Předchozí (318)  Strana:319  Další (320) |
|
|||
319
|
|||
|
|||
Sevnica nebo Sevenca, e, f., Lichten-
wald, mě. ve Štyrsku. Vz S. N. Sevný, sejný, säebar. Ten letošní voves
je sevnější. V Kunv., u Rychn. Msk., Ntk. S. půda, besäebar. Um. les. Sevo, a, n. = babí léto. — S., čas setby,
die Saatzeit. V seva se to stalo. — S., setba, das Säen, die Saat. U Opavy. Klš., Sd. Sevor, u, m. = sever, der Nordwind.
U Skryje. Kal. Sevření, n., die Zusammenpressung, Ver-
engung, Klemme, der Krampf. S. řitní, střevní, srdce; křečné sevření jícnu, der Krampf der Speiseröhre, úst, die Mundklemme, kla- pek, der Augenliederkrampf, materníka, der Krampf der Gebärmutter, Ja.; svírání v břiše, das Bauchgrimmen, Kom,, v životě. V. S. v svědomí, die Beunruhigung. Kom. Svírání svědomí svého někomu otevříti. Kom. — S., svírka, der Zwang, má-li jelen šlapaje sevřené spáry. Šp. Sevřený; sevřen, a, o, vz Sevříti. S. ústa,
srdce (gepresst), dech (beklommen), Dch., materník. S. větve = přímé na konci ku kmenu se nachylující ku př. u vlaského to- polu. Presl. Rostl. 491. — čím: nemocí a bídou. Kom. Strachem a studem sevřín. Rv. — v čem: v poutech. Kom. — S., při va- ření sražený, geronnen. S. mléko. Us. u Bydž. Nk. Jinde s. mléko = prevarené. Us. Sevřičtverec, rce, m., v knihtiskárně, das
Schliessgevierte, Schliessquadratchen. Šm. 1. Sevříti, vru, vři, vra (ouc), vřel, en a
ín, ení; svírati, svírávati = do hromady spojiti, zusammenthun, -pressen o. ziehen o. schliessen o. drängen o. drücken, an- schliessen; súžiti, ver-, einengen, beschrän- ken, zusammenziehen; trápiti, bedrängen, beklemmen,, ängstigen, plagen, in die Enge treiben; truchliti, súženu býti, beängstigt werden, sich bekümmern, in beklemmter Lage sein; svázati, sepnouti, fesseln, binden; pobodnouti, anspornen; se =. stisknouti se, zusammengepresst werden; spojiti se, sich schliessen; súžitise, nepokojiti se, beklemmt sein; sraziti se, gerinnen, geliefern, zusam- menlaufen. Jg. — abs. Zima svírá. Toms. Svírá (dobře na koni sedí). D. — co, koho. Kyselost' ústa svírá. Us. S. koho = trápiti. Br. Strach ho svírá. Štele. S. uzdu náruži- vosti. Jel. — co, koho, se čím (kde). Zeď svory s., aby nepadla, Jel., zeď kle- štěmi, Us., někoho strážemi, Mach., pouty, řetězi, Plk., vazbou, D., hubu uzdou, Jel., koně ostruhami (= pobodnouti), Troj. 253., řemenem s. Us. Někoho pouty na rukou, na nohou s. Plk. Bolestí se svírati. Us. Život starostmi se svírá. V. — co kam: do skrovného položeni. Kram. Sevřel ho do náruče oběma rukama, až v něm kosti praskaly. Us. Šd. — se. Svědomí se svírá. Ros. Třese se a svírá (sužuje). Kom. Moře se svírá (bouří). Us. Smetana se sevřela (srazila). Sych., Kal., Kd. Nestrkej prstu, kde se svírá (kde se dvéře svírají). Prov. — se kde. Svírám se v srdci. Pt. Ms. 2. Sevříti, vru, el, ení = svařiti se, sieden.
Kn. kuch. Mléko už sevřelo. Us. Cf. Vříti. Sevšad, vz Zevšad.
|
Sevzdati = sebrati, jíti, zusammennehmen,
sammeln. Ms. — S. = sezdati. Mor. Sexagesima, y, f, osmá neděle n. 60.
den před velikonocí. Sexenni-um, a, n., šestiletí, doba šesti let.
Sexta, y, f., lat., šestá třída škol latin- ských n. realních, die 6. Schulklasse; šestý ton ve skále n. stupnici hudební. Vz S. N., KP. IL 384., 385. Sextan, a, m., pl. -ani (-áni); žák 6. třídy.
Sextant, u, m., v mathem. šestá čásť kruhu, kruhošestina n. oblouk 60", sektor; v astro- nomii nástroj ku měření úhlů, KP. IL 132., šesterník. Vz S. N. S. uranický, uranischer Sextant, ein Sternbild. Nz. Sexternik, u, m. Excerpt neb s. o po-
vinnostech ouzké rady. Gl. 311. Sextern-us, u, m. Druhá žaloba stojí
v 2. s-u. NB. Tč. 79. Sextet, u, m. nebo sextetto, a, n., it.
z lat., skladba pro 6 nástrojů n. zpěvův, das Sextett. Rk. Vz S. N. Sexti-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.
Sextola, y, í., šesterka, hudební figura.
Vz S. N. Sext-us, a, m., jm. římské.
Sexualní, z lat., pohlavní, sexual, ge-
schlechtlich. Sezam, vz Sesam.
Sezbirati, vz Sebrati. Ros.
Sezdati — koko: ženicha a nevěstu =.
oddati, trauen, kopuliren. Na Mor. Šb. Ko- stelíček v černém lese, poď má milá, sezdáme se. Sš. P. 114. Když kněz snoubence sezdával. Brt. Nejsme od Boha sezdáni. Kld. Až ru- čenky sváže (falář), až nás spolu sezdá, teprv budu věřit, že budu žena tvá. Sš. P. 221., 270., 356. — se s kým. Dal se s. s nevěstou. Kld. Tvého vínečka na stole není, povídajú, že ho vzalo, co se s tebú sezdat dalo, tvé potěšení; A při tom de- sátém (oltáři) panáček v ornátě sezdává synečka se švárným děvčetem. Sš. P. 450., 786. Vz Sevdati, Sevzdati. Sezek, zka, m., urania, hmyz motýlovitý.
Sezelenatěti, ěl, ění, grün werden. Us. —
čím. Sezemice, dle Budějovice, Sezemitz, mě,
v Pardubsku. Vz S. N. — S., něm. Sezemitz. ves u Mnichova Hradiště. PL. — S., Sen- semitz, u Teplice. PL. Sezemín, a, m., něm. Zeisermühl, ves
u Ronšperka. PL. Sezemnatělý. Ta řepa je na čisto s-lá
(proměněná v zemi). U Rychn. Msk. Sezení, n. S. liší množí nyní od seděni:
seděni = das Sitzen, sezení = die Sitzung. To bylo nějakého seděni v dnešním sezení. Mk. Ale tento rozdíl nebyl vždy činěn: Od dlouhého sezení dostal tuhavku. Sych. Mí- stečko k sezení mi zanechané. Sych. Radní páni mají dnes sezení. D. Sezení míti, od- bývati. Šp. Dnes bude s. Dle Brs. 2. vd, 23. nemá se vůbec říkati sezení, nýbrž se- děni. A v Bž. 194. čteme: seděti má ústrojně seděn, odkudž seděni, nikoliv: sezení (po- něvadž se seděti časuje dle vzorce třetí třídy hleděti, kde ve příč. min. trp. souhlásky před sponou e se nezměžďují. Mřk.). Cf. -sen. Vz Seděni. — S., sídlo, der Sitz. Úp. trest. zák. |
||
|
|||
Předchozí (318)  Strana:319  Další (320) |