323

2. Shádati se, shodnouti se, srovnati se,
übereinkommen. Us. — v čem, oč.

Shachlovati, den Flachs kämmen. D.

Shakespeare (angl., Šekspír), a, m., sl.
angl. básník.

Shakovati = hákem zorati, haken. —
co. Boč. exc.

Shaliti, il, en, ení, shalovati, ein-, ver-
hüllen. Dch. — co čím.

Shamtati, sešlapati, tretend zusammen-
stampfen. — co kde: seno na voze. — co:
maso shamtnouti = popadnouti. Ros.

Shaňati = utíkati, laufen. U Opav. Klš.

— S. = sháněti. Ib. Klš.

Sháněčka, y, f., der Spreubesen. — S.,
ku shánění obilí, sháňka, shánědlo, shonec,
stěradlo, shrnovačka, dska, das Streichbrett,
Streichholz. Us. S-kou dostává v leb. Č. M.
433. Vz Sháňka.

Shánědlo, a, n. = sháněéka. Sp.

Shánění, n., vz Sehnati. S. se po účinku,
die Effekthascherei. Nz.

Sháněti, vz Sehnati.

Shánivosť, i, f., baživosť, slídivost po
účinku = shánění se.

Sháňka, y, f., shánění se, das Suchen,
Jagen, die Nachfrage wornach. Byla po něm
s. Us. Ten měl sháňku (běhal)! Vk. — S., =
shánění ryb táhnutím plotu do loviště. Šp.

— S., náčiní ku shánění obilí = sháněčka.
Obilí sháňkou sháněti. — S., náčiní, jímž
se vrch od věrtele shání, když obilí se měří =
sháněéka. Us. Hk.

Shárati, verbrennen, im Verbrennen be-
griffen sein. Bur.

Sharmonisovati co, harmonisch stimmen.
Us.

Shasiti, shas, il, šen, ení; shasívati, sha-
sovati, přechodné sloveso = oheň hořící
udusiti, löschen, auslöschen. — co: svíčku,
Ros., oheň, Br., Háj., dřevo hořící. Kom.
Světla neshašuje přes celou noc. V. — co
kde. Oheň v slámě s. Br. Světlo v lampách
s. Pref. — co čím: svíci fouknutím. — Vz
Shasnouti.

Shaslý. S. oheň, ausgelöscht, verloschen. D.

Shasnouti, snul a sl, utí; shasínati =
přestati hořeti, nepřechodné, aus-, er-,
verlöschen; sterben, erlöschen. — abs. Oheň
shasl, V., svíčka shasla, Ros., shasíná. Us.
Již shasl = umřel. Us. Slavné jméno shasne.
—čím (umříti). S. smrtí; těžkostí srdce (gt.)
s. V. — Pozn. Tohoto slovesa často špatně
užívají přechodně místo: shasiti. Shasni
(m.: shas) svíčku. Us. Oharek, aby nesmrděl,
shasni (m.: shas). Kom. Vítr shasl (m.:
shasil) světlo. D. Vz Hasnouti, Shasiti.

Shasnutí, n., das Erlöschen. Soused náš
je na s. (brzo umře). Šm.

Shawl, u, m., šál, das Umschlagtuch der
Frauen. S. hedvábný, z velbloudí srsti n.
chlupů, bavlněný, vlněný, hladký, tisknutý,
angorový. Šp.

Sházavý, který shazuje, abwerfend. S.
kůň. Slov. Plk.

Sházeti, vz Shoditi.

Sházka, y, f., shození, das Herab werfen.

— S. = obilí z perny na humno shozené,
asi 30 snopů na tři posady. U Opav. Klš.

Shemzati, zusammenkriechen. Ros.

Shepnouti = sepnouti. U Olom. Sd.

Shladitel, e, m., der Vertilger. Tkadl.

Shladitelka, y, f., die Vertilgerin.

Shladiti, il, zen, ení; shlazovati = uhla-
diti, zusammenglätten o. -streichen; zahla-
diti, zkaziti, zahubiti, tilgen, vertilgen. Jg.
— co: vlasy (uhladiti), Br., hřích (zahladiti),
V., město. Us. S. koho. Rk. Jako bláto
shlazuje. Ž. wit. 17. 43. Shlaď viny mé. Kom.
Jeho zásluh s. nelze. Us. Dch. (Umřel Ježíš),
aby pýchu naši shladil; Věrně tací lehce by
Krista shladili, kdyby jim ta řeč stála; Neb
viem, že mnozí, mnějíce by lépe rozuměli,
což dobře jest psáno, shlazují a zle napi-
sují; Těla božieho přijímanie hřiechy shla-
zuje, všědnie i smrtedlné. Hus I. 17., 244.,
440., III. 177. S. hanebnosť, nevedomosť a
nestateč. Sš. II. 8. — si co na kom. Shla-
dil si na něm svou žáhu (učinil mu to, čeho
si přál, aby se mu pomstil). Us. Vrů., Kp.
- koho odkud. S. někoho se světa. Pass.,
Výb. II. 9. Pro tu příčinu dóm Jeroboam
zhřešil jest a vyvrácen a shlazen s(e) země;
Co škodí člověku, že z té dcky chce jej
shladiti lidská hlúposť, poňavadž z knih ži-
vých neshlazuje ho zlé svědomie? Hus. I.
446., III. 227. — koho jak. Potři v zemiech
našich nepřátely, shlaď je u věk a věky vě-
koma. Rkk. 54. Kterýž kolivěk Hřích skrze
pokání shlazen nebude, ihned svú těžkostí
k jinému táhne. Hus III. 184. — co, koho
čím: hřích dobrotou, Jel., koho ukrutnou
smrtí, Kram., písmo nožíkem (vyškrabati).
Brikc. S. písmo nožem v listině. J. tr. Protož
zápisové ohrazení těmi pečeťmi s podpisy
svědkův učiní v súdech i krom súdů plnu
víru; když jedně nebyli by shlazováni a naj-
více na místě zle domnělém. S. při času dání
neb na místě vlastních jmen nebo na počtu
peněz. CJB. 415.

Shlanouti, dnul, utí. Túhať mně po ní,
když na ní zpomenu, div že kdy neshlanu,
omdleje v túhách stana. Boč. Cant.

Shlasiti, il, šen, šení = naladiti. Šm.

Shlaví, n., dřevo mezi kolečky u pluhu,
na němž leží hřídel. Hk. Vz Zhlaví.

Shlaviti, il, en, ení = hlavu stíti, köpfen,
enthaupten. — koho čím. Vlastní rukou
dcerku svou shlavil. Ob. pan.

Shlazení, n., die Vertilgung, vz Shladiti.
V. S. s listu, jestli na miestě nepodezřelém,
to neškodí, pakli jest na miestě napsaném
nebo podezřelém, jakožto při datum, tehda
škodí. Brikc. Beschädigung der Urkunde.

Shled, u, m., hledění dolů, das Herabse-
hen; hledění nač, das Besehen, die Beschau.
V tom se událo, že jest sem s jinými lidmi
jel na shledy. NB. Tč. 115. — S., účel, die
Absicht. D. — S., ohled, die Rücksicht. Shle-
dem toho. Plk.

Shlédač, e, m., explorator, der Kundschaf-
ter. Poslal s-če do jich stanovišť. BO., Bj.

Shledalý, umsichtig. Tkadl.

Shledaná, vz Shledaný.

Shledání, n., die Findung, Entdeckung,
Ersehung, der Befund. Jg. — S., das An-
sehen, Besehen. — S., das Herabsehen. —
S., s. se, die Zusammenkunft, das Wieder-
sehen. S. s kým míti. Har. Na s. Us. S. přá-



	323

	2. Shádati se, shodnouti se, srovnati se, übereinkommen. Us. — v čem, oč. Shachlovati, den Flachs kämmen. D. Shakespeare (angl., Šekspír), a, m., sl. angl. básník. Shakovati = hákem zorati, haken. — co. Boč. exc. Shaliti, il, en, ení, shalovati, ein-, ver- hüllen. Dch. — co čím. Shamtati, sešlapati, tretend zusammen- stampfen. — co kde: seno na voze. — co: maso shamtnouti = popadnouti. Ros. Shaňati = utíkati, laufen. U Opav. Klš. — S. = sháněti. Ib. Klš. Sháněčka, y, f., der Spreubesen. — S., ku shánění obilí, sháňka, shánědlo, shonec, stěradlo, shrnovačka, dska, das Streichbrett, Streichholz. Us. S-kou dostává v leb. Č. M. 433. Vz Sháňka. Shánědlo, a, n. = sháněéka. Sp. Shánění, n., vz Sehnati. S. se po účinku, die Effekthascherei. Nz. Sháněti, vz Sehnati. Shánivosť, i, f., baživosť, slídivost po účinku = shánění se. Sháňka, y, f., shánění se, das Suchen, Jagen, die Nachfrage wornach. Byla po něm s. Us. Ten měl sháňku (běhal)! Vk. — S., = shánění ryb táhnutím plotu do loviště. Šp. — S., náčiní ku shánění obilí = sháněčka. Obilí sháňkou sháněti. — S., náčiní, jímž se vrch od věrtele shání, když obilí se měří = sháněéka. Us. Hk. Shárati, verbrennen, im Verbrennen be- griffen sein. Bur. Sharmonisovati co, harmonisch stimmen. Us. Shasiti, shas, il, šen, ení; shasívati, sha- sovati, přechodné sloveso = oheň hořící udusiti, löschen, auslöschen. — co: svíčku, Ros., oheň, Br., Háj., dřevo hořící. Kom. Světla neshašuje přes celou noc. V. — co kde. Oheň v slámě s. Br. Světlo v lampách s. Pref. — co čím: svíci fouknutím. — Vz Shasnouti. Shaslý. S. oheň, ausgelöscht, verloschen. D. Shasnouti, snul a sl, utí; shasínati = přestati hořeti, nepřechodné, aus-, er-, verlöschen; sterben, erlöschen. — abs. Oheň shasl, V., svíčka shasla, Ros., shasíná. Us. Již shasl = umřel. Us. Slavné jméno shasne. —čím (umříti). S. smrtí; těžkostí srdce (gt.) s. V. — Pozn. Tohoto slovesa často špatně užívají přechodně místo: shasiti. Shasni (m.: shas) svíčku. Us. Oharek, aby nesmrděl, shasni (m.: shas). Kom. Vítr shasl (m.: shasil) světlo. D. Vz Hasnouti, Shasiti. Shasnutí, n., das Erlöschen. Soused náš je na s. (brzo umře). Šm. Shawl, u, m., šál, das Umschlagtuch der Frauen. S. hedvábný, z velbloudí srsti n. chlupů, bavlněný, vlněný, hladký, tisknutý, angorový. Šp. Sházavý, který shazuje, abwerfend. S. kůň. Slov. Plk. Sházeti, vz Shoditi. Sházka, y, f., shození, das Herab werfen. — S. = obilí z perny na humno shozené, asi 30 snopů na tři posady. U Opav. Klš.	Shemzati, zusammenkriechen. Ros. Shepnouti = sepnouti. U Olom. Sd. Shladitel, e, m., der Vertilger. Tkadl. Shladitelka, y, f., die Vertilgerin. Shladiti, il, zen, ení; shlazovati = uhla- diti, zusammenglätten o. -streichen; zahla- diti, zkaziti, zahubiti, tilgen, vertilgen. Jg. — co: vlasy (uhladiti), Br., hřích (zahladiti), V., město. Us. S. koho. Rk. Jako bláto shlazuje. Ž. wit. 17. 43. Shlaď viny mé. Kom. Jeho zásluh s. nelze. Us. Dch. (Umřel Ježíš), aby pýchu naši shladil; Věrně tací lehce by Krista shladili, kdyby jim ta řeč stála; Neb viem, že mnozí, mnějíce by lépe rozuměli, což dobře jest psáno, shlazují a zle napi- sují; Těla božieho přijímanie hřiechy shla- zuje, všědnie i smrtedlné. Hus I. 17., 244., 440., III. 177. S. hanebnosť, nevedomosť a nestateč. Sš. II. 8. — si co na kom. Shla- dil si na něm svou žáhu (učinil mu to, čeho si přál, aby se mu pomstil). Us. Vrů., Kp. - koho odkud. S. někoho se světa. Pass., Výb. II. 9. Pro tu příčinu dóm Jeroboam zhřešil jest a vyvrácen a shlazen s(e) země; Co škodí člověku, že z té dcky chce jej shladiti lidská hlúposť, poňavadž z knih ži- vých neshlazuje ho zlé svědomie? Hus. I. 446., III. 227. — koho jak. Potři v zemiech našich nepřátely, shlaď je u věk a věky vě- koma. Rkk. 54. Kterýž kolivěk Hřích skrze pokání shlazen nebude, ihned svú těžkostí k jinému táhne. Hus III. 184. — co, koho čím: hřích dobrotou, Jel., koho ukrutnou smrtí, Kram., písmo nožíkem (vyškrabati). Brikc. S. písmo nožem v listině. J. tr. Protož zápisové ohrazení těmi pečeťmi s podpisy svědkův učiní v súdech i krom súdů plnu víru; když jedně nebyli by shlazováni a naj- více na místě zle domnělém. S. při času dání neb na místě vlastních jmen nebo na počtu peněz. CJB. 415. Shlanouti, dnul, utí. Túhať mně po ní, když na ní zpomenu, div že kdy neshlanu, omdleje v túhách stana. Boč. Cant. Shlasiti, il, šen, šení = naladiti. Šm. Shlaví, n., dřevo mezi kolečky u pluhu, na němž leží hřídel. Hk. Vz Zhlaví. Shlaviti, il, en, ení = hlavu stíti, köpfen, enthaupten. — koho čím. Vlastní rukou dcerku svou shlavil. Ob. pan. Shlazení, n., die Vertilgung, vz Shladiti. V. S. s listu, jestli na miestě nepodezřelém, to neškodí, pakli jest na miestě napsaném nebo podezřelém, jakožto při datum, tehda škodí. Brikc. Beschädigung der Urkunde. Shled, u, m., hledění dolů, das Herabse- hen; hledění nač, das Besehen, die Beschau. V tom se událo, že jest sem s jinými lidmi jel na shledy. NB. Tč. 115. — S., účel, die Absicht. D. — S., ohled, die Rücksicht. Shle- dem toho. Plk. Shlédač, e, m., explorator, der Kundschaf- ter. Poslal s-če do jich stanovišť. BO., Bj. Shledalý, umsichtig. Tkadl. Shledaná, vz Shledaný. Shledání, n., die Findung, Entdeckung, Ersehung, der Befund. Jg. — S., das An- sehen, Besehen. — S., das Herabsehen. — S., s. se, die Zusammenkunft, das Wieder- sehen. S. s kým míti. Har. Na s. Us. S. přá-