Předchozí (334)  Strana:335  Další (336) |
|
|||
335
|
|||
|
|||
Prov. S. dědina, der Prahlhans. U Litovle.
Kčr. S. díra = chlubivec, darmochlub. Na Mor. Hý. Sehluknouti se na koho = shluknouti
se. Smil v. 734. Schlumiti, il, en, ení = chlumitým uči-
niti, hügelförmig machen, beugen. — co kam: k zemi. Sš. L. 134. Vz Chlumiti. Schluniti = rozcuchati. — co : peřiny,
postel. Chrud. Brv. Schlupnouti, schlípnouti, pl, ut, utí =
slupnouti, polknouti, sežrati, schlucken, schlabben. — co. Baiz., Us. Schlustiti = skrotiti, sraziti. — koho
čím: řečí. Kat. 2164. Schmalkaldy, dle Dolany.
Schmelený; -en, a, o = pivem zpilý, be-
trunken. Us. Kf. Schmeliti, il, en, ení, pivem opiti, be-
trinken. — koho. Schňápati; schňapnouti, pnul a pl, ut,
utí; schňapiti = popadnouti, shrnouti, pryč vzíti, wegschnappen, zusammenRaffen; něco čerstvě snísti, hastig verschlucken. Us. Ten toho za den schňápá. Us. Hý — co jak: s chutí. Schneiden, něm. Chléb krájeti, vlasy
stříhati, nožem řezati, obilí zíti a sekati, zvíře vyklešťovati, čáry protínati, pitvořiti se n. šklebiti se (Gesichter sch.), dvořiti se (Kur sch.) a p. Brs. 2. vyd. 223. Schnouti, schnu, schni, schna (ouc), sesghl
a schnul, utí = vlhkosti pozbývati, trocknen, dorren; náruživostí nějakou ztrápenu býti, schmachten. Jg. S. od such (suchý), u v y, y v ъ a vysutím toho schnouti. Ht. Strsl. sъhnati, siccum fieri, koř. sъh, stind. śuš m. suš. lit. susti, šusu. Mkl. aL. 141., 144. — abs. Když jest vlhko, nic neschne. D. Ta rostlina schne. Kom. Seno, ovoce, strom, květ, tráva, úd, dřevo schne. Us. Smysl neb čich hyne, moc schne, tvář bledne, čelo práhne. Hus III. 136. — kde. Mokrý šat na povětří schne, Us.; na těle. Us. — na co: na ruku. Us. — od čeho: od nemoci. V. Vz Závistník. — čím. Rostlina suchem schne. Us. S. žalostí, starostí, V., láskou, strachem, D., závistí, Kram., hořem. Puch. Hladem a žízní život vadne a schne. Kom. Did. 68. — pro co: pro strach, D., pro očekávání budoucího zla. St. sv. 1523. Schnúti budú lidé pro strach a pro čakánie. Luk. 21., Hus II. 7. — po čem = nýti, schmachten. D. — v čem. Lidé v strachu budou schnouti. St. sv. 1523. Schod, u, m., sjití, sbor, die Zusammen-
kunft. S. mají obecný. Ctib. — Apol. — S., die Brunst. Hovada v čas svého schodu (in der Brunstzeit) jsú vělmě ukrutna. Hus I. 201. — S., dolů jití, das Herabgehen, Herabsteigen. — S., ubývání, mizení, die Abnahme. S. měsíce. Br. S. života. Dch. Ke schodu se chýlilo. Šf. U nich jest pořád na schod (vždy hůře). Us., Dch. — S., na Slov. = odchod, die Abfahrt. Orb. p. — S., stupeň ku stoupání dolů n. na horu, die Stufe, Staffel; více stupňů: schody, ův, pl., m., die Stiege, die Treppen. Něm. Stiege a Stufen rozeznávají se na Zbirožsku a jinde tím, že schody ve významu Stiege skloňují |
dualně, u významu Stufen pak pluralně.
Sedí u schodou a na schodech, postav to ke schodoum. Lg. Schodu, pl., n., jako mraka. V Turn. Zl. Stoupiti na schod. Us. Upadl se schodů. Us. Schody okrouhlé, za- točené, V., točené n. točité (na Slov. krú- tené, kroucené), die Wendeltreppe, Schnek- kenstiege, předložné, Vorlegstufen, Us., tajné, D., přímé, gerade, ramenné, Arm-, dvouramenné, zweiarmige, tříramenné, drei- armige, iomené n. článkovité, gebrochene, dvojlomené, trojlomené, zweimal, dreimal gebrochene, mit zwei, drei Absätzen, zvenčí, freie, proměnné n. smíšené, vermischte, vi- suté, fliegende, široké, úzké, náhlé, vnější, Nz., kamenné, dřevěné, železné. Šp. S. hlavní, vedlejší, vnitrní, svobodné n. ven- kovské, freie, pilířové, zazděné (s obou stran ve zdi). Schody do skály, ve skále vyte- sané. Us. Vz S. N., Schd. II. 536., KP. I. 211. Části schodů: stupně, odpočívadla, stupně mezi jednotlivými odpočívadly: ra- mena, zábradlí n. držadla. Š. a Z. (Valter). Místo pro schody: schodiště, das Stiegen-, Treppenhaus, Stiegengehäuse. Nz., Dch.; sloup schodový (schodnice), v němž schody se zapouštějí. Nz. Na schody jíti (na horu). Jel. Po schodech vzhůru n. dolů jíti. Než po schodech nahoru vylezu. Dch. Ja keď půjdeš přes ty schody kamenné, zpomeň sobě na srdečko raněné; Za naším před naším bramorové schody, nechoď tam šo- hajku, polámú ti nohy. Sš. P. 797., 373. Se schodů koho shoditi, svrci, strčiti. Letěl se schodů po hlavě. Us. S-y kolem, až na horu, až do vrchu jdou. Har. Má nápady jako staré schody. Jest nevrlý jako staré schody. Mluví jako staré schody (zmateně). U Litomš. Bda. Náš starý bručí jako staré s. Us. Tulí se jako staré boty pod schody (upejpá se). Prov. — Ve schodě = místo vedlé schodů na půdu vedoucích, kde se ukládá drobné náčiní hospodářské. U N. Paky. Vik. — S. v horn., ústupy, der Firstenbau, die Strossen; s. ve výstupcích, der Steigbau, Treppenbau. Hř. — S. vlasů špatně stříhaných. Us., Dch. Míti s-dy, na- dělati komu schodů. Us. Hý. — Schody, část vnitřního ústrojí ušního. Krok. — Vz Schodek. Schodečně, ellipticky. Mluví s. a vý-
pustně. Sš. I. 40. Schodečný, elliptisch. Věta jest necela
a s-na a dlužno přimysliti slovo. Sš. J. 82. (Hý.). Schodek, dku, m., schůdek, schodec,
dce, schodeček, čku, m., malý schod, kleine Stufe, Treppchen. S. kamenný. Pref. Schůdky do kurníku. D. — Schodek, ne- dostatek, der Abgang, Ausfall, Verlust, das Deficit, Manko, Einmass. Tenkráte mnoho schodků (mnoho schází). Us. S. dobroty. Er. S. pocasný. Šp. S. na co: na peníze, das Stocken des Geldes. D. — na čem: na obilí (co se na míru nedostává, pro- měrek), Us., na přijmech. J. tr., Nz. — v čem: v pokladnici. Šp., Nz. Schodiště, ě, n., vz Schod. — S. =
shromáždiště, der Versammlungsort. Sš. II. 131. |
||
|
|||
Předchozí (334)  Strana:335  Další (336) |