334

Schaetzen, něm. Procenili ji 300 zlatých.
V. Cenil nám ty koně 4 kopy. Dům se všemi
svrchky a nábytky šacován a položen jest
za 300 kop grošův. Hádali jsme vší summy
v těch měsících více než za 300 kop. Svěd.

— Mk.

Siehallapparat, něm., budíček. Čk.

Schamlati, gierig verschlingen. — co.
Rád by jenom sám všecko schamlal. Mor.
Šd.

Scháněti, šp. m. sháněti.

Schápati, vz Schopiti.

Schapnosť, i, f, die Gier, Essgier. U Olom.
Sd.

Schapný, gierig, essgierig. U Olom. Sd.

Schátralý, chatrný, schlecht. Nz. S. sta-
vení, baufällig. Us. u Bělehradu. Aby ka-
mení, jež by shledal na ní (stavbě) s-lé,
zaměnil s jinými. Sš. Oa. 233. S. (mravně),
verkommen. Prk.

Schatřelý = schátralý. Nz.

Schaut-rechts! links! V pravo, v levo
hleď! Čsk.

Scházení, n. Vz Sejíti. — S., odchylo-
vání-se. S. s cesty, das Abgehen. — S.,
mizení, tracení-se, das Abnehmen. — S.,
nedostávání-se, der Mangel, Abgang, das
Fehlen. S. peněz, vody, váhy. — Scházení-
se a scházení = shromažďování-se, das Zu-
sammenkommen, die Zusammenkunft. Reš.

— S. tělesné obcování, die Beiwohnung. Jel.
Scházeti, vz Sejíti.

Scháziště, ě, n., der Sammelplatz. Srn.

Scházka, y, f. = schůzka. Kká.

Scheelit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 192.

Schema, ata, n., podoba, postava = každá
forma (obrys, Nákres) jsoucí za vzor n. zá-
klad uspořádání neb představení jakékoli
věci, die Gestalt, Form; das Vorbild, Muster.
S. N.

Schematický, vzorný, obrazný, vorbild-
lich, S. N. S. vzorec. Stč.

Schematism-us, u, m., z řec, způsoba
podoby. — S. = príruční kniha, v níž jsou
zapsáni veřejní úřadové a úředníci atd., der
Staatskalender. Rk.

Schematisovati, vzorem podati, nakre-
sliti, sinnlich vorbilden. S. N.

Scherzando, čti: skerzando, it., v hudbě
= žertovně, laškovné, scherzend, tändelnd.

Schichtmeister, starší.

Schieben. Vinu se sebe na jiného svá-
děti, svésti. Když sám nedostatečnost' svého
otrockého překládání uznává, uvaluje vinu
na jazyk. Mk. Také: sčítati co na koho. Brs.
2. vyď. 223.

Schild. Im Schilde etwas führen, něco
obmýšleti, Mk., za lubem míti. Brs. 2. vyd.
223.

Schinderling, u, m., špatná mince ra-
kouská za doby Jiřího z Poděbrad. Pal.
1V.₂. str. 47.

Schisma, gt. schismata, n., řec, šisma,
rozštěpení, rozdvojení, roztržka církevní, roz-
kol, die Trennung, Spaltung, Kirchen- o.
Glaubenstrennung. Vz S. N.

Schismatik, a, m., rozkolník, der Schis-
matiker, Abtrünnige. Rk.

Schladiti, il, zen, ení; schlazovati, schla-
dívati, abkühlen. — co, koho kde: ve

vlnách, Č., železo ve vodě. Byl ve vodě
tak dlúho, až se i schladil. GR. — co,
koho čím: vodou, Us., kyjem (bíti). Rad.
zv. Vítr tvář váním schlazuje. Gníd. — si
co (na kom): žáhu. Rk., Kf. Druzí si
chtěli zálusk a zlobu svou na Kristu s. Sš.
J. 193. A zášť svou tu na něm s. chtěli.
Sš. Sk. 249. Otevřete mřežičku, ať si schladím
hlavičku. Sš. P. 22.

Schladnouti, dnul a dl, utí, kalt werden,
auskühlen. Dk.

Schlagwort, něm., slovo vřadné, Mk.,
řádné, Us., při napovídání: nápověď. Brs.
2. vyd. 223.

Schlácholiti, il, en, ení; schlacholovati,
besänftigen, beschwichtigen. — koho čím:
dítě zpěvem, povídkou, pohádkou.

Schlámati = schamlati. Mor. Šd.

Schlamstati; schlamstnouti, wegschnap-
pen, verschlingen. — Pes kus chleba schlamstl.
Us.

Schláplý, niedergeschlagen. U Poličky.
Kšá.

Schlazení, n., die Abkühlung. Šp.

Schlebný, Brot enthaltend. S. víno. Hil.

Schleim, něm., vz Hlen.

Schlemtati, chlemtaje pojísti. — co. Ros.

Schlípec, pce, m., u ranlékaře, das Zaum-
zeug. Sm.

Schlípek, pku, m., lépe: slípek. Jg.

Schlípělý, dolu visící, herabhängend. S.
uši psa. Us. Kf.

Schlípěti, ěl, ění, herabhangend werden.

Jg.

Schlípiti, il, en, ení; schlipovati = sklo-
piti, spustiti, niederhangen lassen. — co:
křídla, D., uši. Ros. — se = schlípěti. Jg.

Schlípnouti = pozříti, schlucken. — co.
Koll.

Schlístlý, zaražený, traurig. Chodí jako
s. ovce. V Kunv. Msk. Cf. Chodí jako ztrá-
pený officír.

Schlístnouti, stnul a stl, utí, zaraziti se,
stutzig werden. U Kr. Hradce. Brv.

Schlop, u, schlopec, pce, m., na Mor. =
sklop, vikýř, der Erker. Zkl. — S., poklo-
pec u spodků, der Hosenlatz. Na Mor. Sd.

Schlopiti, il, en, ení = sklopiti, nieder-
schlagen. — co: oči, uši. Na Mor. Schlopil
u holubníka schlopec a chytil pěkného ho-
luba. Šd.

Schlostiti, il, štěn, ění, schlapp machen.

— co: šaty (smačknouti a tak měkký uči-
niti n. plihy, smuchlati, zusammenknittern).

— S. = utrhati, ošuměti. Us.
Schlostný snop (rozcuchaný), dříví (kte-
rého se mnoho spálí). U Rychn., Ntk., Dhn.

Schlouba, y, f., chlouba, nádhernost,
die Prahlerei, Grosssprecherei. Koflíky na
schloubu vystavují. V. Pro marnou schloubu.
V. Na s-bu slavně strojená svatba. V. Což
tuto činí ne ze samolibé s-by, nébrž . . .
Sš. II. 103.

Schlouciti, il, en, ení = schouliti se,
svinouti se. — se kam: do chládku. Us.
u Petrov. Dch.

Schlub, u, m. = schlouba. Dh. 90. Vše
dělá lidem k oku a s-bu. Brt. S. 67.

Schlubný, chlubný, prahlerisch, gróss-
sprecherisch. — Schlubné plíce lezou z hrnce.