Předchozí (341)  Strana:342  Další (343) |
|
|||
342
|
|||
|
|||
kati, naříkati, sednouti, lehnouti si atd. T.
Vz Časoslovo střední. Ať si! mag sein! immerhin! To sis dal! Nebo si je kra- máři sami rádi mají. Anth. Brt. 54. — Vz Se. 2. Si (s) přípona zájmen: kdosi, cosi, ja-
kýsi, kdos; 2. příslovcí: kdesi, kamsi, kdysi, kdys atd. Jg., Č. Přidá-li se si k zájmenům, stanou se tato neurčitými. Toť jest cosi nového. Br. Čteť na mě kakús vinu. Kat. 892. Jakýs pán vyšel z domu. Svěd. Leda cos. Vz Kdo, Mkl. S. 89., 111., Zájmena. 3. Si n. s = jsi, toto lepší. Vz Býti. Kam
jsi (kam si, kams) šel? Us. Siam, a, m., království v Zadní Indii. Vz
S. N. — Siaman, a, m. — Siamshj. Sibaldka, y, f., sibaldia, rostl, růžovitá.
Rostl. Siban, u, m., izok, měsíc máj. MV.
Siberie, e, f., vz Sibiř.
Siberit, u, m., nerost. Vz KP. III. 191.
Sibica, e, f., Schibitz, ves u Těšína ve
Slez. Té. Sibilanty, z lat., sikavky, sikavé hlásky,
die Zischlaute. Rk. Sibiři, ě, f., Hermannstadt, lat. Cibinium,
rum. Sibeniu, maď. Nagy-Szeben, mě. v Sed- mihradsku. Vz S. N. Sibiňan, a, m., pl. -né. — Sibiňský.
Sibiř, e, Siberie, Sibirie, e, f., severní
část Asie, Sibirien, n. Cf. Sever. Vz S. N. Je zde jako v Siberii (zima). Us. Hý. — Siberian, Siberiák, a, m., Krok., Sibiřan, a, m. — Sibiřský (zastr. siverský). Us. Si- biřští kozáci. Vz S. N. Sibřín, a, m., ves v Říčansku u Běcho-
vic. PL., Tk. II. 548. Sibylla, y, f., římská prorokyně; vůbec
prorokyně. Sibyla chybila. Prov., Č. — Si- bylliny knihy. Vz S. N. Sice, sic, talis, z sь a příp. icь, das i
enthält den Auslaut des Thema und den Anlaut des Suffixes. Mkl. B. 293., aL. 128. — S. = tak, tímto způsobem, so. Když o to rozličné věci i sice i onako byly. Pulk. Hroze jemu sic i onak, jakž toho tehdáž obyčej byl. Pulk. Disputare, totiž mnieti sic i onak. Št. N. 173., 321. — Kat. 675., 1858. Točí se sic i onak. Št. Jeden takto a druhý sice. ZN. — S., k vyznamenání výjimky, odloučení, rozdílu, vyloučení, způ- sobu, času, místa = mimo to, kromě toho, v jiné případnosti, z jiné příčiny, jinde, jindy (v Opavsku: ovak. Klš.), sonst, auf andere Art, aus anderer Ursache, in einem anderen Falle, in anderen Dingen o. Stücken, ausserdem, widrigenfalls, anderen Ortes, zur anderen Zeit. Jg. Bůh nás vytrhuje, sic my sami z sebe neumíme než cestami zahynutí choditi. Kom. Ať jde spat, sice se nevyspí. Us. Zrušena byla jeho rada, která sic dobrá byla. Br. Jakkoli sic dobrý byl, žádné mi- losti neučinil. V. Dělejte, sice půjdu. T. Kdyby ženské pohlaví, paní a děvečky, tak svobodně a často pro všecky potřeby z domů vycházeti měly jako u nás, zdálo by se (město) v pravdě o mnoho lidnatější, nežli sic viděti jest. Har. II. 173. Vražedl- níka toho, kterýž by sice nebyl ušel, vy- svobodil. NB. Tč. 104. Pán má jen to, sice |
všecko nahoře psané na rychtáře přísluší.
NB. Tč. 24. Zaplať mně, sice tě prožaluji. D. Až sobě mnozí mečem a sic jináč s světa pomáhají. Apol. — S. = jinak, alioquin, denn sonst = sic kdyby jinak bylo. Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali s mo- dláři: sic jinak musili byste z toho světa vyjíti. Br. (Zk.). Neb sic jinak vidí se jim atd. BR. II. —■ S. koncessivní, připouštěcí = zajisté, jistě, ačkoli. Má sice peníze, ale rozumu nemá. Blýská se sice, ale k bouřce není podobno. Br. Já sice jistotně nevím, však doufám. D. Rozvážlivý není sice můňa, avšak není nechutný tlampač. Kom. Tak to nastrojili, ježto sic žádná potřeba obecní toho nebyla. Čr. Vz Ale, 4. — S. = leč, ausser dass, nisi. Ta ryba nemůže své kořisti jináč požříti, sic sebou hodila na hřbet. Hlas. — Pozn. S. není správno ve smyslu německého und zwar, a sice: v češtině uvádíme násle- dující vysvětlení nebo výčet obratem a to: Nepřátely stírala a to mocí božskou. Br. Navrať, a to, pokud býti může, bez ujmy. Kom. (Brs. 2. vd. 224.). Síci, vz Sekati. V obec. mluvě: síct.
Siciliana, y, f., forma básnická původem
ze Sicílie. Jest to strofa osmiřádková, ve které jsou pouze dva rýmy, každý čtyři- kráte, jeden ob druhý za sebou jdouce, ab ab ab ab; v každém řádku míry iambické jest buď deset buď jedenácte slabik dle toho, jsou-li rýmy buď mužské neb ženské. S. může míti buď všecky rýmy mužské buď všechny ženské, anebo též oboje střídavě; ona činí obyč. celek o sobě; k větším bá- sním vicestrofovým se jí zřídka užívá. Dch. Vz Sš. 43., Květy 1870. č. 43., 47. (Dch.). Sicílie, e, f., ostrov naproti jižnímu konci
Italie, Sicilien, n. Vz S. N. — Siciljan, a, m. — Sicilský. Vz S. N. Sic jinak, vz Sice.
Si co. Bylo by si co přáti. Lépe: Bylo
by přáti, aby . . . Jest přáti, aby ... Bs. Sicyon, vz Sykion.
Sičák, a, m., der Vagabund. Rk.
Sidala, y, f., thorale, zastr. MV.
Sídelna, y, f., sídelní město, die Resi-
denz. Pal. exc. Sídelní, -ný, Residenz-. S. město, Sych.,
J. tr., právo, Ortsgericht, Zlob., kanovník. Dch. Sídelník, a, m., sidlitel, der Resident. Šm.
Stálý s. Šm. Sideralní = hvězdný. S. magnetismus =
domnělý vliv hvězd na osoby nervicky cho- robné. Vz S. N. Siderický, z lat., vz Hvězdný.
Siderism-us, u, m., lat., náuka o půso-
bení hvězd na tellurickou přírodu jm. na organismy. Vz S. N. Siderit, u, m., ocelek, modrálek, der Si-
derit, Saphirquarz (Šm.), nerost. Schd. II. 32., Bř. N. 150., 241., KP. III. 64. Siderografie, e, f., oceloryjectví, die Stahl-
stechkunst. Vz S. N. Siderolit, u, m., terralit, druh hliněného
velmi úhledného zboží českého. Vz KP. IV. 348. Sídliště, ě, n., der Wohnplatz. Bdl.
Sidlitel, e, n., sídlící, der Resident. D.
|
||
|
|||
Předchozí (341)  Strana:342  Další (343) |