318

se, abglitschen, abgleiten). Hanka. Neboť se
valně spolu bez fortele na lučných rovinách
potkali a setřeli. Dač. I. 79. — Po něčem se
s. = bažiti, wornach trachten. Nestírá se
hrubě po tom. Us. Mark. — se oč = po-
hádati se. Č., Bl. Vz Setření.

Setrvačník, u, m., setrvačné n. přemítací
kolo, das Schwungrad. Bc, Šp. — S., der
Rotationsapparat, Kreisel. S. Schmidtův, Fes-
slův, plechový, olověný. Ck.

Setrvačnost, i, f., das Beharrungsver-
mögen; das Trägheitsmoment. Bc. Vz KP.

II. 10. Vz Setrvalosť.
Setrvačný, beharrlich. Vz Setrvale.
Setrvale, setrvánlivě, strvale, str-

vánlivě = stále, beharrlich, beständig, an-
haltsam. Ros. Strvánlivě. V.

Setrvalosť, i, f., setrvánlivosť, strva-
losť, strvánlivosť = stálosť, der Behar-
rungszustand, die Beharrlichkeit, Beständig-
keit, Anhaltsamkeit, Standhaftigkeit. Ros.,
V. — S. ve fysice onen stav stroje, jímž
jeho běh jest stejnotvárný, die gleichförmige
Bewegung einer Maschine. Sedl. Také jakosť
těla nehýbati se z místa bez příčiny půso-
bící (= lenivosť, vis inertiae). Techn. I. 107.
Vz Setrvačnost'.

Setrvalý, setrvánlivý, strvalý, str-
vánlivý, beharrlich, anhaltsam, beständig.
Setrvánlivý. V. — v čem: v pilnosti.

Setrvání, strvání, n., das Beharren, die
Beharrung, die Fortdauer, Beständigkeit.
V. Následuje Krista v pokojném s.; Aby
mi ráčil dáti múdrosť, trpělivosť, pokoru
i statečnost' k s. ve své pravdě. Hus I. 238.,

III. 279.

Setrvánlivě, setrvánlivosť, setrván-
livý, vz Setrvale atd.

Setrvaný, Ctib. H. 17., šp. m.: setrvalý,
setrvavý. Jg.

Setrvati, strvati, setrvávati, be-, aus-
harren, fortdauern, anhalten. — abs. Poku-
šením zkušen velikým setrvaje má velikú
odplatu. Hus I. 377. Setrvá-li, blaze, mu.
Us. Kdo setrvá, i zlé přetrvá. Š. a Z. —
v čem (jak dlouho): ve svém úmysle, V.,
v dobrém. Us. Setrváš-li v milosti pána
Boha. Hus I. 43. Setrváš-li v tom. Hus I. 33.
V pokušenie s.; v dobré vóli; Nepustím
jeho, ale v jeho vieře a smilování setrvám;
Přijde mu k prospěchu, když setrvá v bázni
boží; Zeť mi dá s. ve své milosti až do
smrti. Hus I. 345., II. 229., III. 36., 129.,
280. S. v lásce do smrti. E. P. 340. S.
v něčem do smrti. Chč. 635. S. do konce.
Ros., Hus I. 235. — proti čemu. Zlý
jest dán dobrým na pokušenie, aby setr-
vajíce proti jeho zlosti měli velikú od-
platu. Hus II. 61. — jak, Jistě věrnému
jeho sluze nelze jest ztratiti, když s jeho
pomocí setrvá. Hus III. 278. — kde, u koho,
při kom. Us.

Setrvavosť, i, f., setrvalosť, die Beharr-
lichkeit. Jg.

Setrvavý = setrvalý, trvající, beharrlich,
beständig, standhaft.

Setržiti, lépe: stržiti.

Setva, y, f., strel. = setba. Mkl. B. 178.

Setý, gesäet, vz Síti. Naopak: planý, di-
voký. Prsl.

Sev, na Mor. a na Slov. = sem. — S.,
u, m., setba, die Saat. Roli k jarním sevům
sobě spravoval. 1591. (Gl. 311.).

Sevák, a, m., der Säemann, Aussäer. Rk.

Sevastopol n. Sebastopol, e, f., pevnosť
krymská. Vz S. N.

Sevdati = sezdati. Zlob.

Sevec, vce, m., sejitel. Sš. J. 76. Strsl.
sêvъcъ, sator; příp. ъcъ. Mkl. B. 307.

Seveň, vně (vňa), m., říjen, na Mor. a
Slov.

Sever, u, m. Strsl. severъ, boreas, lit.
šiaurís, šiaurê, got. skurá-, strhornoněm.
scūr., lat. caurus. Fk. 2.697., Mkl. aL. 59.

— S., sněživé povětří, slota, metelice, nekleč,
das Schneegestöber, Schlackerwetter. Us.
v Krkonš. — S., půlnoční vítr, der Nord-
wind. D. — S., půlnoční strana, půlnoc,
der Nord, Norden. Bod severu. Nz. Postavě
se tváří k východu, k levici máš sever,
k pravici jih, za sebou západ. Al. Svob.
Vz S. N.

Seveřan, a, m. (pl. -né), der Nordländer.

— Severané, kmen slovanský východně
od Polanů kyjevských. Vz S. N. — Seve-
řanka, y, f., die Nordländerin.

Seveřice, e, f., der Nordwind. Rk.

Seveřík, u, m. = severní vítr, der Nord-
wind. Slov. Hdk.

Severka, y, f., louka lesní n. horní a
tudy pozdnější v zrůstu, die Wald-, Berg-,
Spätwiese. Us. Krkonš. — S., der Polar-
stern. Sm.

Severn, y, f., Saverne, řeka v Anglicku.
Vz S. N. ., .-.

Severník, a, m. = seveřan,

Severný, severní, arktisch, nördlich. S.
hvězda, Krok., úhel, Rostl., mys, Světoz.,
dráha n. železnice, pol, strana, Nz., točna,
vítr, Rk., Amerika, ledové moře, bod, moře,
záře. Vz S. N. Akcie s. dráhy. Nz. Vz Vý-
chodní.

Severoamerický, nordamerikanisch. S.
soustátí, spolek.

Severoledový. S. moře, nördliches Eis-
meer.

Severopolarní země, Nordpolländer. Vz
S. N.

Severoseverovýchod, u, m., Nord-Nord-
ost. Nz.

Severoseverozápad, u, m., Nord- Nord-
west. Nz.

Severový = severní. Ziak.

Severovýchod, u, m., der Nordost. Nz.

Severovýchodec, dce, m., severovýchodní
vítr, euroaquilo, der Nordostwind. Sš. Sk. 284.

Severozápad, u, m., der Nordwest. Nz.

Severozápadní vítr, der Nordwestwind.

Severský = severní, nördlich. S. plémě.
Mus. IX. 26.

Sever-us, a, m., jm. 4 řím. císařů. Vz
S. N.

Severye, severyje, e, f., zlé počasí, slota,
das Schlackerwetter. Vz Sever. Us. v Krkonš.

Sevilla, y, f., špan. provincie v Andalusii
a mě. tamtéž. Vz S. N.

Sevlák, u, m., sium, der Merk, rostlina.
S. širokolistý, úzkolistý, uzlovitý, sladký,
čínský, srpatý, dlouholistý. Jg., Čl. Kv. 336.,
FB. 91., Slb. 602.