346

Silenti-um, a, n., lat., ticho, mlčení.

Silen-us, řec. Seilen-os, a, m., pěstoun
a později stálý průvodci Bakchův a vyná-
lezce hudby flétové. Vz S. N.

Silený; silen, a, o, gestärkt. Vz Siliti. —
S., nucený, gezwungen; nepřirozený, neho-
dící se, unnatürlich, affektirt. Na Slov. Bern.

Silhouetta (fr., siluet), y, f., nástin, stinný
obraz, podoba stínová = profil či průrys
lidské hlavy, v němž bývají někdy oči,
vlasy a jiné linie bílými n. aspoň světlými
čárkami naznačeny. Vz S. N. Silhoutte, der
Schattenriss, das Schattenbild.

Silice, e, f., líh, trest, olej etherický, der
Geist. Spiritus, aetherisches Oel. Vz Olej
etherový. S. anjeliková, anýzová, badiánová,
balšínková, bergamotová, bezkysličná, blí-
nová, borovičková, cedratová, cicvárová,
citronová, cypřišová, čapínosová, růžovonná,
česneková, dobromyslová, estragonová, fial-
ková, heřmánková, hlístová, horčicová, hoř-
komandlová, hřebíčková, hysopová, chme-
lová, jalovcová, jasmínová, kafrová, kaje-
putová, kapradová, kasiová, kerblíková,
kmínová, koprová, koryandrová, křenová,
ku bobová, kumínová, kupresová, kyslíkatá,
lavandulová, majoranová, mateřídoušková,
máty kadeřavé, máty peprné (Pfeftermünzöl,
doborá na zuby. Vz Prm. III. č. 10.), meduň-
ková, melisová, merlíková, nerolová, oran-
žová, pelyňková, pepřová, petruželová, pi-
mtntová, polejková, pomorančová, portu-
galská, prhová, puškvorcová, řebíčková,
rezedková, rozmarinová, rostopčínová, rou-
tová, růžová, růžovcová, sabinová, santalová,
sasafrasová, saturejová, sirnatá, skořicová
(ceylonská, čínská, javská), šalvějová, špi-
kanardová, tamařišková, tavolová, terpen-
tinová, thymová, tisícokvětová, třebulová,
violková, vratičová, ze dřeva růžového, ze
semene škrkavičného, z jader broskvových,
z kuliček muškátových, z kůry pomorančové,
z květu (muškátového, pomorančového, sko-
řicového), z listů broskvových, vinná. Kh.
Vz Šf. 800., Kk. 285. Silice jsou tekuté a
v nejčistší způsobě téměř všecky bezbarvé.
Mají zápach pronikavý, skoro vždy příjemný
a chuť palčivou. Nejdůležitější jest s. ter-
pentinová. Kk. 11.

Silicí lék, potrava, polívka, stärkend. Vz
Siliti.

Silička, y, f., silaus. S. luční, s. pratensis.
FB. 92., Slb. 602. — S., vz Síla.

Siličnatý, siličný, silici v sobě mající. S.
rostlina. Us. Vz Silice.

Silikat, silikát, u, m. Vz Šfk. S-ty =
sloučeniny chemických zásad s kyselinou
křemičitou, kremičitany, křemany, kiesel-
saure Salze. Pta. Vz S. N.

Silimov, a, m., ves u Kroměříže, něm.
Silimow. PL.

Silipati, hlas vrabčí vydávati, cincinare.
Aqu.

Siliti, síliti, il, en, ení; silívati = síly
přidati, stärken; nutiti, silou n. mocí při-
kročiti, zwingen, anstrengen, treiben; se =
sílu svou zvětšovati, sich stärken o. ver-
grössern, stärker werden. Jg. — abs. On
sílil, šp. m.: sílil se. Vz Sesíliti. — co,
koho: žaludek, mysl, ducha, vtip, Jel.,

město (pevniti). V. Cerstvé povětří člověka
sílí. Us. — koho čím: zemdleného octem,
Kom., lačného pokrmem. Čím se život ducha
sílí. Hus III. 264. — na koho oč = tlačiti,
usilovati oč. Ros., Žer. — co kam: klín
do dřeva (vbíjeti). Orb. p. — koho kdy.
Bóh ny sílil v rozháralé póldne. Rkk. 53.
— koho v čem. Ďábel své sluhy ve zlém
sílí. Hus II. 348. — se. Rostlo dítě a sílilo
se podlé těla. Chč. — se proti komu: proti
nepříteli. Ros., Br. — se k čemu: ku
práci. Us., na Slov. — se nač: na cestu.
Kká. Š. 88.

Silivka, y, f., die Essenz. Rk.

Silivý, stärkend. Rk.

Sillimanit, u, m., nerost. Bř. N. 176.

Silně, komp. silněji, stark, kräftig, fest,
mächtig, lebhaft. V. Silně prší. D. Město
silně oblehnouti. Flav. Silně (mocně) do
Čech táhl. Háj. S. se o tom mluví; s. na
někoho dorážeti. Dch. Kůň-li s. (pokojně)
stojí, když jej za ocas táhneš? Db. S. nás
nenávidí. M.

Silnec, lence, m. = silný, ein Starker.
Boč. exc. 1410.

Silněji = silnější. Št. N. 129. Vz -ějí.

Silněti, ěl, ění, silniti se, zu Kräften
kommen, stark werden. — čím: venkov-
ským povětřím. Č.

Silnice, e, f., hlučnice (na Mor. a na
Slov.). Jméno to s kmenem síla, silný nic
nemá společného. Že slovo toto jaksi zpo-
tvořeno jest, vysvítá z toho, že dříve
15. stol. se nevyskytuje, aniž v kterém
jiném slovanském nářečí přichází. Přesně je
nalézáme ještě v listu od r. 1446. (v Arch.
III. 36,), kde súmnice zní, avšak i tam se
jménem silnice už se střídá. Čte se takto:
,Volarským — kteříž jsú koně brali na
súmnici — dávaje jim věděti, že jsú koně
na súmnici pobráni — (mám-li vysielati
proti súmařóm čili nic) — jména těch, kte-
říž jsú na těch silnicích brali.´Patrnotě, že
silnice přičísti se musí k slovům: suma —
tlumok, břemeno, soumný, sumník, soumar
atd. Č. S. = uměle stavěná pozemní cesta,
hrázi se podobající, kamennou podlohou a
kamenným náspem opatřená, kteráž slouží
k pohodlnosti cestujících, ku podpoře ob-
chodu i průmyslu snadnější dopravou ná-
kladu, též k usnadnění vojenských výprav,
tř. chaussée, die Strasse, Land-, Heerstrasse.
S. N. Vz tam více. Cf. Hradský. S. králov-
ská, na vodě (der Wasserweg, die Fahrt),
V., zemská, okresní, císařská, dělaná, kom-
mercialní, krajinská (vicinalní), J. tr., vodní
(říční), Er. (1583.), veřejná, soukromá, obecná,
polní, Us., plavní, domácí, nábřežná, dovozní.
Dch. Stavitelství, stavba, síť, směr, osvětlení
silnic; vražda, loupež, loupežník, loupež-
nictví na silnici. J. tr., Nz. S-ce zakládati,
stavěti, Nz., štěrkem pokládati, záporou
mýtní zavříti, vytknouti, vyměřiti, J. tr.,
dělati, přeložiti, pospoji zase uvolniti, Dch.,
štěrkem (jespem) štěrkovati; na silnicích
mýto vybírati. Pt. Na silnicích loupiti. V.
S-cí jíti. D. S-ce a cesty osaditi. V. Aby
žádnou jinou cestou nevozili. V. S. celní.
Us. Žebrání po s-cích; čištění silnic. J. tr.
Potkala ho smrti na velkej silnici; Jedú