324

telské. V. S tím vás ochraně všemohoucího
poroučím, ten rač potěšené s. mezi námi
způsobiti. Žer. 349.

Shledaný; -án, a, o, zusammengesucht.
Krmě odevšad s-né (nákladné). V. — čím.
Věc zkušením shledaná. Kram. — na kom
vina shledaná Us. — Shledaná, é, f. = shle-
dání, das Wiedersehen. Na s-nou! Mark.

Shledatelný, vorfindlich. Dch.

Shledati, shledávati, shlednouti = hledaje
snésti, snášeti, zusammensuchen, herbeischaf-
fen; nalézti, uviděti, přesvědčiti se, zkusiti,
finden, sehen, ersehen, entdecken, erfahren,
in Erfahrung bringen, wahrnehmen. Vz Sh.
se. Jg. — abs. Přestaň jim jen raků za ňadra
sypati, tedy shledáš, jací to byli přátelé.
Prov. D. Hledej a shledáš. Dch. A kdy tyto
kusy budem pilně vážiti, shledáme, co jest
křivých klevet; Ajižť jest shledal, dobře-li
byl přikázal; A tu shledáš, kterak sú na
mnohých miestech bible obecné nové poka-
ženy. Hus I. 252., III. 252., 260. - co, koho.
Řečník rozličné způsoby mluvení shledává.
Kom. Něčí vernosť. Har. Které shledali, ty
zabili. Háj. Shledati (opatřiti) summu, auf-
bringen. J. tr. S. hlasy. Us. Dch. Ješto jsem
já tu měl s. svój dluh; Což úředníci shle-
dají, to má Zykmund platiti; Páni shleda-
jíce všecko spolu chtí spravedlivé učiniti;
Tu bych měla s. 4 mr. svého věna a to mi
schází; Jsem já měla tu svój dluh shledati.
Půh. I. 253., II. 65., 138., 249., 616. A věř
mi na mé svědomie, že jsem mnoho shledal
kněží, jenž s vlastními sestrami takměř
každý deň i na vánoce i na velikú noc
shřešili sú; O nebeském království kázal,
ovcě zahynulé shledal. Hus I. 277., II. 1.
Shledal ho zdráva. — co komu. Rád by
sobě více věcí shledal. Ros. — co odkud:
zprávy z rozličných kronik s. Dal. Z toho
shledáme, že mnohá zde jsú dóstojenstvie
mylná. Hus I. 152. — co na koho. Jestli
to naň shledali. Pr. Pakliby se toho přes
to kdožkoli dopustil a naň to shledáno bylo.
Zř. F. L A. VIII. Na koho by shledáno bylo.
Bdž. 187., NB. Tč. 179. To se naň shledalo.
Us. — co kde (na čem, v čem, před
kým, při čem, u koho). Lesť při někom
shledati. J. tr. Patrné bezpraví, nedbalosť
při někom s. J. tr. Ne vždy se při těch
věcech shledává. Byl. A shledše u něho
zlaté (peníze) pravila. NB. Tč. 148. Nemohu
v té věci s. chuti, vkusu žádného. Dch.
Jednou v tom se shledáš. Er. P. 236. S. a
usvědčiti koho v čem. Bart. 1. 25. S. na
někom vieru. Arch. I. 147. Jakož se to
v svědomí shledává; Žalobníci v nesprave-
dlivém másu shledáni byli. NB. Tč. 183., 244.
Ty tři příčiny na tom těle mrtvém jsú shle-
dány; Na nich bude moci své shledati. NB.
Tč. 93., 271. Toho jsem dskami dovedla a
úředníci na dědině shledali; Ješto jsem měla
na tom své škody shledati; Páni spolek vi-
děli, než v tom nemohli s., k čemu by ta
paní právo měla; A k tomu jsmy také shle-
dali v menších knihách úředničích, že na ty
časy se zde v Olomúci před úřadem súdil;
V knihách jsem shledal. Půh. I. 240., II. 331.,
554., 601. Aby se v pyšném rúše okázali,
aby se shledali ve freji; A nic jiného než

božie vuoli v něm shledává. Hus I. 130., III.
22. — kde čeho šp. m.: co. Shledá-li po-
hanů (m.: pohany) tupého rozomu ; V něko-
lika číslech shledáváme suchoparných věcí.
Brt. Vz S (III. 245. b.). - co, se jak. V do-
brém zdraví se s. Us. Což podlé listu úřed-
níci shledají jeho dílo, to má plniti; Na tom
základu měl bych ty peníze shledati. Půh.
I. 264., II. 271. — o čem. V druhé stránce
o pořádku slušně a užitečně z strany hospo-
dářství kratičce shledáno. Vc. Stč. d. p. 53.
— se oč. O to sě ty sluhy shledú (= shle-
dají se, sejdou se). Kat. 3012. — kdy. Do
dne do roka se tady zase všeci shledáme.
Er. Sl. čít. 39. A proto prvního dne jej na
Kou, druhého na Rodu . . . shledáváme. Sš.
Sk. 245. Byl bych se včerejšího dne rád
s vámi ještě před výjezdem vaším shledal.. .
Žer. 349. Kde se shledáme před výletem ?
Ml. Vz S. se s kým. — co, koho za co:
někoho za moudrého. Br. S. něco za dobré.
Dch. — hoho kým : drzomluvným. Zyg.
Pakli který rozdělitel bude shledán přestu-
pitelem toho ustanovení, s úřadu svého buď
ssazen. CJB. 315. Mikuláš nikda nebyl blud-
ným člověkem shledán. Brt. S. 56., Bart.
107. Poněvadž jest knihami shledáno, že se
přiznal. Půh. II. 60. Spravedlivým shledán
budeš v řečech. Sš. I. 42. — se s čím =
najíti se, finden; hledati, suchen. Nevím,
kde se s tím shledám. Us. Přece jsem se se
svými věcmi shledal. Us. Ztratil to, už se
s tím neshledá. Us. Dch. Se vším se shle-
dáš. Er. P. 233. Shledal se s jedním bra-
trem. Bl. Žv. Aug. 13. Však ty se ve mně
shledáš (mne poznáš)! Rychn. — Br. — se
s kým kde (na čem, v čem, před kým,
u koho) = sjíti se, zusammen kommen,
sich finden: na náměstí, v kostele, Us., před
pánem Bohem, Háj., u strýce. Sych. Dej
nám, ať se s tebou v nebesích shledáme. Sš.
P. 61. Abych se s Vaší milostí v dobrém
zdraví potěšené po vyplnění svých úmyslů
s. mohl; Za potřebné bych soudil, abych se
dříve toho času s vámi s. a strany té věci
rozmluviti mohl; Shledal se se mnou v Brně.
Žer. 18., 345. V jedny časy shledav se s ním
i řekl jemu takto; Kdežby kolvěk p. Boček
se s ním shledali před pány, tu má jemu
svú nemoc zpraviti. Půh. II. 344., 488. I shle-
dali se na poli nad Sádlnem s Dominem. Pč.
34. V radosti nebeské spolu se shledáme;
To poznáte, až se u Boha v radosti s jeho
pomocí shledáme. Hus III. 278., 283. Shle-
dáme se u kožešníka na bidle (jako liščí
kůže) i. e. nikdy; 2. v hrobě, na šibenici.
Sych. — s inft. Shledal jsem býti mezi ji-
nými potřebnou knihu: Politiam historicam.
V. Tuto věc tak se míti shledají. Mudr. —
Kom. — že. Shledalo se, že to učinil. Us.,
Har., Sych. A když se shledá, že se žaloba
jeho se dskami dělí. O. z D, Zř. F. I. A.
XXXVIII. Pakliby shledala, že by co měl,
má se naň zvésti; Shledají-li, že jest tu co
škodného, to má minúti a opraveno býti.
Půh. I. 391., 203. Shledáno, když sta umřela,
kto jest vyšší a dóstojnejší, že Lazar, a kto
nižší, že bohatec; Neb sem to shledal, že
prve obecnie noviny věděli sú v klášteřiech
zavřených než v uliciech zjevných; A shledna,