338

Mtl. Já jsem se schovala do ran Krista
pána; Kačenka se dobře má, včera týden
schována do nového kláštera. Sš. P. 60.,
93. A v ty hřebíky jsem já statek schoval.
NB. Tč. 121. Bylo lásky, už jí néní, sko-
vala se pod kamení; Kdybych já věděla,
čí sú to pérečka, já bych je schovala do
svého šátečka; Já sa schovám pod mezu,
až přestane (mráz) vylezu; Schovám se já
do kříba, strčím hlavu pod křídla; Schovám
se za lesy, kde nikda neprýší (neprší);
Skovám se ja pod hrudu, tam ja zimu pře-
budu. Sš. P. 213., 255., 519. S. pivo do
sklepa, Kom., meč do pošvy, tělo do hrobu
n. do země, V., do truhly, do chléva. Ros.
S. za kamna, Ros., za ňadra, Sych., pod
schody. — co, koho, se kde. Na jednom pa-
láci schoval se. BN. Na tom místě skončila a
při těch svatých schována (= pochována)
byla. Pass. 799. Spis u soudu s. J. tr. A já se
ti schovám doma pod pšeničkú. Sš. P. 692.
Láska tvá vždy nová v lůně svém nás schová.
Sš. Bs. 2. Schoval plášť v kopě (sena). Pč.
28. S. něco v čem. Kat. 3039. S. v truhle,
Us., ve sklepě, v chlévě, Ros., někoho v ža-
láři (do vězení dáti). Troj. — co, koho
k čemu. Schoval ho k většímu hněvu, Ráj.,
něco k budoucí potřebě. Kom. Něco někomu
k věrné ruce s., beim Jemanden deponiren.
J. tr. Ona jemu před některá chvílí 87 zl.
k věrné ruce dala s. NB. Tč. 21., 178., 184.
Dávám jemu tu vinu, že jste jich otci dal
listy s. k věrné ruce a těch mi nevrací. Půh.
I. 166. — Půh. I. 170., II. 108., 117., 277.,
197. S. něco k večeři. Us. Hý. — co komu:
něco sobě. Br. S. se bouři. Háj. Schoval se
mu, aby ho neviděl. Us. Oldřich má ten list
sobě s. Půh. I. 313. Také peníze dal s. pří-
telkyni svej aneb komu sě jemu zdálo. NB.
Tč. 83. Teprv nám křesťanóm schován jest
plný užitek. K. š. 2. Kéž jsú se smrti scho-
vali. Výb. I. 366. S-val se vám. Sš. P. 98.
To maš, mila, skovaj sobě, dněskaj večer
přijdu k tobě; Jen věnečky uvijala, Jeníč-
kovi schovavala. Sš. P. 167., 791. — co
na jak dlouho. Máš děvečko krásu, skové
jo do času, jak jo pozbodeš, mět ji nebodeš.
Sš. P. 273. — koho, co, se před kým.
D. Co sa ty ženichu před námi schováváš,
že ty tej ženičky od nás neodbíráš? Sš. P.
445. — co pro koho: pro syna. Ros. —
koho v čem. Počne se Hospodinu modliti,
aby ji ráčil v čistotě schovati (= zachovati).
Pass. 797. — se.. Měsíc se schovává. D.
Slunce rozsvítí a hned se zase schová. Proč
se schováváš? Us. Schovav se dobře nic
se nebojí (vz Bojacnosť). Č. Když jíst, tak
jíst a když dělat, tak se schovat. V Kunvald.
Msk. — se s čím. Schovej se s tím, bleibe
damit zu Hause. D. Schovej se se svou řečí
(= mlč). Všk. — koho se jak. Ruce vaše
(= své) schovajte bez poskvrny. BO. Scho-
vali (= pochovali) sú ho slovutně. BO. Ně-
koho u veliké rozkoši schovati — vycho-
vati. V.

Schovatlivý = schovcmlivý. Ros.

Schovavač, schovavatel, schovatel,
e, rn., kdo k sobe věci k ostříhání (k věrné
ruce) s důvěrností (z viery, Brikc.) od lidí
podané přijímá, der Depositar, Verwahrer,

Uibernehmer; ale skladatel n. skladač, kdo
své věci k chování dává a poroučí. Pr. M.
Der Nieder-, Hinterleger, Deponent. Ten
sluje schovavač, jemuž věci k ostříhání se
poroučejí z víry. Pr. měst. 129. (Kn. dr.).
S. složených věcí. J. tr. Vz Schovatel.

Schovavačka, y, f., která něco schovává,
die Verwahrerin. Vz Schovavač. — S., hra,
schovávaná, schovaná, kouty, Versteck spielen.
Hráti na s-ku. Hra na mžitek. V.

Schovávaný, öfters versteckt, verborgen.

— Hráti na schovávanou, der Versteck, die
blinde Kuh. Vz Schovavačka.

Schovavatel. Vz Schovavač.

Schovávka, y, f. = schovávačka. Mor. Šd.

Schovna, y, f. = skladiště, schovadlo.
Plk.

Schovnice, e, f., nádržka nebo vůbec co
slouží ku schování něčeho. Pl. Vz Schovna.

Schozovati, vz Sejíti. Ž. wit. 87. 5.

Schřaďlý, abgezehrt. V. — jak. Svět
k smrti s. Sš. Bs. 165.

Schřadnouti, dnul a dl, utí = svadnouti,
churavěti, abzehren. Mm. Vz Chřadnouti. V.

— čím: nemocí.

Schrána, schránka, schránečka, y, f.,
ochrana, útočiště (asylum), schránění, die
Zuflucht, Sicherheit, der Schutz, Zufluchts-
ort. Jako skrýše před větrem a jako schrána
před přívalem. Br. Schrána dílo přemáhá,
kdo šetří, ten má (spoření bohatí). Prov. —
S., místo ku schránění něčeho, domek, pokoj,
komora, police, truhla, pokladnice atd., der
Verwahrungsort, Schrank, das Behältniss,
Gemach, Obdach, die Kammer, Hütte. Ž. Pod.
265. Nejsvětější schrána chrámu božího. V.
To je má schránka (obydlí). Ros. Všecky
schrány klenotu svých. Br. S. srdcí vašich.
Troj. Položil schrány obilné i vinné i ole-
jové. BO. Myšlení jest všeho zlého s. a vší
zlosti matka. Hus III. 189. Panenko čistá,
tys s. Krista, pros za nás synáčka, tys naše
matička. Sš. P. 62. S-ny rozmetati. BO.
Schránka ke knihám (knihovna). Ben. V.
S. na listy, der Briefkasten, na žádosti
(ne: pro listy). Bs. S. na mýdlo, na po-
mádu, na kartáčky, na máslo a sýr, Nf., na
led, na ovoce. Dch. S. chudým, die Armen-
büchse. Dch. — S. v mozku = sklípek. —
S., sklípek, poddeněk u kola horečního, kor-
ček, korýtko, die Zelle, Sackschaufel. Šp.,
Sedl.

Schránce, e, m., der Bewahrer. Rk.

Schraně, ě, f. = schrána.

Schráněčný = hospodářský, haushälte-
risch. Msk.

Schránice, e, f., schrána, der Schrank.
Vus.

Schranitel, e, m., der Beschützer, Ver-
wahrer.

Schranitelka, y, schranitelkyně, ě, f.,
die Beschützerin. Hlas.

Schrániti, il, ěn, ění, schraň, schráně (íc);
schraňovati, schránívati = ve své opatrování
vzíti, in Schutz nehmen, Ros., zdržeti, za-
chovati, zusammenbehalten, erhalten, wohl-
behalten, ersparen. V. — abs. Dobrý hospodář
šetří a schraňuje. Dch. — koho. Nebesa jeho
schrániti nemohú. BO. — koho kde. A pod
stínem křídel svých schráníš mne. Štelc. —