345

dílného směru oder síly rozdílnosměrné für
nicht parallele Kräfte unrichtig wäre; der
Ausdruck síly různoběžné scheint mehr pas-
send zu sein für nicht parallele Kräfte, die
auf verschiedene Angriffspunkte wirken; ent-
gegengesetzte Kräfte,-síly protivné; Kräfte,
welche auf einen, auf mehre Punkte in einer
und derselben Ebene wirken, síly působící
n. které působí v jeden, ve více bodův
v též rovině; resultirende Kraft, síla vý-
sledná, výslednice; Zusammensetzung und
Zerlegung der Kräfte, skládání (sklad) a
rozkládání n. rozklad sil; chemische K., síla
chemická, síla lučebná vz Šf k. 6.; kataly-
tische K., síla katalytická (síla oddělivá, od-
dělná). Nz. Vz S. N. S. provodná, Betriebs-,
mrazivá sněhu, frostige Schneemassen, hnací
síla vodní, Treib-, bujará, s. činnosti, die
Aktionskraft, zkouška síly; s. hasne, se
tratí; sílu napiati, vyčerpati; pracoval, co
síly měl n. stačilo; s napětím, nasazením
všech sil; ta věc nemá do sebe žádné síly;
vlastní silou něco udělati; pokud tělesná s.
stačí. S pílí, co máš síly, arbeite mit Fleiss
und Schweiss. Dch. S. obživná, obrodná,
obnovná; divotvorná. Sš. L. 41., II. 32. S.
ducha obnovující a ohrozující. Sš. II. 14.
S. citu. Sš. II. 160. (Hý.). Rozdaj přátelóm
své zbožie za síly. Výb. I. 249. Koňé tahnú
na celú silu. Na mor. Zlínsku. Brt. Jen
kdyby dal sílu (kdyby se přičinil). V Kunv.
Msk. Pojď sem, já nemám z toho (m.: s to)
sílu. U Solnice. Ten člověk má sílu za koně.
Us. Msk. Bůh není (dle stoiků) leč s. světem
manoucí a jej obživující; S-u obmyjnou
v sobě chovati; Ve vůni síla se jeví ohřevná
a okřepná; Kde by ta s. důvodu vězela,
o tom dvojí mínění jest; Všecky síly jeho
téměř vyvážili. Sš. Sk. 204., 254., J. 197.,
Mt. 172., Mr. 69. (Hý.). Pěknéť jest mít sílu
obra, avšak tyran jest, kdo jí co obr užívá.
Ze Shakesp. Tč. O své síly přijíti. Žer. 352.
Dal Bóh pravici jeho sílu zahubiti silného.
BO. Sílu k něčemu míti; při síle a zdraví
býti; v sílu růsti, jíti; v sílu a muže růsti;
k síle přivésti; síly zase nabyti; k síle při-
jíti; žádné síly neměti; potracení, opuštěni
síly; od síly opuštění; sílu odníti; vší silou
pracovati; s velikou mocí a silou; vší mocí
a silou po cti státi, bojovati. V. Síla duše,
mysli. Us. Kůň má mnoho síly ; ještě jest
při síle; síly zbaviti; s. jest strávena. D.
Vší silou a mocí prositi. Kom. Nad lidi s-u
míti. Jel. To dává sílu. Us. Uchází mně
síla. Sych. Dává se do věcí, ku kterým mu
síla nestačí. Sych. Muž veliké síly. Troj.
Rozstupi sě síla v údech. Rkk. Z celé duše,
ze všech sil svých milovati. Ojíř. Protož
mdlí v nás síla a neduhové nečíslní v nás
se množí; V ten věk lidé již na konci v s.
jdú dolóv (od 48. roku); Síla hyne, nedu-
hové rostú, jimž konečně lékaři nespomohú;
Což práce, pomoci i síly naložíš, já, když
se vrátím, zaplatím tobě; Ne vždycky Buoh
dává svým sílu a moc, aby přemohli a sní-
žili ty, kteří se jim protiví. Hus I. 293.,
II. 64., 431., 433., III. 305. (Tč.). To obilí
jest ještě při síle (nezralé, tak že nelze ho
ještě žíti). Us. Hý. Běželi ze všeckej svej
sily. Sš. P. 585. Sila horu láme. Mt. S.

Ostatnie sily posbieral. Mt. S. Kde vládne
síla, tam rozumu mohyla; Síla slámu láme;
Kde síla vévodí, ku právu se nechodí;
Nejen na sádlo, ale na sílu. Pk. Síla sílu
zmáhá; Kdo chce k dílu, najde sílu. Lb.
Dle síly pracovati, vz o tom strany přísloví:
Dýmati. Kůň. — S. zmužilost, udatnosť,
die Tapferkeit, fortitudo. V. Z síly v sílu.
de virtute in virtutem. Ž. wit. 83. 8. Obě
straně jarobujnú silú druha druzě postúpati
bráni. Rkk. 48. — S. = moc, mocnosť, die
Macht, Kraft, Stärke. Za teba nepôjdem,
silou (== násilně) ma nevezmeš. Ps. sl. 99.
Sílu (moc) míti. V. Silou protlačiti. D. Zjed-
nati klamem, čehož silou nelze. Ráj. Dou-
fajíce ve spojenou sílu. Ráj. Ot lesa k lesu
stáše jeho síla. Rkk. 22. Kde s. vládne, tu
zákon padne; Kde síla vévodí, zřídka řídí
se právem; Čí síla toho i vůle. Rb. Obdařil
církev svou velikou silou a slávou skrze
Krista. — Pozn. Mylně tedy někteří uží-
vání slova tohoto ve smyslu naznačeném za
chybné pokládají. Brs. 2. vd. 234. — S.
čeho = mnoho, množství, die Menge, Macht,
viel. S velikou silou do Vlach táhl. Har.
S. lidu tam bylo. Vz Shoda. Srazichu sě
v jednu silu silnu. Rkk. 50. Síla vojska,
peněz, D., ovec, Plk., kněh, dříví. Bern.
Chodí tam veliká s. hostí; s. sněhu tam
leží; náramná s. pověstí, dopisů. Dch. Mí-
vala sílu dojiva. Kld. Toho je neslýchaná
s. Mt. S. S. chroustů se letos splohlo. Na
Ostrav. Tč. Ľudí bolo neslýchaná sila; Sila
lidstva pohynulo; Shrklo sa sila kniežat.
Ht. Sl. 211. — Kat. 3308. — S. Chybně
užíváme slova síla na označení osob, na př.:
herecké, spisovatelské, učitelské, dělnické
síly místo prostých slov: herci, spisovatelé,
učitelé, dělníci, písaři atd. Brs. 2. vd. 234.
S. pracující: Na národní škole musejí se
pracující síly rozmnožiti, šp. m. budiž uči-
telstvo rozmnoženo. Jinde jsou pracující
síly: pomocníci, spoludělníci. Šb. Ředitel
má pečovati o síly psací a vyučovací, šp. m.
má zjednati písaře a učitele. Šb., Š. a Ž.

Silácký zápasník, der Ringkämpfer, jez-
dec, der Parforcereiter. S. produkce, die
Kraftproduktion. Dch.

Silák, a, m. = silný člověk, ein starker
Mensch. V Krkonš. a již. Čech. Kb., Lng.,
Kšá. Nižádný nemůže nádobí siláku, vejda
do domu, pobrati, leč prve s-ka sváže. Sš.
Mr. 18. S-ci moabští. Sš. I. 103.

Sileně = nucené, násilně, s mocí, ge-
zwungen. Bern. — S., nepřirozeně, unna-
türlich, affektirt. Bern.

Silení, sílení, n. Vz Síliti. Die Stärkung.
— S. na Slov. nucení, násilnosť, das Zwin-
gen, die Gewalt, der Zwang; nepřirozenost,
die Aflfektirung. Tys., Bern.

Silenka, y, f., silenek, nku, m., silene,
rostlina, das Leimkraut. S. francouzská, ná-
chylná, lepkavá, dvoulůžná, hajní, noční, na-
dutá, čtveroklaná, bezlodyhá, alpská. Krok,
Flora. — Vz Kk. 225., FB. 82., Čl. Kv.
314., Slb. 623., Rostl. 121.

Silenkovitý. S. rostliny, sileneae, leim-
krautartige Pflanzen.

Silenosť, i, f. = silení, nucení, die Ge-
walt, der Zwang. Bern.