322

Sežralosť, i, f., ozralosi, die Besoffenheit.
Ros.

Sežralý = ožralý, besoffen, trunken. V.

Sežrání, n., das Auf-, Zusammenfressen.
Zvěři divoké k s. házíni byli. Kom. Proto
má stáda učiněná sú v lúpež a ovce mé
v sežránie všech zvěří polských. Hus I. 246.

Sežraný; -án, a, o, zusammen-o. aufge-
fressen. Jel.

Sežrati, sežeru, sežru, sžeru, žral, án, j
ání; sezírati, sžírati, sežírávati, sžírávati,
sezrávati = žera stráviti, snísti, fressen, zu-
sammen-, auf-, aus-, ein-, abfressen; pokou-
sati; hubiti, utiskovati, beissen; vertilgen, be-
drücken. — co (komu, čím). Ďábel jako
lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral.
Br. Chodí, jakby mu slepice chléb byly
sežraly (zkormoucený). Prov. A sžerou tě
i města tvá. Br. Sžerou Israele všemi ústy.
V. Ach co já to němám tak smutně hled-
zeci, dy už mě má ten drak, už mě má
sežraci. Sš. P. 40. Cf. Sš. 621., 790. Co pes
vysere, zase sežere. Ve Slez. Tč. Vítr teplý
sníh sežírá. Us. Sd. Oheň szerze zemju.
Ž. wit. Deut. 22. Dlužníka lichvou z lichvy
sžírati. Kom. — co po kom. Po čertu
droby by sežral (žrout). C. — se, sich be-
saufen. V. — se jak: do vůle se s. Har. —
se od čeho: od koštování vín. Klat. — se
s kým = hrýzti se, zanken. Na Slov. —
se čím: kořalkou (opiti se).

Sežultnouti = sezloutnouti. Na Ostrav.
Tč.

Sežvachati, na Mor. sečvachtati = sezvý-
kati, sezvati, zusammenkauen. Na Slov. -
S. = sežvaniti. — co: mnoho za den s. Us.
Hý.

Sežvachtati = rozdupati, zertreten. —
co: sníh. Us.

Sežvaniti, il, ěn, ění = sezvýkati, «hlo-
dati, zusammenkauen; zcuchati (šat), uma-
chati, zermanschen. Us. — S., natlachati
toho mnoho, zusammenschwätzen.

Sežvaný, geknüllt. S. šaty. Puchm. — S.,
zerkauet. S. jídlo.

Sežvati, sešívati = skousati, sežvýkati,
zusummenkauen. — co. Sych. — čím: zuby.

Sezvýkati, sežvýkávati, sežvykovati, zu-
sammen-, durchkauen. Ros. — co: pokrm,
čím: zuby.

Sfáčovati, vz Zafáčovati. Us. Šd.

Sfaera, vz Sfera.

Sfalcovati, sdrážiti, abfalzen. Nz. — co
kde čím. Us.

Sfaldovati, sřásniti, zusammenfalden. —
co: košili. Ros., V.

Sfalerit, u, m., blejno cinkové, peřestek
obecný, nerost. Vz Bř. N. 228.

Sfalšovati, porušiti, zkaziti, verfälschen.
— co, V., čím.

Sten, u, m., titanid, nerost. Br. N. 170.

Sfera, sfaera, y, f., z řec, die Kugel,
koule; zeměkoule, die Erdkugel: povrch
koule, die Kugelfläche; kruh, okruh, der
Kreis; odtud potom kruh či obor nějakého
zaměstnání, působení n. smýšlení, die Sphäre.
S. N.

Sferický, sfaerický, kulový, sphärisch,
pol. kulistý. S. dvoj-, trojúhelník, trigono-
metrie n. trojúhloměrství; s. zrcadlo. Nz.

Vz S. N. — S. úchylka, vz Úchylka. KP.
IL 149. S. nadbytek, sphärischer Excess,
der Uiberschuss der Winkel eines sphärischen
Dreiecks über zwei Rechte. Nz.
Sferid, u, m., nerost. Bř. N. 139.
Steroid, sfaeroid, u, m., nedokonalá,
koule, těleso kouli podobné, kulovník, das
Sphäroid, die Afterkugel, die von einer
in sich selbst zurückkehrenden, jedoch von
der Kreislinie verschiedenen Kurve bei der
Umdrehung um ihre fixe Achse beschrieben
wird. Nz. Vz S. N.

Sferometr, sfaerometr, u, m., der
Sphärometer.

Sferosiderit, sfaerosiderit, u, m., nerost.
Bř. N. 150., 241., KP. III. 64.
Sfičeti, vz Zfičeti.

Sfiknouti, knul a kl, ut, utí, verpfuschen.
— co. Ten to sfikl. Dch.

Sfin-x, gy, f., řec. původně aegyptský
symbol krále vyobrazeného jako lev s hlavou
člověčí. Vz S. N., KP. I.110. V Řecku dcera
Echidny a Orthra n. Tyfaona, měla tělo psí,
drápy lví, ocas dračí, hlavu dívčí a u po-
zdějších křídla, neb též napřed tělo ženské
a zadek lví. Dle pověsti thebské Hera ne-
vražíc na krále Laia poslala prý ji The-
banům, kteráž na skále u Theb sedíc dá-
vala okolo jdoucím hádanku: ,Který tvor
chodí ráno po čtyřech, v poledne po dvou
a večer po třech/ Kdo jí nerozřešil, toho
usmrtila. Konečně Oidipos hádanku uhodl,
načež potvora ta svrhla se do moře. Rk., S. N.
Sflákati, stlouct, durchbläuen. — koho.
Šm., Plk. — čím. — S., hltavě snísti. — co.
Ten toho sfláká (mnoho). Us. Hý.

Sflaky, pl., m , lišty v postelích, na nichž
leží prkénka, die Bettleisten. V Kruml. Bar.
Sflekati, zusammenhauen. — koho jak:
na cancory. D.

Sflekovati = záplatami vypraviti, zu-
sammenflicken. — co: kalhoty. Us. Všk.

Sformovati, z lat., formiren, bilden. —
co z čeho, Kom., z hlíny. Kos. Ol. I. 287.
Sforzaudo, it., v hudbě = náhle sesíleně.
S. N.

Sfouknouti, knul a kl, ut, utí; sfoukati,
sfukovati, herab-, weg-, ausblasen; zusam-
menblasen. — co (odkud): oheň. Us. Dch.
S. prach s obrazu. Us. Nemohu to s. = v rych-
losti učiniti. Us. Dch. To se nedá s. Us.
Sd. Neduh ten se dlouho sbíral, proto se
nedá s. (rychle odstraniti). Dch. Vše prodal,
jakoby to sfoukl. Ros. — co kam: v hro-
madu, do klobouku, pod klobouk. Us.

Sfragistika, y, f, pecetisloví, náuka o pe-
četech, die Sphragistik. Nz.

Sfrejmarčiti, il, en, ení, zastr., eintau-
schen.

Sgahati, shabati = pobrati. — co. Rád
by sám vše sgabal. Mor. Šd.

Sgarb, u, m., svršky, majetek. To jsou
naše s-y. To jsou staré sg-by. Mor. Šd.

Shabrovati = nemotorně spadnouti. —
odkud: s hrušky. Mor. Mřk.

1. Shádati, shadovati = shoditi, odhádati,
schätzen. — na čem po čem. Na desátcích
obilných když se shaduje po kopách. Tov.
— o čem. Toho se zeptati, kterak jest sha-
dováno o tom platu. Půh. II. 549.