Předchozí (329)  Strana:330  Další (331) |
|
|||
330
|
|||
|
|||
s pravdou se neshoduje. Dch. Pes s kočkou
se neshodí. Na Ostrav., Tč., u Opavy. Klš. — b) = rozuměti si. Čech s Polákem se
shodne. Us. — se oč: o záměr, in Betreff eines Planes. Sych. — Kram. — se v čem. V tom se shozují. Ryt. kř. Ty závěrky
v znacích se shodují. Marek. Shodnouti se v trhu. L. V zásadách se s ním shodoval; V tom výkladě se všichni s-dují. Sš. II.
25., 133. (Sk. 108., 239. — Hý.). - se o čem: o věcech (srovnávati se). D. — čemu. Všemu tomu shoditi (vyhověti) umí. V., Jel. Dobrá hospodyně všemu tomu s. může. V. — (co komu) na čem. Shodil (= slevil) mu 20 kr. na lokti. Mor. Brt. Přemoudře se nyní na tom shodli. Sš. Bs. 197. — s inft. Proč jste se shodli pokusiti ducha Páně? Sš. Sk. 54. — se nač. Ješto se to na něco shodí = dobré býti k čemu. Na Slov. Bern. — Neshodnouti se = ne- zvésti se, zlý konec míti, zle padnouti. V. Shodně, übereinstimmend. S. pozorují
vykladatelé o Janu, že . . . S. se vykla- datelé o tom mají; Slova jeho s. vyložiti s odchodnými udáními jiných otců; Leč ani v tom se nesnášeli dosti shodně a tudy svědectví jejich nestačilo; Jak nejnovější grammatikové řečtí se v tom s. nalezají. Sš. J. 116., Mt. 287., Mr. 3., 66., Ž. 102. '(Hý.). Shodnost, i, f., srovnalosi, der Einklang,
die Üibereinstimmung. S. vniterná, myšlen- ková. Sš. L. 120. S. trojúhelníků, die Kon- gruenz. Shodnouti se, vz Shoditi.
Shodnozvučnosť, i, f., die Kongruenz.
Shodnozvuk, u, m. = shodnost, die Üiber-
einstimmung. Nz. Shodný, shodící se, srovnalý, überein-
stimmend, einträchtig, einmüthig, harmo- nisch, kongruent. S. trojúhelníky (se kryjící, na se připadající), Sedl., představy (které sebe neruší), úsudkové. Mark. S. znamení. Ráj. S. pojmy, obrazcové. Nz. — čemu. Život idei boží s. a přiměřený. Sš. J. 140. — k čemu. Leč neshoden výklad ten k sou- vislosti. Sš. J. 226. — v čem. Aby apoštolé shodni byli v duchu, v mysli, ve vůli; Po- dání v tom shodna nejsou. Sš. J. 265., L. 2. — proč. (Tvorové) rozliční jsou ve svém zvuku, avšak shodni pro nauku. Sš. Bs. 17. — s kým. S-ni jsouce se světem ničeho
se od něho nemusíte obávati; Úsudek můj shoden jest s ideou pravdy a soudu; Od- pověď s podáním docela shodná. Sš. J. 122., 141., I. 14. (Hý.). Shodopis, u, m., die Konkordanz. Sm.
Shojiti, zusammenheilen. Sm. Sholiti, il, en, ení; skolovati — oholiti, abscheren ; sraziti, stíti, abhauen, abschlagen. — co hlavu = 1. oholiti, Us., 2. stíti,
sraziti. V. Sholí všecky vlasy. BO. — co komu: hlavu. Ros. — co odkud čím: vlaisy s hlavy. Mand., břitvu. Sal. — Jg. Shon, u, m., shánění, honění, das Ge-
laufe, Rennen, die Jagd. To tam byl včera s. Ros. Co jest to za s. na tržišti? Sych. Jest mezi nimi s. (shánění po sobě). Kom. Jest s. o to zboží, hat reissenden Absatz. Č. Pouličný s., der Gassenauflauf, veselý, fröhliches Getriebe. Dch. I povstal shon |
lidu. Sš. Sk. 249. — S., sběh lidí podda-
ných ve žních na pole vrchnosti, aby rychle sklidili obilí (in messi, quae dicitur shon). V listině broumovské. Mš. exc. — S. = lov, die Jagd. S. udělati. V. Dal shonku dělati s tenaty svými na gruntech mých. Půh. 1522. S. násilný, das Zwangtreiben, poslední shon při zataženém lovu, jímž se dostane zvěř do malého prostoru, odkud se potom do výtahu žene. Šp. — Bck. II. 303. Na shony loviti (na opak: na podsedky). Us. Shonba, y, f. = shon, der Zusammenlauf.
To byla s. lidu. Us. To byla s. po něm. U Cnocerad. Vk. Shonec, nce, m., sháněčka, das Streich-
holz. Ros. Shonek, nku, m., shonky, ův, pl., m.,
vývějky, výtočky, plevný prach, co při pod- sívání obilí na říčici zůstane (klásky atd.). Mor. Brt. Der Spreustaub, das Abkehricht. Shoniti, vz Sehnati.
Shonitý. S. cesta (náhlá), abschüssig. Us.
Shonkovice, e, Shonkovka, y, f., řešeto
k podsívání obilí, Komreuter. Us. Shoř, vz Tchoř.
Shora, s hora, se shora, von oben. Us.
S. dola i se shora. Dch. Shořalý, zastr. = shořelý.
Shorek, rka, m., chlapec, filek, svršek
(ve hře karetní), der Oberbauer. Shořeliště, ě, f., die Brandstätte.
Shořelý dům, zastr.: shořalý, abgebrannt,
verbrannt. Jád. Shorének, nku, m. = brambor. S. pečený.
Kda. Shořeti, el, ení; shořovati, ver-, nieder-,
ab-, wegbrennen. Jg. — abs. Celý dům shořel. Ros. Dá, až čert umře a peklo shoří (nikdy). Prov. Kterak my vás přikrýť máme, samy zítra shořet' máme. Sš. P. 42. Třetina země shořalo jest. ZN. A tak ta vojna sho- řela (udušena jest, nic z ní nebylo). St. let. — čím: ohněm. V. Myslil jsem, že hanbou, studem shořím. Mor. Šd. — od čeho. Od ohně shoří dům. V. Obilí od horka shořelo. V. Od zapálení hromem shořal jeden dům. Let. 448. Vz Moskva. — kde. Na tom nezdár- ném kluku každá domluva jako na psu shoří (netkne se ho). Us. Dch. Vz Bříza. Shořal jest špitál v Praze křížovníkóm s hvězdú podlé mostu. Scr. 2. 452. — jak: do prachu s. Hlas. Uhlí plamenem shořelo. Us. S. na prach. Er. P. 10. S. na padrť. Us. Hý.
Shorný, spalný, verbrennlich. D.
Shospodařiti, shospodařovati = uhospo-
dařiti, erwirtschaften. Koll. — co. Shotovení, n., die Fertigmachung, Be-
reitung. V. Shotovení vojska. V. — S., die Vorbereitung. Chce-li beze všeho s. řečňo- vati, aus dem Stegreif. Č. exc. Shotovený; -en, a, o = pripravený, ge-
macht, gefasst. Psaní s. vám odesýlám. Žer.
346. — nač jak. Rečník na každou věc s roz- vážlivou odpovědí s. Smrž. Shotoviti, il, en, ení; shotovovati, fertig
machen, bereiten. — co komu čím. Vz Zhotoviti. Shoule, e, f., hromada, der Haufe. S.
mračen. Krok., Pl., Dch. |
||
|
|||
Předchozí (329)  Strana:330  Další (331) |