arch. IV. 441, r. 1470. S. vojska. V. — S., první mezi 100 žáky. V. Setnina, y, f., die Militärkompagnie. J,
tr. S. řadové pěchoty. K ní náleží: setník, nadporučíci, poručíci, kadet náměstek dú- stojnický, šikovatelé, podšikovatelé, desát- níci, zaváděči, pěší, účetní šikovatelé, bu- beníci, trubači, zákopníci, nosiči raněných, důstojničtí sluhové. Rf. 80. Vz Pluk, Vojsko. S. kázně (v Olomouci, die Strafcompagnie). Rf. Setníř, e, m. — centnéř, der Zentner Čas.
duch. V, 346. |
Setnouti, ul, ut, utí, obyč. stíti, sťal,
sťat, stětí; stínati = seseknouti, tětím sra- ziti, abhauen. — co: kmen. Kom. Pomůže ti ostrý meč, až ti hlavu setne preč; By mia neseťala ta tvoja šablička. Sš. P. 9., 122. — co komu (kde): hlavu, köpfen, j enthaupten, den Kopf abhauen. Dal., Jel., Pulk. A. ma ta dzěvucha takové tesaře, co ji oni setnu jaborek ve dvore. Sš. P. 748. — co odkud. Hlavu s něho sťali. Kom. — co čím: kosou. Orb. p. Hlavu mečem st. Us. Dch. se jak: prudce s někým (pot- kati se). Dch. Séto, a, n. (cf. lat. seta .= žíně, štětina),
žíně, das Haarseil. Ras, Ja. Setovník, a, m., scariarius, zastr. V.
Seťový = k setí. Máme peknej seťovej
oves. U Kunv. Msk. Setřenec, nce, m. = setřený. Ros.
Setření, n., utření, das Abwischen. —
S., die Vertilgung. — S. se, hádka. Po ta- kovém s. se o ten artikul. Bl. Žv. Ag. 83. — S., lítosť dokonalá, contritio (Sš.: skrouha). Ros. Setřenosť, i, f., contritio. Ros.
Setřený; setřen, a, o = utřený, abge-
wischt; zetřený, vertilgt, aufgerieben. — S. srdce (zkroušené). Ros. Setříti, sířiti, stru (v obec. mluvě střu),
tři, tra (ouc), třel, třen (a třín), tření; stírati, setírati, stírávati, setírávati = třením sníti, otříti, utříti, abwischen, ab-, wegreiben; s vedlejším významem hojení, heilen, be- nehmen; odníti, sraziti, nehmen, abstossen; zahubiti, aufreiben, vertilgen, vernichten; na drobno rozetříti, změlniti, zerreiben, zu Pulver reiben; u pekaře mischen. Vz Se- tříti se. Jg. — co. Ta voda vředy stírá. Lék. kn. S. nepřítele. Us. S. srdce = vrou- cností změkčiti, zerknirschen, zum Leid be- wegen. Mezi čtyřmi velikými kameny ji položíc setřeli. Pass. 812. — co odkud: prach se stolu (vz Pilník), V., pot s čela, Us., se sebe stud. V. Ten jedné sám přietel bude, kterýž nečistoty s mé duše setře. Hus. III. 271. Špínu Hanby s někoho st. Troj, 314. — co, koho, se čím (odkud). Prach peroutkou s římsy st. Sych. Nepřítele udatností s., Us., něco nohama (rozšlapati, zertreten). V. S. mák zuby. Alx. S. úd hořčicí s vínem. Lk. Vše vetchostí se stírá. Kom. Nečistotu s těla drbáním st. V. — co, koho komu kde (čím). Hněv svůj na někom s. Jel. Stírá ho Bůh na těle bo- lestmi. Kom. Žáhu si s. na někom (provésti svou vůli, sein Müthchen kühlen). S. kanci kly, jelenu rohy. Máslo v hrnci s. Us. Křest stírá veškery hříchy, netoliko hřích dědičný, nýbrž při odrostlých křestěncích také jiné hříchy. Sš. Sk. 29. — co jak. Koření na prach s. Us. — co kam. Smetí na hromadu s. Ros. — V. S. něco v hromadu (do hro- mady). Ros. - se s kým = potkati se slovem n. bojem, sich an Jemand anreiben, zusammenstossen, an einander gerathen. Jg, S. se s nepřáteli. D. Vojínové s nepřátely zmužile se bili a stírali. Ottersd. — Koc, Cyr. — se kde, vz: se s kým. S. se před právem, Smrž., před králem. Star. let. Střely po diamantové zbroji jeho se stírají odrážejí |
||
|
|||
Předchozí (316)  Strana:317  Další (318) |