330

s pravdou se neshoduje. Dch. Pes s kočkou
se neshodí. Na Ostrav., Tč., u Opavy. Klš.

— b) = rozuměti si. Čech s Polákem se
shodne. Us. — se oč: o záměr, in Betreff
eines Planes. Sych. — Kram. — se v čem.

V tom se shozují. Ryt. kř. Ty závěrky
v znacích se shodují. Marek. Shodnouti se
v trhu. L. V zásadách se s ním shodoval;

V tom výkladě se všichni s-dují. Sš. II.
25., 133. (Sk. 108., 239. — Hý.). - se
o čem: o věcech (srovnávati se). D. —
čemu. Všemu tomu shoditi (vyhověti) umí.
V., Jel. Dobrá hospodyně všemu tomu s.
může. V. — (co komu) na čem. Shodil
(= slevil) mu 20 kr. na lokti. Mor. Brt.
Přemoudře se nyní na tom shodli. Sš. Bs.
197. — s inft. Proč jste se shodli pokusiti
ducha Páně? Sš. Sk. 54. — se nač. Ješto
se to na něco shodí = dobré býti k čemu.
Na Slov. Bern. — Neshodnouti se = ne-
zvésti se, zlý konec míti, zle padnouti. V.

Shodně, übereinstimmend. S. pozorují
vykladatelé o Janu, že . . . S. se vykla-
datelé o tom mají; Slova jeho s. vyložiti
s odchodnými udáními jiných otců; Leč
ani v tom se nesnášeli dosti shodně a tudy
svědectví jejich nestačilo; Jak nejnovější
grammatikové řečtí se v tom s. nalezají. Sš.
J. 116., Mt. 287., Mr. 3., 66., Ž. 102. '(Hý.).

Shodnost, i, f., srovnalosi, der Einklang,
die Üibereinstimmung. S. vniterná, myšlen-
ková. Sš. L. 120. S. trojúhelníků, die Kon-
gruenz.

Shodnouti se, vz Shoditi.

Shodnozvučnosť, i, f., die Kongruenz.

Shodnozvuk, u, m. = shodnost, die Üiber-
einstimmung. Nz.

Shodný, shodící se, srovnalý, überein-
stimmend, einträchtig, einmüthig, harmo-
nisch, kongruent. S. trojúhelníky (se kryjící,
na se připadající), Sedl., představy (které
sebe neruší), úsudkové. Mark. S. znamení.
Ráj. S. pojmy, obrazcové. Nz. — čemu.
Život idei boží s. a přiměřený. Sš. J. 140.
— k čemu. Leč neshoden výklad ten k sou-
vislosti. Sš. J. 226. — v čem. Aby apoštolé
shodni byli v duchu, v mysli, ve vůli; Po-
dání v tom shodna nejsou. Sš. J. 265., L.
2. — proč. (Tvorové) rozliční jsou ve svém
zvuku, avšak shodni pro nauku. Sš. Bs. 17.

— s kým. S-ni jsouce se světem ničeho
se od něho nemusíte obávati; Úsudek můj
shoden jest s ideou pravdy a soudu; Od-
pověď s podáním docela shodná. Sš. J. 122.,
141., I. 14. (Hý.).

Shodopis, u, m., die Konkordanz. Sm.
Shojiti, zusammenheilen. Sm.
Sholiti, il, en, ení; skolovati — oholiti,
abscheren ; sraziti, stíti, abhauen, abschlagen.

— co hlavu = 1. oholiti, Us., 2. stíti,
sraziti. V. Sholí všecky vlasy. BO. — co
komu: hlavu. Ros. — co odkud čím:
vlaisy s hlavy. Mand., břitvu. Sal. — Jg.

Shon, u, m., shánění, honění, das Ge-
laufe, Rennen, die Jagd. To tam byl včera
s. Ros. Co jest to za s. na tržišti? Sych.
Jest mezi nimi s. (shánění po sobě). Kom.
Jest s. o to zboží, hat reissenden Absatz.
Č. Pouličný s., der Gassenauflauf, veselý,
fröhliches Getriebe. Dch. I povstal shon

lidu. Sš. Sk. 249. — S., sběh lidí podda-
ných ve žních na pole vrchnosti, aby rychle
sklidili obilí (in messi, quae dicitur shon).
V listině broumovské. Mš. exc. — S. = lov,
die Jagd. S. udělati. V. Dal shonku dělati
s tenaty svými na gruntech mých. Půh.
1522. S. násilný, das Zwangtreiben, poslední
shon při zataženém lovu, jímž se dostane
zvěř do malého prostoru, odkud se potom
do výtahu žene. Šp. — Bck. II. 303. Na
shony loviti (na opak: na podsedky). Us.

Shonba, y, f. = shon, der Zusammenlauf.
To byla s. lidu. Us. To byla s. po něm.
U Cnocerad. Vk.

Shonec, nce, m., sháněčka, das Streich-
holz. Ros.

Shonek, nku, m., shonky, ův, pl., m.,
vývějky, výtočky, plevný prach, co při pod-
sívání obilí na říčici zůstane (klásky atd.).
Mor. Brt. Der Spreustaub, das Abkehricht.

Shoniti, vz Sehnati.

Shonitý. S. cesta (náhlá), abschüssig. Us.

Shonkovice, e, Shonkovka, y, f., řešeto
k podsívání obilí, Komreuter. Us.

Shoř, vz Tchoř.

Shora, s hora, se shora, von oben. Us.
S. dola i se shora. Dch.

Shořalý, zastr. = shořelý.

Shorek, rka, m., chlapec, filek, svršek
(ve hře karetní), der Oberbauer.

Shořeliště, ě, f., die Brandstätte.

Shořelý dům, zastr.: shořalý, abgebrannt,
verbrannt. Jád.

Shorének, nku, m. = brambor. S. pečený.
Kda.

Shořeti, el, ení; shořovati, ver-, nieder-,
ab-, wegbrennen. Jg. — abs. Celý dům
shořel. Ros. Dá, až čert umře a peklo shoří
(nikdy). Prov. Kterak my vás přikrýť máme,
samy zítra shořet' máme. Sš. P. 42. Třetina
země shořalo jest. ZN. A tak ta vojna sho-
řela (udušena jest, nic z ní nebylo). St. let.
— čím: ohněm. V. Myslil jsem, že hanbou,
studem shořím. Mor. Šd. — od čeho. Od
ohně shoří dům. V. Obilí od horka shořelo. V.
Od zapálení hromem shořal jeden dům. Let.
448. Vz Moskva. — kde. Na tom nezdár-
ném kluku každá domluva jako na psu
shoří (netkne se ho). Us. Dch. Vz Bříza.
Shořal jest špitál v Praze křížovníkóm
s hvězdú podlé mostu. Scr. 2. 452. — jak:
do prachu s. Hlas. Uhlí plamenem shořelo.
Us. S. na prach. Er. P. 10. S. na padrť. Us.

Hý.

Shorný, spalný, verbrennlich. D.

Shospodařiti, shospodařovati = uhospo-
dařiti, erwirtschaften. Koll. — co.

Shotovení, n., die Fertigmachung, Be-
reitung. V. Shotovení vojska. V. — S., die
Vorbereitung. Chce-li beze všeho s. řečňo-
vati, aus dem Stegreif. Č. exc.

Shotovený; -en, a, o = pripravený, ge-

macht, gefasst. Psaní s. vám odesýlám. Žer.
346. — nač jak. Rečník na každou věc s roz-
vážlivou odpovědí s. Smrž.

Shotoviti, il, en, ení; shotovovati, fertig
machen, bereiten. — co komu čím. Vz
Zhotoviti.

Shoule, e, f., hromada, der Haufe. S.
mračen. Krok., Pl., Dch.