319

Sevnica nebo Sevenca, e, f., Lichten-
wald, mě. ve Štyrsku. Vz S. N.

Sevný, sejný, säebar. Ten letošní voves
je sevnější. V Kunv., u Rychn. Msk., Ntk.
S. půda, besäebar. Um. les.

Sevo, a, n. = babí léto. — S., čas setby,
die Saatzeit. V seva se to stalo. — S., setba,
das Säen, die Saat. U Opavy. Klš., Sd.

Sevor, u, m. = sever, der Nordwind.
U Skryje. Kal.

Sevření, n., die Zusammenpressung, Ver-
engung, Klemme, der Krampf. S. řitní, střevní,
srdce; křečné sevření jícnu, der Krampf
der Speiseröhre, úst, die Mundklemme, kla-
pek, der Augenliederkrampf, materníka, der
Krampf der Gebärmutter, Ja.; svírání v břiše,
das Bauchgrimmen, Kom,, v životě. V. S.
v svědomí, die Beunruhigung. Kom. Svírání
svědomí svého někomu otevříti. Kom. —
S., svírka, der Zwang, má-li jelen šlapaje
sevřené spáry. Šp.

Sevřený; sevřen, a, o, vz Sevříti. S. ústa,
srdce (gepresst), dech (beklommen), Dch.,
materník. S. větve = přímé na konci ku
kmenu se nachylující ku př. u vlaského to-
polu. Presl. Rostl. 491. — čím: nemocí a
bídou. Kom. Strachem a studem sevřín. Rv.
— v čem: v poutech. Kom. — S., při va-
ření sražený, geronnen. S. mléko. Us. u
Bydž. Nk. Jinde s. mléko = prevarené. Us.

Sevřičtverec, rce, m., v knihtiskárně, das
Schliessgevierte, Schliessquadratchen. Šm.

1. Sevříti, vru, vři, vra (ouc), vřel, en a
ín, ení; svírati, svírávati = do hromady
spojiti, zusammenthun, -pressen o. ziehen
o. schliessen o. drängen o. drücken, an-
schliessen; súžiti, ver-, einengen, beschrän-
ken, zusammenziehen; trápiti, bedrängen,
beklemmen,, ängstigen, plagen, in die Enge
treiben; truchliti, súženu býti, beängstigt
werden, sich bekümmern, in beklemmter
Lage sein; svázati, sepnouti, fesseln, binden;
pobodnouti, anspornen; se =. stisknouti se,
zusammengepresst werden; spojiti se, sich
schliessen; súžitise, nepokojiti se, beklemmt
sein; sraziti se, gerinnen, geliefern, zusam-
menlaufen. Jg. — abs. Zima svírá. Toms.
Svírá (dobře na koni sedí). D. — co, koho.
Kyselost' ústa svírá. Us. S. koho = trápiti.
Br. Strach ho svírá. Štele. S. uzdu náruži-
vosti. Jel. — co, koho, se čím (kde).
Zeď svory s., aby nepadla, Jel., zeď kle-
štěmi, Us., někoho strážemi, Mach., pouty,
řetězi, Plk., vazbou, D., hubu uzdou, Jel.,
koně ostruhami (= pobodnouti), Troj. 253.,
řemenem s. Us. Někoho pouty na rukou,
na nohou s. Plk. Bolestí se svírati. Us.
Život starostmi se svírá. V. — co kam:
do skrovného položeni. Kram. Sevřel ho
do náruče oběma rukama, až v něm kosti
praskaly. Us. Šd. — se. Svědomí se svírá.
Ros. Třese se a svírá (sužuje). Kom. Moře
se svírá (bouří). Us. Smetana se sevřela
(srazila). Sych., Kal., Kd. Nestrkej prstu,
kde se svírá (kde se dvéře svírají). Prov.
— se kde. Svírám se v srdci. Pt. Ms.

2. Sevříti, vru, el, ení = svařiti se, sieden.
Kn. kuch. Mléko už sevřelo. Us. Cf. Vříti.

Sevšad, vz Zevšad.

Sevzdati = sebrati, jíti, zusammennehmen,
sammeln. Ms. — S. = sezdati. Mor.

Sexagesima, y, f, osmá neděle n. 60.
den před velikonocí.

Sexenni-um, a, n., šestiletí, doba šesti let.
Sexta, y, f., lat., šestá třída škol latin-
ských n. realních, die 6. Schulklasse; šestý
ton ve skále n. stupnici hudební. Vz S. N.,
KP. IL 384., 385.

Sextan, a, m., pl. -ani (-áni); žák 6. třídy.
Sextant, u, m., v mathem. šestá čásť kruhu,
kruhošestina n. oblouk 60", sektor; v astro-
nomii nástroj ku měření úhlů, KP. IL 132.,
šesterník. Vz S. N. S. uranický, uranischer
Sextant, ein Sternbild. Nz.

Sexternik, u, m. Excerpt neb s. o po-
vinnostech ouzké rady. Gl. 311.

Sextern-us, u, m. Druhá žaloba stojí
v 2. s-u. NB. Tč. 79.

Sextet, u, m. nebo sextetto, a, n., it.
z lat., skladba pro 6 nástrojů n. zpěvův,
das Sextett. Rk. Vz S. N.

Sexti-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

Sextola, y, í., šesterka, hudební figura.
Vz S. N.

Sext-us, a, m., jm. římské.

Sexualní, z lat., pohlavní, sexual, ge-
schlechtlich.

Sezam, vz Sesam.

Sezbirati, vz Sebrati. Ros.

Sezdati — koko: ženicha a nevěstu =.
oddati, trauen, kopuliren. Na Mor. Šb. Ko-
stelíček v černém lese, poď má milá, sezdáme
se. Sš. P. 114. Když kněz snoubence sezdával.
Brt. Nejsme od Boha sezdáni. Kld. Až ru-
čenky sváže (falář), až nás spolu sezdá,
teprv budu věřit, že budu žena tvá. Sš. P.
221., 270., 356. — se s kým. Dal se s.
s nevěstou. Kld. Tvého vínečka na stole
není, povídajú, že ho vzalo, co se s tebú
sezdat dalo, tvé potěšení; A při tom de-
sátém (oltáři) panáček v ornátě sezdává
synečka se švárným děvčetem. Sš. P. 450.,
786. Vz Sevdati, Sevzdati.

Sezek, zka, m., urania, hmyz motýlovitý.

Sezelenatěti, ěl, ění, grün werden. Us. —
čím.

Sezemice, dle Budějovice, Sezemitz, mě,
v Pardubsku. Vz S. N. — S., něm. Sezemitz.
ves u Mnichova Hradiště. PL. — S., Sen-
semitz, u Teplice. PL.

Sezemín, a, m., něm. Zeisermühl, ves
u Ronšperka. PL.

Sezemnatělý. Ta řepa je na čisto s-lá
(proměněná v zemi). U Rychn. Msk.

Sezení, n. S. liší množí nyní od seděni:
seděni = das Sitzen, sezení = die Sitzung.
To bylo nějakého seděni v dnešním sezení.
Mk. Ale tento rozdíl nebyl vždy činěn: Od
dlouhého sezení dostal tuhavku. Sych. Mí-
stečko k sezení mi zanechané. Sych. Radní
páni mají dnes sezení. D. Sezení míti, od-
bývati. Šp. Dnes bude s. Dle Brs. 2. vd,
23. nemá se vůbec říkati sezení, nýbrž se-
děni. A v Bž. 194. čteme: seděti má ústrojně
seděn, odkudž seděni, nikoliv: sezení (po-
něvadž se seděti časuje dle vzorce třetí třídy
hleděti, kde ve příč. min. trp. souhlásky před
sponou e se nezměžďují. Mřk.). Cf. -sen. Vz
Seděni. — S., sídlo, der Sitz. Úp. trest. zák.