Předchozí (331)  Strana:332  Další (333) |
|
|||
332;
|
|||
|
|||
Shřebný, březí, užívá se jen o koních,
trächtig. Příp. -ъnъ. Mkl. B. 151. S. klisna. Shřeji, vz Shřáti.
Shřešiti, il, ení; shříšeti, el, ení; shřeší-
vati, sündigen. V. — abs. Pomsta božie nemešká nic, kdy člověk shřešil. Hus I. 377. — z čeho. P. Maria z lítosti chtěla, aby
před časem div Kristus učinil, aniž z toho by shřešila. Hus II. 35. — proč. Pro ni- žádnou věc má člověk shřěšiti. Hus II. 169. — nad kým. Shřeší-li bratr nad námi, mó-
žeme mu odpustiti. Hus I. 340. Shřeší-li bratr tvój nad tebú, treskci ho. Hus I. 244. — Hus I. 240., 241., 248. — jak: smrtelně,
Hus II. 321., I. 334., těžce. Sš. P. 67., Hus I. 105. A v těžké proměněnie, že moh ne-
umřieti, shřešiv musil jest umřieti; Ktožby kolivěk z nevědomie shřešil; S. smrtedlně, všedně. Hus II. 336., III. 74., 184. — čím. Mnohými zásadami shřešila Eva. D. Davše Krista na smrť, avšak sú tiem smrtedlně shřěšili; Každého hřiecha počátek jest pýcha, tak že pýchú ďábel najprve jest shřešil; Oni sú shřěšili hřiechem nekánie konečnieho, tak že sú sě hřiechu konečně nekáli. Hus I. 189., II. 422., III, 116. S. smilstvem. BO. — proti
komu: proti Bohu. D. Proti někomu s. Alx. Shřeší-li muž proti muži, móž sě Bóh nad ním smilovati; ale shřeší-li proti Bohu, nenie na naší moci, ale na božie vóli záleží. Hus I. 245., 340. - Hus I. 336., 340., II. 201. — s kým kdy. Mnozí kněží s vlast- ními sestrami takměř každý deň i na vá- noce i na velikú noc shřešili sú. Hus I. 277. — komu. Tobě samému shřešil jsem. Br.,
D. Vz Hřešiti, Zhřešiti. Shříšný = hříšný, sündhaft. S. člověk.
Ms. Bel. 33. Skřiti, vz Shřáti. Shřití, n., zastr. shřetí, das Erwärmen. — S., něco shřitého, das Gewärmte, Warm-
gemachte. Sal. Skřitý; -it, a, o — ohřátý, erwärmt, ge-
wännt. Zlob. Skřívati, vz Shřáti.
Shrk, u, m., shrknutí, stok, der Zusam-
menfluss. Pl. Vz Shrnek. Skrknouti, kl, utí = hrkem spadnouti,
herabfallen, herabstürzen, herabschiessen. Závaží shrklo. Us. — se kolem někoho = obklopiti ho. Us. Brt. Shrnačka, shrnovačka, y, f. = shá-
nědlo, das Streichholz. Plk. Shrnati, vz Shrnouti.
Shrnek, nku, m., náhrn, náhrnek, conge-
ries, die Anhäufung. Nz. Shrnouti, nu, ul, ut, utí; shrnati = do
hromady hrnouti, zusammenhäufen, aufhäu- fen, aufraffen, zusammenraffen; stočiti, zu- sammenwinden, -rollen, -wickeln; se — shromážditi se, do hromady se sraziti, sich sammeln, sich häufen, zusammenkommen o. -laufen, zusammenströmen; stočiti se, sich zusammenrollen. Jg. — co: zemi, Us., pe- níze (shrábnouti). D. David shrnul všecken lid. Bj. Rádby všechno shrnul (do své truhly lakomec). Ros. Svůj plášť s. (stočiti). Zlob. Shrnu to spolu (krátce povím). Jel. — co, se kam (do čeho, v co, k čemu, pod co, nač): peníze do klobouku. Ros. Včely |
do chumáče se shrnuly. Ros. Peníze v hro-
madu s. Vš. Shrnuli se k nám. Vrat. Shr- nulo se polízačů se všech koutů k hostinám. Sych. S. se k někomu (utéci se, confugere). V. Shrnula se mu krev k srdci. D. Všecky bídy se na mne shrnuly. V. Had se shrnul (stočil) na hromadu. Jg. Sv. Štěpán shrnuje na ně (židy) bohozradu ,a bohovraždu. Sš. Sk. 89. Mezi tým si z Ústie získali sobě nějaké přívrší, na něž se všichni shrnuli. Let. 30. Pod korouhev důvěrně se shrňme. Us. Shr- nuli se na mne jako sršni. Us. Hý. — čeho kam: do čeho atd. šp. m.: co, vz S. Brt. — jak: stručně, pozorně, s velikou pozor-
ností něco s. Us. S. něco do mála slov, kurz fassen. Hý. — co komu. A hněv boží sobě jako poklad shrnují. Br. — (v čem) čím co. Obilí lopatou s. Us., Šp. Věci, v nichžto potřeby vaše božským do- brodiním všecky jsou shrnuty. Jel. — co, se kde. Pod jejichžby se ochranou jako pod křídly s. mohli. V. Ve slovech posled- ních dvojí otázka se v jednu shrnuje; On veškeru náplň moci v sobě shrnoval; Hla- vité pojmy shrnuje ve formě vývodku. Sš. Sk. 134., 238., I. 66. (Hý.). Nechtě přes tu řeku dále shrnu sě při jedné skále. St. skl. — se. Papír, had se shrnul (stočil). Jg. S.
se (= pojíti v manželství). Na Slov., Plk. — se o kom = okolo koho. Rytieřstvo sě
o něm shrnu. Alx. 1115. Shrnovací plachty, vz Plachta.
Shrnovatel, e, m. Jupiter, oblakuov s.,
Sammler, m. Jel. Shrnutí, n., vz Shrnouti. S.-se věřitelů
na někoho = konkurs. J. tr. S. se zločinů, die Konkurrenz der Verbrechen. J. tr. Shrnutosť, i, f., die Gedrungenheit. Šm.
Shrnutý; -ut, a, o, zusammengestrichen,
eingerollt. S. peníze, oblek atd. Us. Shromaditi, il, ěn, ění, zusammenbringen,
ve vojště, massiren. Dch. Shromažditi = shromážditi. Ž. wit. 15. 4.
Shromáždění, n., v hromadu snesení,
die Zusammenbringung, Sammlung, Ver- sammlung. S. peněz. S. starodávných věcí, Antiquitätensammlung. D. — S., sjezd, sbor, schůzka, die Zusammenkunft, Versammlung. Ž. wit. 55. 6. S. urozených paní a panen, V., lidí vůbec, mnichův, vybraných osob, D., synodní, Kom, národní, valné, plné, obecné, všeobecné (Plenar-, General-Ver- sammlung). Nz. S. valné sezvati. Šp. Všichni poslancové činí na sněmu jedno s. ŘZ. 1850. č. 1. Místo ku s. Us. Dch. S. skončiti, za- vříti; s. míti z vyššího povolení. J. tr. Valné s. velerady objednati. Sš. Sk. 46. S. vojska, die Vergatterung. Čsk. Vz Sjezd. Shromážděný; -děn, a, o, versammelt,
gehäuft. S. poklad, bohactví, Kom , osoby, D., lid., Us., otcové. — kde. V Adamu, v bedrách jeho shromážděno bylo celé po- kolení lidské. Sš. I. 63. — proč. Veškeří křesťané ti, jenžto tentokráte shromážděni byli pro vyprosení od Boha apoštolům oněm svobody. Sš. Sk. 50. Shromáždiště, ě, n., der Versammlungs-
platz, -ort-, Sammelpunkt, Sammlungsort, das Versammlungslokale. J. tr., Dch., Čsk., Sk. I. 153. |
||
|
|||
Předchozí (331)  Strana:332  Další (333) |