332;

Shřebný, březí, užívá se jen o koních,
trächtig. Příp. -ъnъ. Mkl. B. 151. S. klisna.

Shřeji, vz Shřáti.

Shřešiti, il, ení; shříšeti, el, ení; shřeší-
vati, sündigen. V. — abs. Pomsta božie
nemešká nic, kdy člověk shřešil. Hus I. 377.

— z čeho. P. Maria z lítosti chtěla, aby
před časem div Kristus učinil, aniž z toho
by shřešila. Hus II. 35. — proč. Pro ni-
žádnou věc má člověk shřěšiti. Hus II. 169.

— nad kým. Shřeší-li bratr nad námi, mó-
žeme mu odpustiti. Hus I. 340. Shřeší-li
bratr tvój nad tebú, treskci ho. Hus I. 244.

— Hus I. 240., 241., 248. — jak: smrtelně,
Hus II. 321., I. 334., těžce. Sš. P. 67., Hus

I. 105. A v těžké proměněnie, že moh ne-
umřieti, shřešiv musil jest umřieti; Ktožby
kolivěk z nevědomie shřešil; S. smrtedlně,
všedně. Hus II. 336., III. 74., 184. — čím.
Mnohými zásadami shřešila Eva. D. Davše
Krista na smrť, avšak sú tiem smrtedlně
shřěšili; Každého hřiecha počátek jest pýcha,
tak že pýchú ďábel najprve jest shřešil; Oni
sú shřěšili hřiechem nekánie konečnieho, tak
že sú sě hřiechu konečně nekáli. Hus I. 189.,

II. 422., III, 116. S. smilstvem. BO. — proti
komu: proti Bohu. D. Proti někomu s.
Alx. Shřeší-li muž proti muži, móž sě Bóh
nad ním smilovati; ale shřeší-li proti Bohu,
nenie na naší moci, ale na božie vóli záleží.
Hus I. 245., 340. - Hus I. 336., 340., II.
201. — s kým kdy. Mnozí kněží s vlast-
ními sestrami takměř každý deň i na vá-
noce i na velikú noc shřešili sú. Hus I. 277.

— komu. Tobě samému shřešil jsem. Br.,
D. Vz Hřešiti, Zhřešiti.

Shříšný = hříšný, sündhaft. S. člověk.
Ms. Bel. 33.
Skřiti, vz Shřáti.
Shřití, n., zastr. shřetí, das Erwärmen.

— S., něco shřitého, das Gewärmte, Warm-
gemachte. Sal.

Skřitý; -it, a, o — ohřátý, erwärmt, ge-
wännt. Zlob.

Skřívati, vz Shřáti.

Shrk, u, m., shrknutí, stok, der Zusam-
menfluss. Pl. Vz Shrnek.

Skrknouti, kl, utí = hrkem spadnouti,
herabfallen, herabstürzen, herabschiessen.
Závaží shrklo. Us. — se kolem někoho =
obklopiti ho. Us. Brt.

Shrnačka, shrnovačka, y, f. = shá-
nědlo, das Streichholz. Plk.

Shrnati, vz Shrnouti.

Shrnek, nku, m., náhrn, náhrnek, conge-
ries, die Anhäufung. Nz.

Shrnouti, nu, ul, ut, utí; shrnati = do
hromady hrnouti, zusammenhäufen, aufhäu-
fen, aufraffen, zusammenraffen; stočiti, zu-
sammenwinden, -rollen, -wickeln; se —
shromážditi se, do hromady se sraziti, sich
sammeln, sich häufen, zusammenkommen o.
-laufen, zusammenströmen; stočiti se, sich
zusammenrollen. Jg. — co: zemi, Us., pe-
níze (shrábnouti). D. David shrnul všecken
lid. Bj. Rádby všechno shrnul (do své truhly
lakomec). Ros. Svůj plášť s. (stočiti). Zlob.
Shrnu to spolu (krátce povím). Jel. — co,
se kam (do čeho, v co, k čemu, pod
co, nač): peníze do klobouku. Ros. Včely

do chumáče se shrnuly. Ros. Peníze v hro-
madu s. Vš. Shrnuli se k nám. Vrat. Shr-
nulo se polízačů se všech koutů k hostinám.
Sych. S. se k někomu (utéci se, confugere).
V. Shrnula se mu krev k srdci. D. Všecky bídy
se na mne shrnuly. V. Had se shrnul (stočil)
na hromadu. Jg. Sv. Štěpán shrnuje na ně
(židy) bohozradu ,a bohovraždu. Sš. Sk. 89.
Mezi tým si z Ústie získali sobě nějaké
přívrší, na něž se všichni shrnuli. Let. 30.
Pod korouhev důvěrně se shrňme. Us. Shr-
nuli se na mne jako sršni. Us. Hý. — čeho
kam: do čeho atd. šp. m.: co, vz S. Brt.

— jak: stručně, pozorně, s velikou pozor-
ností něco s. Us. S. něco do mála slov,
kurz fassen. Hý. — co komu. A hněv
boží sobě jako poklad shrnují. Br. —
(v čem) čím co. Obilí lopatou s. Us., Šp.
Věci, v nichžto potřeby vaše božským do-
brodiním všecky jsou shrnuty. Jel. — co,
se kde. Pod jejichžby se ochranou jako
pod křídly s. mohli. V. Ve slovech posled-
ních dvojí otázka se v jednu shrnuje; On
veškeru náplň moci v sobě shrnoval; Hla-
vité pojmy shrnuje ve formě vývodku. Sš.
Sk. 134., 238., I. 66. (Hý.). Nechtě přes tu
řeku dále shrnu sě při jedné skále. St. skl.

— se. Papír, had se shrnul (stočil). Jg. S.
se (= pojíti v manželství). Na Slov., Plk.

— se o kom = okolo koho. Rytieřstvo sě
o něm shrnu. Alx. 1115.

Shrnovací plachty, vz Plachta.

Shrnovatel, e, m. Jupiter, oblakuov s.,
Sammler, m. Jel.

Shrnutí, n., vz Shrnouti. S.-se věřitelů
na někoho = konkurs. J. tr. S. se zločinů,
die Konkurrenz der Verbrechen. J. tr.

Shrnutosť, i, f., die Gedrungenheit. Šm.

Shrnutý; -ut, a, o, zusammengestrichen,
eingerollt. S. peníze, oblek atd. Us.

Shromaditi, il, ěn, ění, zusammenbringen,
ve vojště, massiren. Dch.

Shromažditi = shromážditi. Ž. wit. 15. 4.

Shromáždění, n., v hromadu snesení,
die Zusammenbringung, Sammlung, Ver-
sammlung. S. peněz. S. starodávných věcí,
Antiquitätensammlung. D. — S., sjezd, sbor,
schůzka, die Zusammenkunft, Versammlung.
Ž. wit. 55. 6. S. urozených paní a panen,
V., lidí vůbec, mnichův, vybraných osob,
D., synodní, Kom, národní, valné, plné,
obecné, všeobecné (Plenar-, General-Ver-
sammlung). Nz. S. valné sezvati. Šp. Všichni
poslancové činí na sněmu jedno s. ŘZ. 1850.
č. 1. Místo ku s. Us. Dch. S. skončiti, za-
vříti; s. míti z vyššího povolení. J. tr.
Valné s. velerady objednati. Sš. Sk. 46. S.
vojska, die Vergatterung. Čsk. Vz Sjezd.

Shromážděný; -děn, a, o, versammelt,
gehäuft. S. poklad, bohactví, Kom , osoby,
D., lid., Us., otcové. — kde. V Adamu,
v bedrách jeho shromážděno bylo celé po-
kolení lidské. Sš. I. 63. — proč. Veškeří
křesťané ti, jenžto tentokráte shromážděni
byli pro vyprosení od Boha apoštolům
oněm svobody. Sš. Sk. 50.

Shromáždiště, ě, n., der Versammlungs-
platz, -ort-, Sammelpunkt, Sammlungsort,
das Versammlungslokale. J. tr., Dch., Čsk.,
Sk. I. 153.