Předchozí (336)  Strana:337  Další (338) |
|
|||
337
|
|||
|
|||
Samohlásky dle libosti zdlouženého vyslo-
vení schopny jsou m.: S-ky u vyslovení zdloužiti lze dle libosti. Brs. 2. vyd. 224. Péro jest k jemnému psaní schopnější než tužka, lépe: pérem jemněji píšeme. Km. Schoř, lépe: tchoř, vz toto. — S., co
selka ku prodeji tajně si ushrábne. Postihl ženu na schoři. Us. Dch. S-ře stříleti (doma skrytě bráti). Us. Dch. Udělala si schoře; Má plenu ze samých schořů. U Král. Městce. Psčk. Schořovy, dle Dolany, Chořovy, něm.
Schořow, ves u Čáslavi. PL. Schoss, vz Pola.
Schoule, e, f. S. mraků, Wolkenhaufe, m.
Pl. Schoulený; -en, a, o, zusammengeduckt,
zusammengeballt. S. semena některých taj- nosnnbných alespoň před uzráním; s. hlízy slunečnice bramborů. Rst. 491. Přichází s prosbou jako schoulená nehoda, wie ein Häuflein Unglück. Dch. Schouliti, il, en, ení; skrčiti, sviti, zu-
sammenballen, -wickeln; se, sich zusammen- ducken. — se v co: páry jako v koule se schoulily. — se kde: pod peřinou v po- steli. — se kam: do koutka. Dch. Schoulostivosť, i, f., die Verzärtelung.
Trápení nemohl pro s. těla snésti. Štl. Schour, u, m., nepodařené jablko, ovoce.
Hanka. Dostal samé s-ry. Dch. Schourek, rka, m., suchý, vyzáblý člověk,
suchant, ein abgemagerter Mensch. Us. Dch. Schovací, depositní, Depositen-: banka,
denník, peníze, správa, pokladnice, úřad, kniha, účet, výtah, věc, peníze. J. tr., Šp. S. smlouva, der Verwahrungsvertrag, Hinter- legungsvertrag, jest smlouva, kteroužto skla- datel odevzdává druhému věc, aby ji opa- troval a tento k účelu tomu věc tu přijímá. Vz S. N. S. peněžna, die Depositenbank. Nz. Schovadlo, a, n., schránka, das Behält-
niss, die Schublade. Reš. Schovale, zachovale, wohlbehalten, wohl-
gezogen, ehrlich. Ros. Schovalosť, i, f., zachovalosť, die Wohl-
gezogenheit, Redlichkeit, Ehrlichkeit. Ros. Schovalý, zachovalý, zvedený, wohlge-
zogen, ehrenfest. S. muž, Us., člověk, Kn. rožb. 129., dobytek (dobře krmený). Us. — v čem: u vieře. Dal. Schované, zachovaně, skrytě, verborgener-
weise. Ros. Schovanec, nce, schovánek, nka, m.,
schovaný, vychovaný, dítě, der Pflegling, Zögling, Säugling, das Pflegekind; zvl. od- chovanec, jejž na místě syna neb jako po- ručníci chováme, der Pflegesohn. BO., Kom., Sych. Živ chovance, budeš míti hánce. Vz Hanec. Pk. — S., pastorek, der Stiefsohn. V. Vz Schovati. Schování, n., das Aufbewahren, die Auf-
bewahrung. J. tr. — S., s.-se, das Verstecken. Mezi Slapy a Moraní bude nejlepší s. (až bude v Čechách zle). Us. Sml. Schovaniště, ě, n. = schovadlo. Reš.
Schovanka, y, schovanice, e, f., odcho-
vaná, die Zieh-, Pflegetochter; pastorkyně, die Stieftochter. V. Vz Schovanec a Scho- vati koho v čem. |
Schovanosť, i, f., das Verborgensein,
Verstecktsein; die Aufbewahrung. Ros. Schovanství, n., přijetí dítěte v úplné
opatření, die Pflege. Vz S. N. Schovaný; schován, a, o. Vz Schovati.
Schované věci se sejdou. Č. — v čem, kde: v ruce boží. Kom. Máš to u mne sch-né (vyhrůžka)! Us. Sd. Marianka umřela, v klá- šteře je schována, bílým rúchem oděta, černú hlínku přisutá. Sš. P. 93. Die sv. Pavel: Zemřeli jste a život váš schován jest s Kristem v Boze. Hus III. 64. — Hráti na schovanou (= na schovávačku). Us. — S. dítě = zhrbatělé dlouhým cho- váním na jedné ruce. Us. v Pardubsku. Hk. Schovárna, y, f., chovárna, der Aufbe-
wahrungsort. Ros. Schovatel, e, m., schovající, opatrovník,
der Aufheber, Verwahrer; Pfleger; přiji- matel bez záplaty, der AufbewahreR, Depo- sitar, J. tr., Ros.; skladač, skladatel (depo- sitor, deponens), der Niederleger. Jg. Vz Schovavač. Schovatelka, y, schovatelkyně, ě, f.,
die Verwahrerin, Versteckerin, Aufheberin; die Erzieherin. Jg. Schovatelný, verwahrlich. Ros.
Schovatelský, Depositar-. S. úřad, po-
kladnice. Jg. Vz Schovací. Schovatelství, n. —= schování, die Auf-
bewahrung. Ros. — S., schovatelská povin- nost, úřad, das Depositaramt, -geschäft. Jg. Schovati, schovávati, v obec. mluvě i na
Mor.: skovati, skovávati = opatřiti, opatřo- vati, zachovati, unter Obdach bringen, be- wahren, aufbewahren, erhalten, aufheben; do vězení dáti, einkerkern; tajiti, skrýti, zastrčiti, verstecken, verbergen; vychovati, er-, auferziehen. Jg. — Dáti něco k schování. V. Dáti schovati. Us. Kdes neschoval, tam nehledej. Us. Kdožby koli měštěnínu co svěřil neb s. dal. Vác. XIV. — co : peníze, šatstvo, tajemství atd. Us. Ktož mě miluje, schová (= zachová) mú řeč. ZN. S. přiká- zanie. BO. Schovaj (= zachovaj) mě, Hospo- dine. Ž. wit. 15. 11. Co lidé nechtí, (to) schovej. Hrš. S. umrlého == pochovati. Dě- kuju vám, že ste mně to moje děťo schovali (pochovali). Mor. Šd. A co bych peníze brala, kam pak bych je schovávala? Sš. P. 14. S. něco. Žer. 321. V tom sě znám, že mi byli dali sch. list; Nedals mi jak živ nic schovati. NB. Tč. 177., 184. Schovaj týlec! Ib. 251. A ty schoval (= zachoval) si dobré víno až dotud. Jan 2., Hus III. 34. Ukázal mi škorni peněz i schoval je zase; Dal mu list sch. Půh. II. 546., 583. Když děvečka huse pásla, červenó pantličku našla a když našla, skovala ju, přišel milé, dala mu ju. Sš. P. 112. Ten šáteček ode mne, ten sobě dobře schové, na mne nezapominé, žes' bévával můj milé; Skovéte děvčátka šajne (drobné peníze). Sš. P. 275., 718. — co kam. Meč tasený až pod jilce s. Kom. S. něco pod krov, Us., pod palec (ukrásti). D., Šm. S. co pod klobouk; A já si ji schovám pod peřinu. E. P. 8., 304. Tělo boží schovali pod schod. Dač. I..45. Schovej mne, má milá, do podušek. Er. P. 335. Ne- mám, co bych do oka schoval (= nic). Us. |
||
|
|||
Předchozí (336)  Strana:337  Další (338) |