Předchozí (333)  Strana:334  Další (335) |
|
|||
334
|
|||
|
|||
Schaetzen, něm. Procenili ji 300 zlatých.
V. Cenil nám ty koně 4 kopy. Dům se všemi svrchky a nábytky šacován a položen jest za 300 kop grošův. Hádali jsme vší summy v těch měsících více než za 300 kop. Svěd. — Mk.
Siehallapparat, něm., budíček. Čk.
Schamlati, gierig verschlingen. — co.
Rád by jenom sám všecko schamlal. Mor. Šd. Scháněti, šp. m. sháněti.
Schápati, vz Schopiti.
Schapnosť, i, f, die Gier, Essgier. U Olom.
Sd. Schapný, gierig, essgierig. U Olom. Sd.
Schátralý, chatrný, schlecht. Nz. S. sta-
vení, baufällig. Us. u Bělehradu. Aby ka- mení, jež by shledal na ní (stavbě) s-lé, zaměnil s jinými. Sš. Oa. 233. S. (mravně), verkommen. Prk. Schatřelý = schátralý. Nz.
Schaut-rechts! links! V pravo, v levo
hleď! Čsk. Scházení, n. Vz Sejíti. — S., odchylo-
vání-se. S. s cesty, das Abgehen. — S., mizení, tracení-se, das Abnehmen. — S., nedostávání-se, der Mangel, Abgang, das Fehlen. S. peněz, vody, váhy. — Scházení- se a scházení = shromažďování-se, das Zu- sammenkommen, die Zusammenkunft. Reš. — S. tělesné obcování, die Beiwohnung. Jel.
Scházeti, vz Sejíti. Scháziště, ě, n., der Sammelplatz. Srn.
Scházka, y, f. = schůzka. Kká.
Scheelit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 192.
Schema, ata, n., podoba, postava = každá
forma (obrys, Nákres) jsoucí za vzor n. zá- klad uspořádání neb představení jakékoli věci, die Gestalt, Form; das Vorbild, Muster. S. N. Schematický, vzorný, obrazný, vorbild-
lich, S. N. S. vzorec. Stč. Schematism-us, u, m., z řec, způsoba
podoby. — S. = príruční kniha, v níž jsou zapsáni veřejní úřadové a úředníci atd., der Staatskalender. Rk. Schematisovati, vzorem podati, nakre-
sliti, sinnlich vorbilden. S. N. Scherzando, čti: skerzando, it., v hudbě
= žertovně, laškovné, scherzend, tändelnd. Schichtmeister, starší.
Schieben. Vinu se sebe na jiného svá-
děti, svésti. Když sám nedostatečnost' svého otrockého překládání uznává, uvaluje vinu na jazyk. Mk. Také: sčítati co na koho. Brs. 2. vyď. 223. Schild. Im Schilde etwas führen, něco
obmýšleti, Mk., za lubem míti. Brs. 2. vyd. 223. Schinderling, u, m., špatná mince ra-
kouská za doby Jiřího z Poděbrad. Pal. 1V.2. str. 47. Schisma, gt. schismata, n., řec, šisma,
rozštěpení, rozdvojení, roztržka církevní, roz- kol, die Trennung, Spaltung, Kirchen- o. Glaubenstrennung. Vz S. N. Schismatik, a, m., rozkolník, der Schis-
matiker, Abtrünnige. Rk. Schladiti, il, zen, ení; schlazovati, schla-
dívati, abkühlen. — co, koho kde: ve |
vlnách, Č., železo ve vodě. Byl ve vodě
tak dlúho, až se i schladil. GR. — co, koho čím: vodou, Us., kyjem (bíti). Rad. zv. Vítr tvář váním schlazuje. Gníd. — si co (na kom): žáhu. Rk., Kf. Druzí si chtěli zálusk a zlobu svou na Kristu s. Sš. J. 193. A zášť svou tu na něm s. chtěli. Sš. Sk. 249. Otevřete mřežičku, ať si schladím hlavičku. Sš. P. 22. Schladnouti, dnul a dl, utí, kalt werden,
auskühlen. Dk. Schlagwort, něm., slovo vřadné, Mk.,
řádné, Us., při napovídání: nápověď. Brs. 2. vyd. 223. Schlácholiti, il, en, ení; schlacholovati,
besänftigen, beschwichtigen. — koho čím: dítě zpěvem, povídkou, pohádkou. Schlámati = schamlati. Mor. Šd.
Schlamstati; schlamstnouti, wegschnap-
pen, verschlingen. — Pes kus chleba schlamstl. Us. Schláplý, niedergeschlagen. U Poličky.
Kšá. Schlazení, n., die Abkühlung. Šp.
Schlebný, Brot enthaltend. S. víno. Hil.
Schleim, něm., vz Hlen.
Schlemtati, chlemtaje pojísti. — co. Ros.
Schlípec, pce, m., u ranlékaře, das Zaum-
zeug. Sm. Schlípek, pku, m., lépe: slípek. Jg.
Schlípělý, dolu visící, herabhängend. S.
uši psa. Us. Kf. Schlípěti, ěl, ění, herabhangend werden.
Jg.
Schlípiti, il, en, ení; schlipovati = sklo-
piti, spustiti, niederhangen lassen. — co: křídla, D., uši. Ros. — se = schlípěti. Jg. Schlípnouti = pozříti, schlucken. — co.
Koll. Schlístlý, zaražený, traurig. Chodí jako
s. ovce. V Kunv. Msk. Cf. Chodí jako ztrá- pený officír. Schlístnouti, stnul a stl, utí, zaraziti se,
stutzig werden. U Kr. Hradce. Brv. Schlop, u, schlopec, pce, m., na Mor. =
sklop, vikýř, der Erker. Zkl. — S., poklo- pec u spodků, der Hosenlatz. Na Mor. Sd. Schlopiti, il, en, ení = sklopiti, nieder-
schlagen. — co: oči, uši. Na Mor. Schlopil u holubníka schlopec a chytil pěkného ho- luba. Šd. Schlostiti, il, štěn, ění, schlapp machen.
— co: šaty (smačknouti a tak měkký uči-
niti n. plihy, smuchlati, zusammenknittern). — S. = utrhati, ošuměti. Us.
Schlostný snop (rozcuchaný), dříví (kte- rého se mnoho spálí). U Rychn., Ntk., Dhn. Schlouba, y, f., chlouba, nádhernost,
die Prahlerei, Grosssprecherei. Koflíky na schloubu vystavují. V. Pro marnou schloubu. V. Na s-bu slavně strojená svatba. V. Což tuto činí ne ze samolibé s-by, nébrž . . . Sš. II. 103. Schlouciti, il, en, ení = schouliti se,
svinouti se. — se kam: do chládku. Us. u Petrov. Dch. Schlub, u, m. = schlouba. Dh. 90. Vše
dělá lidem k oku a s-bu. Brt. S. 67. Schlubný, chlubný, prahlerisch, gróss-
sprecherisch. — Schlubné plíce lezou z hrnce. |
||
|
|||
Předchozí (333)  Strana:334  Další (335) |