326

Shltati, vz Sehltiti.

Shlučení, vz Shloučení.

Shlučilý, vz Shlučiti. Vz s-lé syny své.
BO.

Shlučiti se, vz Shloučiti.

Shlučný = hlučný. S. svatba. Olom. Sd.

Shluk, u, m., shluknutí, hromada, der
Rumel, Haufe, die Schaar, die Rotte. Dch.,
Jg. I braňú rozráže mocnú vrahom shluky.
Rkk. 25. S. hlásek, Anhäufung von Lauten.
Nz. S. lidí. Sš. Sk. 247. — S., v horn., der
Stock. Hř. S-ky n. čoky. Krč. 190. S-y žu-
lové, pevného křemene. Krč. 471., 899. S.
krystalů. Vz Bř. N. 47., 49.

Shluklosť, i, f., die Zusammenschaarung.
Dch.

Shluklý, geschaart. — v co. Lid v hro-
madu s. Reš.

Shluknouti, vz Shloučiti.

Shluknutí, n., sběh, shon, der Auflauf.
S. a shluknutí-se. V., J. tr.

Shluknutý; -ut, a, o, geschaart, zusam-
mengehäuft. Háj.

Shmatati, begreifen, betasten. — co:
panošské zboží. Hus I. 182.

Shmoždinkování, n., die Verdibelung.
Us. Šp.

Shmoždinkovati, zusammendibeln. Šp.
— co čím.

Shmožditi, il, ěn, ění = zmačkati, zemdlíti,
zusammendrücken, sehr abmüden, abarbeiten,
abrackern. — co, koho : koně. Us. Hlavu
i s kostmi s. Ler. Vz Zhmožditi.

Shňácati, sežrati, auffressen. — co. Vše
shňácal, co se mu na stůl dalo. Sych. Vše
s. (zmotati). — co komu: kabát (pokaziti,
spatně ušiti), verpfuschen. Cf. Schňápati.

Shniknouti, shnuknouti se s kým =
spolčiti se, sebrati se. Us. v Krkonš. Kb.
Dle Lng. tamtéž = znesvářiti se, uneins
werden, in Streit gerathen.

Shnilák, u, m. = shnilé dřevo, faules
Holz. V Kunv., u Žambrk., Frenšt. Msk., Kf.,
Dřk. — S., a, m. = lenoch, ein Faulenzer.
Dřk., Kf. Cf. Shniloch.

Shnilec, lce, m. = shniloch. Rk.

Shnilice, e, f., shnilá zimnice, das Faul-
fieber. Hlas. Vz Shnilka.

Shniličelý, zhniličelý, teig. V. S. hruška.
Kom.

Shniličeti, el, ení, teig werden. Ovoce
shniličelo. Us.

Shnilina, y, f., shnilosť, die Fäule, Fäul-
niss. Voda smrdí shnilinou. D. S. v ústech
= rozjedlina, kurděje, hnilota, die Mund-
fäule. S. materníka, mrť. S-ny rozjídající.
Kom. S. v kostech, prachnivosť, der Bein-
frass. Ja. S. štětin, die Borstenfäule, plicní
(mrtvina), die Lungenfäule. Ja. — Jg.

Shnilka, y, f. = shnilice. Ja.

Shniloch, a, m. = lenoch, der Faulenzer.
Vz Shnilák. Mor. Šd.

Shnilosť, i, f., die Fäulniss, Fäule, Morsch-
heit. V., Nz.

Shnilota, y, f. = shnilosť. Har.

Shnilotina, y, f., shnilina, die Fäule. —
S.. motolice, neduh ovčí, sviňský, die Fäule
der Schafe, Schweine. Vz Shnilina.

Shnilý, faul, in Fäulniss übergangen, ver-
fault, modrig. V. S. dřevo, maso, Us., břicho,

Kom., moře, Flav., zimnice, slezina (zánět),
mrť, proležení. Us. Shnilých bahen puch.
Dch. S. kout = západní strana, protože
bývá deštivá. Mor. Šd. Ty kakramencká
kůže shnilá (lenochu)! Us. Šd. Mamičko, je
pěkná bílá; synečku, mrcha shnilá! Ps. sl.
Odkažte tam mej paní, nech šije čechel
nový, že je tento juž shnilý, od sirot upla-
kaný. Sš. P. 110. Živý sem já živý a na
poly shnilý. Sš. P. 147. Milý jest milý, byť
byl na poly shnilý. Marná věc zrazovati, co
komu milo, byť i bylo na půl shnilo. Němc.
Každému své milo, byť i na poly shnilo
bylo. Vz Skladač. Mrštný jako shnilý kapr
v blátě. Hš.

Shnísti, shnětu, tl, ten, ění, shnětovati,
zusammenkneten. V. — co s čím: jíl s me-
chem s. (hnětením smíchati). Č. Mouku. D.

— co k čemu. Stálosť vaše i nás k smrti
shněte. Sš. Bs. 70.

Shníti, shniji (zastr. shním), il, ití, faul
werden, verfaulen. — abs. Ruka ta s. ne-
měla. V. Jméno bezbožných shnije. V. Plíce
shnijí. Jméno zlých shnie; Zbožie vaše
shnila sú; Také světí v nebesiech, jichž
těla jsú mrtva a hnijí aneb shnila sú . . .;
Až tělesně porušen budeš a shniješ. Hus
II. 239., 300., 336., III. 172. Tělo shnie. GR.

— kde, v čem: v hrobě, v posteli za živa
shníti. Us. S. na poli. Us. Aj tomuto bohatci
shnilo jest (jméno) před Bohem, že nechtěl
ho jmenovati; Shnila sú hovada v lajnách
svých. Hus II. 239., III. 55. By mně dala
čechel nový, že v tom čechli shnít nemožu.
Sš. P. 168. S. v hnisu. Hus III. 199.

Shnízditi se, il, ění; shnizdovati, sich
einnisten, nisten, Nest bauen, Junge hegen.

— se kde, u koho, Reš., Tkad., y čem.
Porazil . . ., kteří se před tím v Čechách
shnízdili. V. Shnězď sě duše v dierách té
skály. 14 stol.

Shnojený = shnilý, faul, verfault. V.

Shnojiti, il, en, ení; shnojovati = vlhkem
zkaziti, učiniti, aby hnilo, faul machen. —
co čím: podlahu deštěm. Us. — co kde:
obilé na poli. St. skl.

Shoblovati, ab-, herabhobeln. — co. Ros.

— čím.

Shoda, y, f., shodnutí, die Übereinstim-
mung. S-du dvou duší najíti. Hlas. Zákon
s-dy, neshody. Marek. S. okolností. Dch.
Ve shodě s někým žíti (shazovať se, sich
vertragen). Opav. Klš. S. po sporu = udo-
bření. L. Shody a neshody života, die
Wechselfälle des Lebens. Dch. S-u předpo-
vědí prorockých s řečmi, událostmi a skutky
Páně dokonale poznali; Mravná s. vůle; Po-
zorovati sličnou s-u závěrky té s počátkem
prvého listu; Ani v tom nepanuje shoda;
Neshodu v s-u proměniti; Býti s kým na
(n. ve) shodě (shodovati se s ním). Sš. J.
45., 265., I. 403., Mt. 18., L. 55., J. 266.
Formy shody (shodnosti), die Kongruenz-
formen. Nz. — Shoda prísudku s podmětem.
I. Vynáší-li se přísudek časoslovy, srov-
nává se časoslovo s podmětem svým v osobě
a čísle. (My) čteme. (Vy) píšete. (Oni) bě-
hají. Lampa hasne. Lampy hasnou. Páry
vystupují. Br. — Pozn. Je-li přísudkem
sloveso záporné, jež nějakou existenci zna-



	326

	Shltati, vz Sehltiti. Shlučení, vz Shloučení. Shlučilý, vz Shlučiti. Vz s-lé syny své. BO. Shlučiti se, vz Shloučiti. Shlučný = hlučný. S. svatba. Olom. Sd. Shluk, u, m., shluknutí, hromada, der Rumel, Haufe, die Schaar, die Rotte. Dch., Jg. I braňú rozráže mocnú vrahom shluky. Rkk. 25. S. hlásek, Anhäufung von Lauten. Nz. S. lidí. Sš. Sk. 247. — S., v horn., der Stock. Hř. S-ky n. čoky. Krč. 190. S-y žu- lové, pevného křemene. Krč. 471., 899. S. krystalů. Vz Bř. N. 47., 49. Shluklosť, i, f., die Zusammenschaarung. Dch. Shluklý, geschaart. — v co. Lid v hro- madu s. Reš. Shluknouti, vz Shloučiti. Shluknutí, n., sběh, shon, der Auflauf. S. a shluknutí-se. V., J. tr. Shluknutý; -ut, a, o, geschaart, zusam- mengehäuft. Háj. Shmatati, begreifen, betasten. — co: panošské zboží. Hus I. 182. Shmoždinkování, n., die Verdibelung. Us. Šp. Shmoždinkovati, zusammendibeln. Šp. — co čím. Shmožditi, il, ěn, ění = zmačkati, zemdlíti, zusammendrücken, sehr abmüden, abarbeiten, abrackern. — co, koho : koně. Us. Hlavu i s kostmi s. Ler. Vz Zhmožditi. Shňácati, sežrati, auffressen. — co. Vše shňácal, co se mu na stůl dalo. Sych. Vše s. (zmotati). — co komu: kabát (pokaziti, spatně ušiti), verpfuschen. Cf. Schňápati. Shniknouti, shnuknouti se s kým = spolčiti se, sebrati se. Us. v Krkonš. Kb. Dle Lng. tamtéž = znesvářiti se, uneins werden, in Streit gerathen. Shnilák, u, m. = shnilé dřevo, faules Holz. V Kunv., u Žambrk., Frenšt. Msk., Kf., Dřk. — S., a, m. = lenoch, ein Faulenzer. Dřk., Kf. Cf. Shniloch. Shnilec, lce, m. = shniloch. Rk. Shnilice, e, f., shnilá zimnice, das Faul- fieber. Hlas. Vz Shnilka. Shniličelý, zhniličelý, teig. V. S. hruška. Kom. Shniličeti, el, ení, teig werden. Ovoce shniličelo. Us. Shnilina, y, f., shnilosť, die Fäule, Fäul- niss. Voda smrdí shnilinou. D. S. v ústech = rozjedlina, kurděje, hnilota, die Mund- fäule. S. materníka, mrť. S-ny rozjídající. Kom. S. v kostech, prachnivosť, der Bein- frass. Ja. S. štětin, die Borstenfäule, plicní (mrtvina), die Lungenfäule. Ja. — Jg. Shnilka, y, f. = shnilice. Ja. Shniloch, a, m. = lenoch, der Faulenzer. Vz Shnilák. Mor. Šd. Shnilosť, i, f., die Fäulniss, Fäule, Morsch- heit. V., Nz. Shnilota, y, f. = shnilosť. Har. Shnilotina, y, f., shnilina, die Fäule. — S.. motolice, neduh ovčí, sviňský, die Fäule der Schafe, Schweine. Vz Shnilina. Shnilý, faul, in Fäulniss übergangen, ver- fault, modrig. V. S. dřevo, maso, Us., břicho,	Kom., moře, Flav., zimnice, slezina (zánět), mrť, proležení. Us. Shnilých bahen puch. Dch. S. kout = západní strana, protože bývá deštivá. Mor. Šd. Ty kakramencká kůže shnilá (lenochu)! Us. Šd. Mamičko, je pěkná bílá; synečku, mrcha shnilá! Ps. sl. Odkažte tam mej paní, nech šije čechel nový, že je tento juž shnilý, od sirot upla- kaný. Sš. P. 110. Živý sem já živý a na poly shnilý. Sš. P. 147. Milý jest milý, byť byl na poly shnilý. Marná věc zrazovati, co komu milo, byť i bylo na půl shnilo. Němc. Každému své milo, byť i na poly shnilo bylo. Vz Skladač. Mrštný jako shnilý kapr v blátě. Hš. Shnísti, shnětu, tl, ten, ění, shnětovati, zusammenkneten. V. — co s čím: jíl s me- chem s. (hnětením smíchati). Č. Mouku. D. — co k čemu. Stálosť vaše i nás k smrti shněte. Sš. Bs. 70. Shníti, shniji (zastr. shním), il, ití, faul werden, verfaulen. — abs. Ruka ta s. ne- měla. V. Jméno bezbožných shnije. V. Plíce shnijí. Jméno zlých shnie; Zbožie vaše shnila sú; Také světí v nebesiech, jichž těla jsú mrtva a hnijí aneb shnila sú . . .; Až tělesně porušen budeš a shniješ. Hus II. 239., 300., 336., III. 172. Tělo shnie. GR. — kde, v čem: v hrobě, v posteli za živa shníti. Us. S. na poli. Us. Aj tomuto bohatci shnilo jest (jméno) před Bohem, že nechtěl ho jmenovati; Shnila sú hovada v lajnách svých. Hus II. 239., III. 55. By mně dala čechel nový, že v tom čechli shnít nemožu. Sš. P. 168. S. v hnisu. Hus III. 199. Shnízditi se, il, ění; shnizdovati, sich einnisten, nisten, Nest bauen, Junge hegen. — se kde, u koho, Reš., Tkad., y čem. Porazil . . ., kteří se před tím v Čechách shnízdili. V. Shnězď sě duše v dierách té skály. 14 stol. Shnojený = shnilý, faul, verfault. V. Shnojiti, il, en, ení; shnojovati = vlhkem zkaziti, učiniti, aby hnilo, faul machen. — co čím: podlahu deštěm. Us. — co kde: obilé na poli. St. skl. Shoblovati, ab-, herabhobeln. — co. Ros. — čím. Shoda, y, f., shodnutí, die Übereinstim- mung. S-du dvou duší najíti. Hlas. Zákon s-dy, neshody. Marek. S. okolností. Dch. Ve shodě s někým žíti (shazovať se, sich vertragen). Opav. Klš. S. po sporu = udo- bření. L. Shody a neshody života, die Wechselfälle des Lebens. Dch. S-u předpo- vědí prorockých s řečmi, událostmi a skutky Páně dokonale poznali; Mravná s. vůle; Po- zorovati sličnou s-u závěrky té s počátkem prvého listu; Ani v tom nepanuje shoda; Neshodu v s-u proměniti; Býti s kým na (n. ve) shodě (shodovati se s ním). Sš. J. 45., 265., I. 403., Mt. 18., L. 55., J. 266. Formy shody (shodnosti), die Kongruenz- formen. Nz. — Shoda prísudku s podmětem. I. Vynáší-li se přísudek časoslovy, srov- nává se časoslovo s podmětem svým v osobě a čísle. (My) čteme. (Vy) píšete. (Oni) bě- hají. Lampa hasne. Lampy hasnou. Páry vystupují. Br. — Pozn. Je-li přísudkem sloveso záporné, jež nějakou existenci zna-