Předchozí (321)  Strana:322  Další (323) |
|
|||
322
|
|||
|
|||
Sežralosť, i, f., ozralosi, die Besoffenheit.
Ros. Sežralý = ožralý, besoffen, trunken. V.
Sežrání, n., das Auf-, Zusammenfressen.
Zvěři divoké k s. házíni byli. Kom. Proto má stáda učiněná sú v lúpež a ovce mé v sežránie všech zvěří polských. Hus I. 246. Sežraný; -án, a, o, zusammen-o. aufge-
fressen. Jel. Sežrati, sežeru, sežru, sžeru, žral, án, j
ání; sezírati, sžírati, sežírávati, sžírávati, sezrávati = žera stráviti, snísti, fressen, zu- sammen-, auf-, aus-, ein-, abfressen; pokou- sati; hubiti, utiskovati, beissen; vertilgen, be- drücken. — co (komu, čím). Ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral. Br. Chodí, jakby mu slepice chléb byly sežraly (zkormoucený). Prov. A sžerou tě i města tvá. Br. Sžerou Israele všemi ústy. V. Ach co já to němám tak smutně hled- zeci, dy už mě má ten drak, už mě má sežraci. Sš. P. 40. Cf. Sš. 621., 790. Co pes vysere, zase sežere. Ve Slez. Tč. Vítr teplý sníh sežírá. Us. Sd. Oheň szerze zemju. Ž. wit. Deut. 22. Dlužníka lichvou z lichvy sžírati. Kom. — co po kom. Po čertu droby by sežral (žrout). C. — se, sich be- saufen. V. — se jak: do vůle se s. Har. — se od čeho: od koštování vín. Klat. — se s kým = hrýzti se, zanken. Na Slov. — se čím: kořalkou (opiti se). Sežultnouti = sezloutnouti. Na Ostrav.
Tč. Sežvachati, na Mor. sečvachtati = sezvý-
kati, sezvati, zusammenkauen. Na Slov. - S. = sežvaniti. — co: mnoho za den s. Us. Hý. Sežvachtati = rozdupati, zertreten. —
co: sníh. Us. Sežvaniti, il, ěn, ění = sezvýkati, «hlo-
dati, zusammenkauen; zcuchati (šat), uma- chati, zermanschen. Us. — S., natlachati toho mnoho, zusammenschwätzen. Sežvaný, geknüllt. S. šaty. Puchm. — S.,
zerkauet. S. jídlo. Sežvati, sešívati = skousati, sežvýkati,
zusummenkauen. — co. Sych. — čím: zuby. Sezvýkati, sežvýkávati, sežvykovati, zu-
sammen-, durchkauen. Ros. — co: pokrm, čím: zuby. Sfáčovati, vz Zafáčovati. Us. Šd.
Sfaera, vz Sfera.
Sfalcovati, sdrážiti, abfalzen. Nz. — co
kde čím. Us. Sfaldovati, sřásniti, zusammenfalden. —
co: košili. Ros., V. Sfalerit, u, m., blejno cinkové, peřestek
obecný, nerost. Vz Bř. N. 228. Sfalšovati, porušiti, zkaziti, verfälschen.
— co, V., čím. Sten, u, m., titanid, nerost. Br. N. 170.
Sfera, sfaera, y, f., z řec, die Kugel,
koule; zeměkoule, die Erdkugel: povrch koule, die Kugelfläche; kruh, okruh, der Kreis; odtud potom kruh či obor nějakého zaměstnání, působení n. smýšlení, die Sphäre. S. N. Sferický, sfaerický, kulový, sphärisch,
pol. kulistý. S. dvoj-, trojúhelník, trigono- metrie n. trojúhloměrství; s. zrcadlo. Nz. |
Vz S. N. — S. úchylka, vz Úchylka. KP.
IL 149. S. nadbytek, sphärischer Excess, der Uiberschuss der Winkel eines sphärischen Dreiecks über zwei Rechte. Nz. Sferid, u, m., nerost. Bř. N. 139. Steroid, sfaeroid, u, m., nedokonalá, koule, těleso kouli podobné, kulovník, das Sphäroid, die Afterkugel, die von einer in sich selbst zurückkehrenden, jedoch von der Kreislinie verschiedenen Kurve bei der Umdrehung um ihre fixe Achse beschrieben wird. Nz. Vz S. N. Sferometr, sfaerometr, u, m., der
Sphärometer. Sferosiderit, sfaerosiderit, u, m., nerost.
Bř. N. 150., 241., KP. III. 64. Sfičeti, vz Zfičeti. Sfiknouti, knul a kl, ut, utí, verpfuschen.
— co. Ten to sfikl. Dch. Sfin-x, gy, f., řec. původně aegyptský
symbol krále vyobrazeného jako lev s hlavou člověčí. Vz S. N., KP. I.110. V Řecku dcera Echidny a Orthra n. Tyfaona, měla tělo psí, drápy lví, ocas dračí, hlavu dívčí a u po- zdějších křídla, neb též napřed tělo ženské a zadek lví. Dle pověsti thebské Hera ne- vražíc na krále Laia poslala prý ji The- banům, kteráž na skále u Theb sedíc dá- vala okolo jdoucím hádanku: ,Který tvor chodí ráno po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech/ Kdo jí nerozřešil, toho usmrtila. Konečně Oidipos hádanku uhodl, načež potvora ta svrhla se do moře. Rk., S. N. Sflákati, stlouct, durchbläuen. — koho. Šm., Plk. — čím. — S., hltavě snísti. — co. Ten toho sfláká (mnoho). Us. Hý. Sflaky, pl., m , lišty v postelích, na nichž
leží prkénka, die Bettleisten. V Kruml. Bar. Sflekati, zusammenhauen. — koho jak: na cancory. D. Sflekovati = záplatami vypraviti, zu-
sammenflicken. — co: kalhoty. Us. Všk. Sformovati, z lat., formiren, bilden. —
co z čeho, Kom., z hlíny. Kos. Ol. I. 287. Sforzaudo, it., v hudbě = náhle sesíleně. S. N. Sfouknouti, knul a kl, ut, utí; sfoukati,
sfukovati, herab-, weg-, ausblasen; zusam- menblasen. — co (odkud): oheň. Us. Dch. S. prach s obrazu. Us. Nemohu to s. = v rych- losti učiniti. Us. Dch. To se nedá s. Us. Sd. Neduh ten se dlouho sbíral, proto se nedá s. (rychle odstraniti). Dch. Vše prodal, jakoby to sfoukl. Ros. — co kam: v hro- madu, do klobouku, pod klobouk. Us. Sfragistika, y, f, pecetisloví, náuka o pe-
četech, die Sphragistik. Nz. Sfrejmarčiti, il, en, ení, zastr., eintau-
schen. Sgahati, shabati = pobrati. — co. Rád
by sám vše sgabal. Mor. Šd. Sgarb, u, m., svršky, majetek. To jsou
naše s-y. To jsou staré sg-by. Mor. Šd. Shabrovati = nemotorně spadnouti. —
odkud: s hrušky. Mor. Mřk. 1. Shádati, shadovati = shoditi, odhádati,
schätzen. — na čem po čem. Na desátcích obilných když se shaduje po kopách. Tov. — o čem. Toho se zeptati, kterak jest sha- dováno o tom platu. Půh. II. 549. |
||
|
|||
Předchozí (321)  Strana:322  Další (323) |