320

Sezimky, dle Dolany, něm. Zösnitz, ves
u Úště (Auscha). PL.

Seznalý, který seznal, der sich einbe-
kannt hat. Zlob.

Seznam, u, m., das Verzeichniss, die
Liste, Konsignation. S výmlatku, J. tr.; s.
pro patrnost' něčeho (der Evidenzhaltungs-
ausweis). Er. S. (Rejstřík) abecední, jmen, mla-
tební (výrnlatku) n. omlatní, dřevního skladu,
úbytku (Abfall-), odvodní (Abfuhr-), ode-
vzdací (Abgabs-), odevzdaných věcí, odměřo-
vaci (Abmass-Consignation), splátek, oplátek,
případků (Accidenzregister), spisů, jmění a
majetnosti, oznamovací (Anmeldungs-), vý-
sevku, výtahů, spotřeby, služného, zakázek,
na vývoz piva, bednářské práce, poselného,
pokutní, žadatelův, uchazečův, sklizené píce,
rodopisný, zásob; s. obchodní založiti, vésti.
Šp. S. mučeníků, das Martyrologium; s. ci-
zích, die Fremdenliste, Dch., stavu civilního,
das Civilstandregister, provinění, das De-
lictenregister, nepřítomných, die Absent-
tabelle, zboží, das Waarenverzeiehniss. J. tr.
S. skladový, das Lagerverzeichniss, hlaso-
vací, die Abstimmungsliste. Us. tí. jest vy-
ložen. Dch.

Seznamek, mku, m., malý seznam, it.
ristretto. Šd.

Seznamenání, n. - seznam. J. tr.

Seznamenaný; -án, a, o, konsignirt. S.
spisy.

Seznamenati, seznamenávati, konsigni-
ren, verzeichnen. — co: stromy, ovce (po-
znamenati), Us., spisy (die Akten). J. tr. —
S., seznati,pozorovati, verspüren, vermerken,
wahrnehmen; znamenati, bedeuten. Co se-
znamenává jeho řeč? Tkadl. —co čím. Us.

Seznámení, n., das Bekanntmachen. •—
S., s. se s lidmi, das Bekanntwerden. Berg.

Seznámiti, il, en, ení; seznamovati, be-
kannt machen; sc, Bekanntschaft machen,
sich mit Jemanden bekannt machen. Jg. —
koho, se s kým (kdy) Seznámím vás
s ním. Zlob. S. se s nějakým kupcem. V.,
Sych. Před měsícem se s ním seznámil.
Aby sobě trochu příležitosti a případnosti
shlídl a s lidmi se seznámil. Žer. 330. S ní
se seznamte. Dh. 13. Pavel se s ním (Epa-
frou) v Efesu při svém téměř tříletém po-
bytu s-nail. Sš. II. 191. (Hý.) A když se
s ním s-la. Er. P. 120.

Seznamování, n., das Bekantmachen. —
S., s. se s kým, das Bekanntwerden.

Seznání, n., die Innewerdung, Erkennung,
Rekognition. S. pravdy. Hus. I. 345., Dch.
S. listin. J. tr. S. dlužního listu před soudem,
die Kontestirung der Schuldurkunde. J. tr.
Očité s. Hus III. 15tí. — S., zpráva (u ju-
ristů), die Aussage, der Bericht, die Depo-
sition. S. svědků. J. tr. Přísežní s o tom
učiniti mají. Pr. Aby toto naše i našich
sousedů s. k většímu přišlo uvěření. Faukn.
108. — S., confessio, vyznání, das Einge-
ständniss. Aby vyznal o té věci, o niž jest
pře, jinak bylo by neužitečné s. CJB. 399.
Skaličtí píší podlé s. Kozia Senického; Pak
Jan po s. Maškově tak jest před námi odpor
činil. NB. Tč. 181. Poněvadž let nemají, to
jejich s moci nemá. NB. Tč. — S., die
Rücksicht. S. s někým míti. U Opav. Klš.

Seznaný; -án, a, o, vz Seznati. — na
kom: mysl na někom s. J. tr.

Seznatel, e, m., der Erkennende, Aus-
sagende, Deponent. J. tr.

Seznati, seznávati = poznati, znamenati,
domakati se, dověděti se, erkennen, einsehen,
finden, sehen; vyznati, bekennen, aussagen,
bezeugen. Jg. — abs. Člověk bude tím pil-
něji pletení a táhnutí, když sezná některak,
k čemu plete a tíhne, že k blahoslavenství.
Hus III. 166. — co, koho. Přece sem je
seznal velmi tvrdy a ostry a vykračující
poněkud z slušnosti pohlaví. Žer. 328 Má
toho požiti, což ten kněz sezná a to na po-
sudku aby se stalo. Půh. II. 488. Skutky
pokúšíme Boha, když bez núze božie vóle
chceme jisti býti, neb moc jeho seznati atd.
Hus I. 354. A to bych chtěl osobně s. NB.
Tč. 289. S. pravdu. V. Seznali ho hodného.
Kom. Kdo Boha nezná, brzo bídu sezná.
Us. Tč. Má to, nač přisahá, ústně seznati.
Vl. zř. 272. A to když komorník obé sezná.
O. z D. — co komu. Žádají-li strany, mají
bez přísahy stranám seznati, jestliže by
mezi stranami smlúva sepsána nebyla. Vl.
zř. 407. To jemu úřad sezná (zusprechen);
Aby mi seznal, což jest toho zboží; Komuž
ti co ku polepšení seznají, při tom mají ostati.
Půh. I. 388., II. 248., 452. Makr. milosť ne-
sezná Habartovi toho. Půh. I. 312. A tohoť
Tvé milosti věřím, že mi to seznáš. Ps. ozští.

— čeho do koho. Že jest toho seznáno
do něho, že otce haněním dotýkal. Br.
Černý sám toho sezná. NB. Tč. 242. — co
při kom. Každý to při ní s. může. Byl. —
co na kom, na čem. Nic na ní toho se-
znati nemohli. V. To na zimnici s. můžete.
Flav. — co jak. Když seznáš stav svuoj
podlé těla i duše, tehdy poznáš, kteraký
jsi. Hus III. 144. V pravdě něco s. Hus I.
222. Pod přísahou něco s. (vyznati). Pr.
měst. Aby mu seznali po puhonu neb bez
púhonu, že to bude moci učiniti (zuerkennen,
gestatten). Zříz. Ferd. Že to svědomí má
přijato býti a bez přísahy a ústně seznáno.
Vl. zř. 15. — něco na někoho (vyznati,
aussagen). Er., J. tr. Na kohož by Bartošek
seznal, ten má vinen býti druhému podlé
póhonu. Půh. II. 553. Pod zatracením své
duše naň seznal. NB. Tč. 108. — o čem:
o poslední vůli (aussagen, bezeugen). J. tr.

— co kde: dlužní list před soudem s. J
tr. Před námi seznali jsú, že . . . Faukn.
107. Tu ihned se seznal přede pány, že jest
odporu neobnovoval. Půh. I. 209., 208., 11.
445. Seznal před fojtem, že . . . NB. Tč. 30.,
3tí., 51., 90. — s inft. Seznám výtečnou
býti věc. Jel. A tak sami se býti hodné
ošklivosti seznají. Br. - že. Seznají-li, že
nemocen byl. Zř. F. I. C. XXXV. S-li se,
že sobě při tom trhu o penězích nic nevy-
mínili. NB. Té. 256. Sezná-li, že otec Onšov
tím listem upomínal, tehdy jmá jemu pla-
ceno býti; Seznávám, že přivoluji; Ti se
znali, že to Ježek kúpil a zaplatil. Půh. I.
204., 270., II. 44tí. A tak dále seznáš, že
dvojí jest řád milování, Hus III. 163. Se-
znali, že lhal, Us., Br. Seznáme, že bychom
to proti své cti udělali. Zř. F 1. B. XXV.

— se k čemu, sich bekennen Jestliže by