Předchozí (317)  Strana:318  Další (319) |
|
|||
318
|
|||
|
|||
se, abglitschen, abgleiten). Hanka. Neboť se
valně spolu bez fortele na lučných rovinách potkali a setřeli. Dač. I. 79. — Po něčem se s. = bažiti, wornach trachten. Nestírá se hrubě po tom. Us. Mark. — se oč = po- hádati se. Č., Bl. Vz Setření. Setrvačník, u, m., setrvačné n. přemítací
kolo, das Schwungrad. Bc, Šp. — S., der Rotationsapparat, Kreisel. S. Schmidtův, Fes- slův, plechový, olověný. Ck. Setrvačnost, i, f., das Beharrungsver-
mögen; das Trägheitsmoment. Bc. Vz KP. II. 10. Vz Setrvalosť.
Setrvačný, beharrlich. Vz Setrvale. Setrvale, setrvánlivě, strvale, str- vánlivě = stále, beharrlich, beständig, an-
haltsam. Ros. Strvánlivě. V. Setrvalosť, i, f., setrvánlivosť, strva-
losť, strvánlivosť = stálosť, der Behar- rungszustand, die Beharrlichkeit, Beständig- keit, Anhaltsamkeit, Standhaftigkeit. Ros., V. — S. ve fysice onen stav stroje, jímž jeho běh jest stejnotvárný, die gleichförmige Bewegung einer Maschine. Sedl. Také jakosť těla nehýbati se z místa bez příčiny půso- bící (= lenivosť, vis inertiae). Techn. I. 107. Vz Setrvačnost'. Setrvalý, setrvánlivý, strvalý, str-
vánlivý, beharrlich, anhaltsam, beständig. Setrvánlivý. V. — v čem: v pilnosti. Setrvání, strvání, n., das Beharren, die
Beharrung, die Fortdauer, Beständigkeit. V. Následuje Krista v pokojném s.; Aby mi ráčil dáti múdrosť, trpělivosť, pokoru i statečnost' k s. ve své pravdě. Hus I. 238., III. 279.
Setrvánlivě, setrvánlivosť, setrván-
livý, vz Setrvale atd. Setrvaný, Ctib. H. 17., šp. m.: setrvalý,
setrvavý. Jg. Setrvati, strvati, setrvávati, be-, aus-
harren, fortdauern, anhalten. — abs. Poku- šením zkušen velikým setrvaje má velikú odplatu. Hus I. 377. Setrvá-li, blaze, mu. Us. Kdo setrvá, i zlé přetrvá. Š. a Z. — v čem (jak dlouho): ve svém úmysle, V., v dobrém. Us. Setrváš-li v milosti pána Boha. Hus I. 43. Setrváš-li v tom. Hus I. 33. V pokušenie s.; v dobré vóli; Nepustím jeho, ale v jeho vieře a smilování setrvám; Přijde mu k prospěchu, když setrvá v bázni boží; Zeť mi dá s. ve své milosti až do smrti. Hus I. 345., II. 229., III. 36., 129., 280. S. v lásce do smrti. E. P. 340. S. v něčem do smrti. Chč. 635. S. do konce. Ros., Hus I. 235. — proti čemu. Zlý jest dán dobrým na pokušenie, aby setr- vajíce proti jeho zlosti měli velikú od- platu. Hus II. 61. — jak, Jistě věrnému jeho sluze nelze jest ztratiti, když s jeho pomocí setrvá. Hus III. 278. — kde, u koho, při kom. Us. Setrvavosť, i, f., setrvalosť, die Beharr-
lichkeit. Jg. Setrvavý = setrvalý, trvající, beharrlich,
beständig, standhaft. Setržiti, lépe: stržiti.
Setva, y, f., strel. = setba. Mkl. B. 178.
Setý, gesäet, vz Síti. Naopak: planý, di-
voký. Prsl. |
Sev, na Mor. a na Slov. = sem. — S.,
u, m., setba, die Saat. Roli k jarním sevům sobě spravoval. 1591. (Gl. 311.). Sevák, a, m., der Säemann, Aussäer. Rk.
Sevastopol n. Sebastopol, e, f., pevnosť
krymská. Vz S. N. Sevdati = sezdati. Zlob.
Sevec, vce, m., sejitel. Sš. J. 76. Strsl.
sêvъcъ, sator; příp. ъcъ. Mkl. B. 307. Seveň, vně (vňa), m., říjen, na Mor. a
Slov. Sever, u, m. Strsl. severъ, boreas, lit.
šiaurís, šiaurê, got. skurá-, strhornoněm. scūr., lat. caurus. Fk. 2.697., Mkl. aL. 59. — S., sněživé povětří, slota, metelice, nekleč,
das Schneegestöber, Schlackerwetter. Us. v Krkonš. — S., půlnoční vítr, der Nord- wind. D. — S., půlnoční strana, půlnoc, der Nord, Norden. Bod severu. Nz. Postavě se tváří k východu, k levici máš sever, k pravici jih, za sebou západ. Al. Svob. Vz S. N. Seveřan, a, m. (pl. -né), der Nordländer.
— Severané, kmen slovanský východně
od Polanů kyjevských. Vz S. N. — Seve- řanka, y, f., die Nordländerin. Seveřice, e, f., der Nordwind. Rk.
Seveřík, u, m. = severní vítr, der Nord-
wind. Slov. Hdk. Severka, y, f., louka lesní n. horní a
tudy pozdnější v zrůstu, die Wald-, Berg-, Spätwiese. Us. Krkonš. — S., der Polar- stern. Sm. Severn, y, f., Saverne, řeka v Anglicku.
Vz S. N. ., .-. Severník, a, m. = seveřan,
Severný, severní, arktisch, nördlich. S.
hvězda, Krok., úhel, Rostl., mys, Světoz., dráha n. železnice, pol, strana, Nz., točna, vítr, Rk., Amerika, ledové moře, bod, moře, záře. Vz S. N. Akcie s. dráhy. Nz. Vz Vý- chodní. Severoamerický, nordamerikanisch. S.
soustátí, spolek. Severoledový. S. moře, nördliches Eis-
meer. Severopolarní země, Nordpolländer. Vz
S. N. Severoseverovýchod, u, m., Nord-Nord-
ost. Nz. Severoseverozápad, u, m., Nord- Nord-
west. Nz. Severový = severní. Ziak.
Severovýchod, u, m., der Nordost. Nz.
Severovýchodec, dce, m., severovýchodní
vítr, euroaquilo, der Nordostwind. Sš. Sk. 284. Severozápad, u, m., der Nordwest. Nz.
Severozápadní vítr, der Nordwestwind.
Severský = severní, nördlich. S. plémě.
Mus. IX. 26. Sever-us, a, m., jm. 4 řím. císařů. Vz
S. N. Severye, severyje, e, f., zlé počasí, slota,
das Schlackerwetter. Vz Sever. Us. v Krkonš. Sevilla, y, f., špan. provincie v Andalusii
a mě. tamtéž. Vz S. N. Sevlák, u, m., sium, der Merk, rostlina.
S. širokolistý, úzkolistý, uzlovitý, sladký, čínský, srpatý, dlouholistý. Jg., Čl. Kv. 336., FB. 91., Slb. 602. |
||
|
|||
Předchozí (317)  Strana:318  Další (319) |