Předchozí (324)  Strana:325  Další (326) |
|
|||
325
|
|||
|
|||
že užitkové nejsú dobři, proč chce pověstná
slova rozsievati?; Shledá, že obecně ti, kte- říž jiné klnú, jsú v boží kletbě. Hus I. 243., 264., 265., II. 204. — Shledán býti v čem, za koho, za co, před kým, s infinit.: v hříchu, Jg., za moudrého. Br. Shledán jest původ toho býti. Kom. Věc v pouhé pravdy jistotě shledána. Troj. A kdyby v tom shledán byl. že minci falšoval. Nar. o h. a k. A bude shledáno přede pány. Půh. I. 309. A kdyžby ve lži shledáni byli, aby hodně utr- pěli ; A budu-li shledán v kterém bludu anebo v kterém kacierstvie neodmlúvám jako blu- dný, jako kacieř utrpěti. Hus I. 264., III. 275. Shlédati, shlídati, shlédávati, shlédnouti,
shlídnouti, dl, ut, utí; shledovati, shlízeti (v obec. mluvě shlížeti) = patřiti, hleděti, sehen, ansehen, erblicken, in Augenschein nehmen, beschauen, gewahr werden, ersehen; s hůry dolů hleděti, herabsehen. Jg. — abs. Shledněte, jaká jest země ta i lid. Br. Ten škaredě shlídá (= hledí). Mor. Šd. Ten shlídá (finster o. trotzig aussehen, zornig auf Je- manden schauen). Mor. Sd., Vch. — co, koho. Chce nás shlédati, musíme se ho báti. D. S. město (rekognoskovati). Br. Vyjeli do pole, aby shlídali příležitosť města. Sl. Uh. 1. 126. Shlídati něco, etwas gierig begehren. U Olom. Sd. S. vojsko. Us. — (co) čím. Něco očima shlédnouti. V. Shleduje orličíma - očima (dolů hledí). Ryt. kř. —- ke komu. Bůh k tvorům svým shlíží. Hlas. — (co) odkud (kde). Se svého příbytku dvory ve vší vsi s. mohl. Háj. Až milý Buoh, vida neduh k zhojení lidem nemožný, shlédl jest s nebe jsa sám mocný. Hus III. 266. Bůh shlédl s nebe. Br., Ros. — kde. Něco ve světě shlédl. Kom. Vojsko své při Hradci Králové shlídl a spořádal. Pešina. 1643. V zrcadle se shlížel. Us. Vch. V čem se shlížíš, když si vážeš (šátek)? Němc. 180. Úklady okolo sebe shlédni. Jel. — se na kom, na čem, sich am Jemanden versehen. Shlédla se na praseti, na strýci, na ohni (o ženách těhotných). Us. — (se) kam (do čeho, nač, v co). Tenkráte se do toho shlídali (hleděli udiveně na úl, když jej uzřeli). Us. (Lego Jan). Shlídal na mne (= škaredě na mne hleděl). Mor. Šd. Shlí- dati se nač (o tom, kdo si něco — obyčejně věc menší ceny — přsvojil, co nebylo jeho). Mor. Brt. Vy jste se shlídli jenom na pe- , níže (na statek) a tak jste učinili dceru ne- šťastnou tím vdajem. Mor. Šd. Shlídati se nač (etwas nicht gerne verschenken). U Olom. Sd. Kde shlížel věžní v šero dálky. Kká. Š. 19. — se čemu, k něčemu prohlédati, zření míti nač, sein Augenmerk auf etwas haben o. richten (Hy.), nach etwas begierig trachten. U Prostěj. Vch. Vy ste se shlídli jen penězům. Mor. Mřk. Když provdával dceru, shlídl se penězům. Mor. Hý. — s inft. Shlídl ji s ním mluviti. Záv. — čeho: švar- ných tváří, šp. m. co. Brt. Shledavač, e, m., der Beseher, Untersu-
cher. Br. Shledavatel, e, m. = sběratel, der Sam-
mler. D. Shledčivý = spatřitelný, vyvýšený, sicht-
bar. Reš. |
Shledlý, uhledčivý, oculatus. Reš.
Shlednouti, vz Shledati. Shlédnouti, vz Shlédati. Shlédnutí, shlídnutí, n., das Erblicken, der Augenschein. — S., pozor, das Augen-
merk. Kostelníci pozorné s. míti mají, kdo v kostele jest a kdo není. Mus. IX. 153. Shledny, sichtlich. Rk.
Shledú sě, vz Shledati se oč.
Shlídavec, vce, m., ponurý, ein gräuli-
cher, finsterer, zorniger Mensch. U Olom. Sd. Shlídavosť, i, f., finsteres Blicken, finste-
res Wesen, die Zornmüthigkeit. U Olom. Sd. Shlídavý, shlédavý, finster blickend, zorn-
müthig. U Olom. Sd. Shlídník, a, m. = dohlížitel, der Aufse-
her. Scip. Shlídoň, ě, m., kdo shlídá, škaredě hledí.
Ten s.! Vz Shlídati. Mor. Šd. Shlízeti, vz Shlédati.
Shlobiti, il, en, ení, shlobovati = udělati,
verfertigen. Šp., Mtl. — co z čeho. By z desek bednu shlobili. Kld. Shlodati, hlodám a hlozi. — co. Ten
tálov kosť objídá a shloze. Us. Zajíc tu kůru celou shlodal. Pokladu ani mol ani rez ne- zhloze. GR. Shlomoziti, il, žen, ení, utýrati, ermüden.
Č. Shloubčiti, il, en, ení, vertiefen. Kram.
— co čím.
Shloucati = špatně učiniti, ukopati, smač-
kati, stlouci, verpfuschen, verderben. — co: přízi (příliš tlustou učiniti). U Petrovic. Dch. Shlouceti, el, en, ení = shltati, zusam-
men-, verschlucken. Us. — co. Shloučeně, hlukem, hromadně, schaar-
weise. Kram. Shloučení, shlučení, n. = shromáždění,
zástup, die Schaar, der Haufe. S. lidu. Aqu. Shloučený; shloučen, a, o, geschaart, zu-
sammengerückt. S. šik. Plk. — v co. Květ v strboulek s. Rostl. Lid v hromadu s. Reš. Shloučiti, shlučiti, il, en, ení; shloučeti,
el, en, ení; shluknouti, kl, ut, utí; shluko- vati, shlučovati = v hluk sraziti, shromáž- diti, schaaren, zusammendrängen; s. se = shromážditi se, shrnouti se, sich schaaren, sich versammeln, sich zusammenstellen, zu- sammenrücken. V., Jg. — koho. Har. IL 146. — co, koho, se v co. Dělníky v hromadu
s. St. skl. Se v hromadu s. Flav. Naliť Uhřie v setniny sě shluků. Rkk. 49. Mnostvie v je- dnu sílu se shluče. Rkk. 51. — se kde (kam). Okolo něho se shlukli. Háj. Shlu- čechu sě v lesě pod Hrubú skalú. Rkk. 36. — jak. Tam u velikém množství se shlukli.
Eus. Nebudú sě shlučovati v chrámě. BO. Vz S. se proti komu. — koho, se k čemu (kam). Se k hradu s., Rkk., 19., k zlému. Jel. Vojska k němu se shlukla. V. Shlučí se k němu zástup. ZN. — Br. — se s kým. Vitoš opat s bratří sě shluče i jide. St. skl. — se proti komu. Br. Shlukše sě proti
němu jechu sě jeho kamenovati. BO. Veliká čásť horlitelů v zaryté pýše proti Pavlovi se shlukla. Sš. Sk. 246. — se na koho: na krále. Br. |
||
|
|||
Předchozí (324)  Strana:325  Další (326) |