339

se = schovati se. — se před čím: před
nebezpečenstvím. Br. — se (kde) s čím.
Kde by se (v hospodě) s hrdly n. statky
svými s. mohl. Boč. — k čemu: k dobám
stáří. Dch. — aby. Schraňuje, aby měl
bezpečnou budoucnost'. Us. Dch.

Schránka, vz Schrána.

Schránlivě, sparsam. Jg.

Schránlivosť, i, f., der Sparsamkeitssinn,
die Sparsamkeit, Wirthschaftlichkeit. Statek
s-stí se zvětšuje. Koc. S. za víc stojí než
bohatství. Č. M. 429.

Schránlivý, šetrný, hospodářský, skrovný,
mírný, střídmý, sparsam, wirthschaftlich, haus-
hälterisch. S. žena, V., hospodyně. Reš. S.
na mále přestává. Kom. Moudří jsou s-ví,
ale blázni mrháči. Br. S. nebojí se nouze.
Č. M. 429. On byl od jakživa s. Us. Žena
s. a hospodyňská. Reš. Vz Schranný.

Schrannosť, i, f. = schránlivosť. Jg.

Schranný = schránlivý. — v čem. V.

Schraňovací místo = schrána.

Schraňovatel, e, m., der Verwahrer. Vz
Schránce, Schranitel.

Schraňovatelka, y, schranovatelkyně,
ě, f., die Verwahrerin. Jg.

Schraňovati, vz Schrániti.

Schřápěti, ěl, ění, ochřápěti, heiser wer-
den. Scip. P. 125.

Schrastiti, il, štěn, ění = skrýti, ver-
stecken. — se. Ježíš schrasti sě (abscondit
se) i vyjide z chrámu. ZN.

Schreiben. Jemanden etwas gut schrei-
ben, zapsati někomu něco k dobrému, k lep-
šímu jest germanismus; jazyk starší a dobrá
řeč lidu užívá z pravidla frase: zapsati co
na čí vrub. Polož tedy za nesprávnou větu:
Zapíši Vám 8 zl. k lepšímu, správně: Za-
píši Vám 8 zl. na svůj vrub, řad = ich
werde Ihnen 8 Gulden gut schreiben. Po-
znamenám (n. zapíši) Vám 8 zl. na Váš
vrub = mám 8 zl. za Vámi. Brt. v Km., Brs.
2. vyd. 117.

Schreibersit, u, m., nerost. Bř. N. 206.

Schřípě, pl., f., novější (vz Chřípě), die
Nasenlöcher. D. exc.

Schrlosť, i, f., languor, zastr. Rozk. Cf.
Ochrnulosť.

Schromiti, il, en, ení.—koho, V., čím:
uhozením, Us., koně jezděním, lähmen, lahm
machen. D.

Schromnouti, mnul a ml, utí, ochroměti,
lahm werden. — od čeho: od běhu. D. —
čím: během. Us.

Schroumati, vz Schromiti. — S., schřou-
mati, skřoupati = hrubě snísti tak, že chroustá
ci chroumá. — co: mnoho za den s. Us. Cf.
Schroustati Us. Hý.

Schrouniti, il, ěn, ění = zcuchati, zu-
sammenmanschen, -ranzen. — co: ustlání,
Us., postel.

Schroupnouti (schrupnouti) si, pnul a pl,
utí = zdřímnouti si, einschlummern. Us. Brt.,
Bkř. — si kdy: po obědě čtvrť hodinky si
s. Us. Hý.

Schroustati; schroustnouti, stl, ut, utí.
Vz Chroustati. — co, Ros., jak: s velikou
chutí.

Schrstnouti, stnul a stl, ut, utí, schrt-
nouti, schrtati, schrstati = shltnouti, gierig

verschlingen. — co: dčbán piva. Us. Dch.
— co odkud kam (kudy): s prvního
patra oknem do dvora (= vychrstnouti, vy-
liti). Us. Hý.

Schrtnouti = schrstnouti.

Schučení, n., das Zusammenblasen, vz
Schuknouti. — S., srozumění, spiknutí, das
Einverständniss, die Verschwörung. Boč. Ze
země je vyvrhl, ješto mezi sebou některaké
s. měli. Pulk. 181.

Schůdce, e, m., kdo se do sboru schází,
der Klubist. Jg.

Schůdek, vz Schod.

Schuditi, il, zen, ení; na Slov. děn a
dění; schuzovati, arm machen. — skrze co:
skrze války. V. — čím koho: válkami. V.
— co. Kovář podkovu schudil = ztenčil,
verdünnen, schwächen. Us. Dch. — koho,
se nač. Na dobytek se s. (méně ho držeti
než dříve). Us. Dch. — jak. Poddané na
nejvyšší schudili. V.

Schudlosť, i, f., vlastnost schudlého, die
Verarmung; 2. hubenosť, die Magerkeit.

Schudlý člověk (chudý), verarmt. Us. —
S., hubený, mager. Us.

Schůdnice, e, f. = svodnice, die Feld-
furche, die Wiesenfurche. U Příbora. Mtl.

Schudnouti, dl, utí, zhubnouti, mager
werden; chudým se státi, arm werden, ver-
armen. Jg. — abs. Bratr tvůj schudl. V.
Ten dobytek schudl (zhubeněl). Us. Schudli
jako turečtí svatí (ztloustli). Kda. — čím:
válkami. .Pláč. Vz Zbohatnouti čím.

Schudnutí, n., die Verarmung. Hromadné
s., die Massenv. Dch.

Schůdný = schodný, gangbar. S. silnice,
praktikabel. Dch., Tč.

Schudoběti, schudobněti, ěl, ění = schud-
nouti. Zlob., Bern. — čím. Jedným grošem
nebo dvúma málo schudobnete. Sš. P. 722.

Schudobiti, il, en, ení, schudobniti, il,
ěn, ční = schuditi, arm machen, koho čím.

Schudobnouti, ul, utí = schudnouti. Slov.

Schuchleně, v Chuchlích, zusammenge-
walkert. Ros.

Schuchlenosť, i, f., v chuchle sválenost,
der Zustand des Zusammengewalkertseins.

Schuchliti, il, en, ení; schuchlovati, zu-
sammenwalkern. Ta mouka jest všecka schu-
chlená, Ros. — co čím: koudel rukama.

Schuknouti, kl, ut, utí a kl, čen, čení
= sfouknouti, sdýchnouti, zusammenblasen
o. hauchen. — se = smluviti se, spiknouti
se, sich verschwören. Výb. I. 870. Již sú se
byli schukli židé, že, ktoby vyznal, že on
jest Kristus, aby ven byl z obce vyvržen.
Hus I. 251. — se oč: o něčí smrť. Pulk. —
se s kým. Ms. 1424.

Schumeliti, il, en, ení; schumelovati,
schumelívati, schumelovávati, zusammenrol-
len. — co. Vítr seno schumelil. Jg.

Schumlaný; -án, a, o=smuchlaný, po-
kremaný, zerknittert, corrugatus. corruga-
tivus. Rst. 491.

Schumlati, schumlávati, v chumel smač
kati, zusammenwalkern, -rollen. — koho.
Nedvěd ho schumlal. Papr.

Schur, svorník, der Spannagel am Wagen
Us. v Prachensku.