333

Shromažditel, e, m., der Sammler. Plk.
Shromažditelka, y, shromažditelky-

ně, ě, f., die Sammlerin. Jg.

Shromažditelný, sammelbar. Jg.

Shromážditi, il, ěn, ění; shromážděti, ěl,
ění; shromažďovati, shromáždívati = hro-
maditi, na hromadu snésti, v hromadu při-
vésti, v hromadu svolati, hromadu způsobiti,
sammeln, ver-, einsammeln, zusammenbrin-
gen, an-, aufhäufen, mehren; se, zusammen-
kommen, sich versammeln. Jg. - co, koho
(komu). S. statek, peníze, bohacťví, zboží,
V., přátele, Ros., knihy. Reš. Slepice shro-
mažďuje svá kuřátka. ŽN. S. sbožie. Z. wit.
38. 7. S-dil sem sobě střiebro i zlato králóv
a vlastí. Hus I. 282. — čeho: dítek božích
do církve s., kněží učených atd. šp. m. co.
Brt. Vz S. — co, se kam: na jedno místo.
V. Již hřích na hřích se shromažďuje. Kram.
S. v jedno. V. — Har. S. zlé na někoho.
Ž. wit. Deut. 23. Lid k soudu s. Us. Zna-
menajte havrany, žeť nesejí ani žnú, ani
s-ďují do stodol, a otec váš nebeský krmí
je. Br., Hus II. 351. Sebrati všechny moci
duše a v jednotu s. ctnosti. Hus I. 461.
Aby pátú čiesť užitku po ta sytá léta s-dil
v stodoly. BO. — se. Voda, lid se shro-
mažďuje. Us. — co, se v co kde (kdy):
v hromadu na poli. Pulk. Děti své okolo
sebe s. Us. D., Ml. Shromážditi se na hradě
o půl noci. S. se u souseda. — se s kým
jak kde, aby. Shromáždili se se sousedy
bez povolení pod černou skalou, aby se
uradili. Us.

Shromáždka, y, f. = shromáždění. Mus.

Shromáždně, hromadně, versammelter
Weise. Aqu.

Shromáždník, a, m., společník, der Theil-
nehmer bei einer Gemeinschaft. Aqu., J. tr.

Shromažďování, n., vz Shromáždění. S.
statků, V., píce. Kom. — S., scházení-se,
die Zusammenkunft, Versammlung. V.

Shromažďovatel, e, m., der Sammler. D.

Šhromažd'ovatelka, y, shromažďova-
telkyně, ě, f., die Sammlerin. D.

Shromažďovati, vz Shromážditi.

Shromiti, il, en, ení, niederdonnern. —
co. Shromil pýchu židů. Sš. I. 113.

Shroutiti se, il, cen, ení, zusammen-
stürzen. Stavba se s-la. Us. Dch.

Shroziti, il, žen, ení, abschrecken. —
koho odkud: s rychtářství. Boč. exc. 1444.

Shrstiti, il, štěn, ění, hrstí svírati, tvořiti,
in die Hand schliessen, mit der Hand formen.
— koho, co. Br.

Shrubělý, etwas grob. Rostl.

Shrýzti, shryzu, zl, en, ení; shryznouti,
zl, ut, utí; shryzati, shryzovati = skousati,
zusammennagen. — co, koho. Pesshryzl kosť.
Us. Odporná slova shrýzti (slyšeti a mlčeti).
V. Musí to shrýzti, jako pes horký koblih.
Rvač. Tak ho shryzl, že umřel. Pass. To
také musel shrýzti, verschlucken, sich ge-
fallen lassen. Čr. Ktožť v poctivosti Boha
nemá, byť všecky oltáře shryzl, nenieť před
Bohem na milosti. Št. — co kam. Bezpraví
do sebe shrýzti. Reš. — co jak: veselou
myslí. Aesop. — kde: křivdu, ztrátu, důtku
v sobě s. D. — co komu. Shryzly mu myši
nohavice. Lom.

Shudu, vz Shousti.

Shuknouti se, kl, utí = spiknouti se,
sich sammeln, schaaren. Jg.

Shulák, a, m., zuzura, kývoš. Krok.

Shumplovaný; -án, a, o = zkažený,
zničený. Mor. Sd.

Shumplovati = zkaziti, nedbalostí, ver-
derben, vernichten. Mor. Šd. — co.

Shůnka, y, f., vz Nadhánka, Shon. Na-
stala po něm s. Us. Šd.

Shup, u, m., das Abfroschen (v tělocviku).
Tš.

Shůr, u, m., steinigteR Flecken im Felde.
Us.

Shůry = dolu, von oben herab. Us. Vz
Shora.

Shuspeninatěti, ěl, ění, gallertig wer-
den. Rostl.

Shustitelný, stlačitelný, kompressibel.
Nz.

Shustiti, il, štěn, ění; shušťovati, shusťo-
vati, dick machen, verdicken, verdichten. —
co: V., sýr, zimu. — Jg. — co čím: sme-
tanu moukou.

Shustlosť, i, f., die Verdickung, Ver-
dichtung. S. krve.

Shustlý, dicht, verdichtet. Chléb přesný
(nekvašený) jest shustlý. Kom. S. krev. Us.

Shustnouti, stl, utí, dick, dicht werden.

— V. — čím: zimou. — od čeho. Toms. —
se v čem. Br.

Shuštění, vz Zhuštění. Vz S. N.

Shuštěnosť, i, f., shoušť, sehnanosť, die
Koncentration, Verdichtung. Nz.

Shuštěný, vz Zhuštěný.

Shušťovací pumpa, die Kompressions-
pumpe. Nz. Hlavní její části: nádržka a bota
s pístem. Vz S. N.

Shušťování, n., die Kondensation. Nz.

Shušťovatel, e, m , der Kondensator. S.
Nattererův, Oerstedtův. Vz KP. II. 90.

Shvariať sa = rozmluviti se. Slov.

Shvězdění, n., konstellace, zvláštní roze-
stavení slunce, měsíce a planet. Vz S. N.
Das Sternbild.

Shyb, u, m., der Bug, die Biegung, Beu-
gung. S. v tělocviku, vz KP. I. 474., 477.

— S-by, die Ge'enke. Slov.

Shybák, u, m. = zavěrák, nůž, Taschen-
messer. Slov.

Shýbati, vz Sehnouti.

Shýbka, y, f. S. běhounu, die Neigung
des Mühlsteines. Us.

Shynouti, ul, utí = zhynouti, zu Grunde
gehen. — čím: trudem. Alx. 1107.

Shýřiti, il, ení = shřešiti, proviniti, fre-
veln, sündigen. — na čem proti komu:
proti Bohu. Ms. Leg. — čím. Ač kdo shýří
svou křehkostí. O 7 vstup.

Scháb, u, schábek, bku, m., pečeně od
žeber (n. od hrudi), der Rippen-, Weissbraten.
D.

Schabiti, il, en, ení, entmuthigen. Dch.

— koho čím.
Scháblý = ocháblý, schlaff.
Schábový, od schábu, Schweinrippen-.

Puch.

Schaden, něm. Škodu, porušení bráti
Vzala úraz spadši s koně. V. — Mk.



	333

	Shromažditel, e, m., der Sammler. Plk. Shromažditelka, y, shromažditelky- ně, ě, f., die Sammlerin. Jg. Shromažditelný, sammelbar. Jg. Shromážditi, il, ěn, ění; shromážděti, ěl, ění; shromažďovati, shromáždívati = hro- maditi, na hromadu snésti, v hromadu při- vésti, v hromadu svolati, hromadu způsobiti, sammeln, ver-, einsammeln, zusammenbrin- gen, an-, aufhäufen, mehren; se, zusammen- kommen, sich versammeln. Jg. - co, koho (komu). S. statek, peníze, bohacťví, zboží, V., přátele, Ros., knihy. Reš. Slepice shro- mažďuje svá kuřátka. ŽN. S. sbožie. Z. wit. 38. 7. S-dil sem sobě střiebro i zlato králóv a vlastí. Hus I. 282. — čeho: dítek božích do církve s., kněží učených atd. šp. m. co. Brt. Vz S. — co, se kam: na jedno místo. V. Již hřích na hřích se shromažďuje. Kram. S. v jedno. V. — Har. S. zlé na někoho. Ž. wit. Deut. 23. Lid k soudu s. Us. Zna- menajte havrany, žeť nesejí ani žnú, ani s-ďují do stodol, a otec váš nebeský krmí je. Br., Hus II. 351. Sebrati všechny moci duše a v jednotu s. ctnosti. Hus I. 461. Aby pátú čiesť užitku po ta sytá léta s-dil v stodoly. BO. — se. Voda, lid se shro- mažďuje. Us. — co, se v co kde (kdy): v hromadu na poli. Pulk. Děti své okolo sebe s. Us. D., Ml. Shromážditi se na hradě o půl noci. S. se u souseda. — se s kým jak kde, aby. Shromáždili se se sousedy bez povolení pod černou skalou, aby se uradili. Us. Shromáždka, y, f. = shromáždění. Mus. Shromáždně, hromadně, versammelter Weise. Aqu. Shromáždník, a, m., společník, der Theil- nehmer bei einer Gemeinschaft. Aqu., J. tr. Shromažďování, n., vz Shromáždění. S. statků, V., píce. Kom. — S., scházení-se, die Zusammenkunft, Versammlung. V. Shromažďovatel, e, m., der Sammler. D. Šhromažd'ovatelka, y, shromažďova- telkyně, ě, f., die Sammlerin. D. Shromažďovati, vz Shromážditi. Shromiti, il, en, ení, niederdonnern. — co. Shromil pýchu židů. Sš. I. 113. Shroutiti se, il, cen, ení, zusammen- stürzen. Stavba se s-la. Us. Dch. Shroziti, il, žen, ení, abschrecken. — koho odkud: s rychtářství. Boč. exc. 1444. Shrstiti, il, štěn, ění, hrstí svírati, tvořiti, in die Hand schliessen, mit der Hand formen. — koho, co. Br. Shrubělý, etwas grob. Rostl. Shrýzti, shryzu, zl, en, ení; shryznouti, zl, ut, utí; shryzati, shryzovati = skousati, zusammennagen. — co, koho. Pesshryzl kosť. Us. Odporná slova shrýzti (slyšeti a mlčeti). V. Musí to shrýzti, jako pes horký koblih. Rvač. Tak ho shryzl, že umřel. Pass. To také musel shrýzti, verschlucken, sich ge- fallen lassen. Čr. Ktožť v poctivosti Boha nemá, byť všecky oltáře shryzl, nenieť před Bohem na milosti. Št. — co kam. Bezpraví do sebe shrýzti. Reš. — co jak: veselou myslí. Aesop. — kde: křivdu, ztrátu, důtku v sobě s. D. — co komu. Shryzly mu myši nohavice. Lom.	Shudu, vz Shousti. Shuknouti se, kl, utí = spiknouti se, sich sammeln, schaaren. Jg. Shulák, a, m., zuzura, kývoš. Krok. Shumplovaný; -án, a, o = zkažený, zničený. Mor. Sd. Shumplovati = zkaziti, nedbalostí, ver- derben, vernichten. Mor. Šd. — co. Shůnka, y, f., vz Nadhánka, Shon. Na- stala po něm s. Us. Šd. Shup, u, m., das Abfroschen (v tělocviku). Tš. Shůr, u, m., steinigteR Flecken im Felde. Us. Shůry = dolu, von oben herab. Us. Vz Shora. Shuspeninatěti, ěl, ění, gallertig wer- den. Rostl. Shustitelný, stlačitelný, kompressibel. Nz. Shustiti, il, štěn, ění; shušťovati, shusťo- vati, dick machen, verdicken, verdichten. — co: V., sýr, zimu. — Jg. — co čím: sme- tanu moukou. Shustlosť, i, f., die Verdickung, Ver- dichtung. S. krve. Shustlý, dicht, verdichtet. Chléb přesný (nekvašený) jest shustlý. Kom. S. krev. Us. Shustnouti, stl, utí, dick, dicht werden. — V. — čím: zimou. — od čeho. Toms. — se v čem. Br. Shuštění, vz Zhuštění. Vz S. N. Shuštěnosť, i, f., shoušť, sehnanosť, die Koncentration, Verdichtung. Nz. Shuštěný, vz Zhuštěný. Shušťovací pumpa, die Kompressions- pumpe. Nz. Hlavní její části: nádržka a bota s pístem. Vz S. N. Shušťování, n., die Kondensation. Nz. Shušťovatel, e, m , der Kondensator. S. Nattererův, Oerstedtův. Vz KP. II. 90. Shvariať sa = rozmluviti se. Slov. Shvězdění, n., konstellace, zvláštní roze- stavení slunce, měsíce a planet. Vz S. N. Das Sternbild. Shyb, u, m., der Bug, die Biegung, Beu- gung. S. v tělocviku, vz KP. I. 474., 477. — S-by, die Ge'enke. Slov. Shybák, u, m. = zavěrák, nůž, Taschen- messer. Slov. Shýbati, vz Sehnouti. Shýbka, y, f. S. běhounu, die Neigung des Mühlsteines. Us. Shynouti, ul, utí = zhynouti, zu Grunde gehen. — čím: trudem. Alx. 1107. Shýřiti, il, ení = shřešiti, proviniti, fre- veln, sündigen. — na čem proti komu: proti Bohu. Ms. Leg. — čím. Ač kdo shýří svou křehkostí. O 7 vstup. Scháb, u, schábek, bku, m., pečeně od žeber (n. od hrudi), der Rippen-, Weissbraten. D. Schabiti, il, en, ení, entmuthigen. Dch. — koho čím. Scháblý = ocháblý, schlaff. Schábový, od schábu, Schweinrippen-. Puch. Schaden, něm. Škodu, porušení bráti Vzala úraz spadši s koně. V. — Mk.