347

páni, jedů brnenskú silnicú, až sa jim ša-
blenký na boku libocú (blyskají). Sš. P.
10., 88. Nenie lepšie silnice než z kuchyně
do pivnice. Hus III. 246. Jemu z jeho s-ce
a mýta svodí formany svým násilím na svú
s-ci a na své mýto. Půh. II. 136. Ti všichni
na s-ciech berú (kradou). Pč. 2. Pěšinkou
blíž, silnicou spíš. Prov. Tč. Šly děvčátka
silnicí, potkali je myslivci. Nár. pís. Po
žádné široké silnici nechoď (o opilých).
Prov. Silnice v Čechách, vz S. N. II. 315.
Cf. také KP. I. 230., o římských s. KP. I.
229. O silnicích českých a jejich strážcích
za dřívějších dob vz Tk. II. 398., 399. —
S. v městě nebo ve vsi = ulice. V. — S.
v hrdle (po kteréž pokrm do žaludku jede).
Reš.

Silničky. S. víno, der Ausbruch? Plk.

Silnicový, kdo bydlí při silnici. V Kunv.
Msk.

Silnictví, n., das Strassenbauwesen. Šm.

Silničně, ého, n., plat ze silnice, die
Strassenmauth. D., J. tr.

Silniční, -čný, k silnici náležitý, cestný,
Strassen-. S. kamení, most, Jg., cesta (sil-
nice), Zlob., vražda, loupež, Us., mýto, na-
dace (Strassenfond), dlažba, clo.J. tr.

Silnitel, e, m., der Stärker. Sm.

Silniti, il, ěn, ění; silnívati, stärken, vz
Siliti. — koho. Duše jiných ta chvála silní.
Št. N. 75. — se na čem. A dietě rostieše
a silnieše se na těle. Hus II. 23.

Silno = silně, stark. I mácháchu s. ostré
meče. Rkk. 51.

Silnohlavý, starkköpfig. Šm.

Silnomocný, fortissimus. Bj.

Silnosť, i,f., vlastnosť silného, die Stärke;
udatnosť, die Stärke, Festigkeit, Tapferkeit,
der Muth. Bei. ms., Hus 1. 356. Věže s-sti.
Ž. wit. 60. 4.

Silnovětvý, starkastig. Hdk.

Silnuch (silnoch), a, m. = silný člověk,
ein handfester Mensch. Mor. Šd.

Silný; silen, lna, o. S. = sílu mající n.
jevící ku přemožení odporu, udatný, stark,
kraftvoll, kräftig, tapfer. V. S. Záboj. Po-
staví se silných muž k mužu; Přesilné ruce.
Rkk. Silnou silou. Km. Silnější oděnec,
Kristus, přišed na ďábla, otjal jemu moc a
oděnie jeho i sieň. Hus II. 103. S., fortis.
Ž. wit. 7. 12.; 58. 4. S. chlap. Us. Silný
přemůže slabého. Us. Muž jest silnější než
žena. Št. Budeš-li bohat, krásen, silen. V.
Nebyl života silného. Dal. Silný, že by mohl
skály lámati. Vz Chlap. Č. Silný jako buk.
Pk. Není ten silen, kdo popral, ale kdo se
vymknul. Pk. Se silným nechoď v zápas a
s bohatým před soud. Č. — na co: na
nohy. Ros. — s inft. Jsem silen vás po-
zvati ku pokání. Jg. — v co: v ruce. Št.
— k čemu. Jenž jest silen k pití a mdel
k náboženství. Hus III. 140. Skládám to na
ramena boží silná k snášení toho břemene.
Žer. 318. — Silný žaludek (dobře trávící).
S. pevnosť, tvrz, město, hrad (pevný), V.,
stavení (trvanlivé), duše, duch (panující
vášněm), Us., mysl, Leg., důvod (mnoho
dokazující), nápoj, Us., víno. V. Pivo silné
jako ležák. Us. S. ocet (ostrý), lék. Us. Mlýn
na silné vodě; s. spojba; lihovina s., až

v ústech pálí; s. jedlík. Dch. Žito je dosud
silné n. při síle (nezralé). U Kostelce. Msk. —
v čem. Silný a čerstvý v duchu, mdlý v těle.
Kram. U vieře jsa člověk silen odoláť ďáblu.
Št. N. 190. — S. = mnoho vnitřní síly n. moci
mající, stark, mächtig, gewaltig, lebhaft.
Jg. S. rozum, paměť, vášeň, náruživosť,
hněv (prudký), milovník, víra, naděje, hlas
(pronikavý), rána, hřmot, nemoc, vůně, zim-
nice, oheň, hlad, mor, horko, spaní (tuhé,
pevné, tvrdé), vítr, déšť, kouř, hnutí, ob-
chod. Lid ten silněji nás jest. BO. — komu.
Nepřátelóm budeš silen. Smil v. 1494., Arch.
I. 33. Jemu silni biechu. BO. — v čem:
v nějakém umění (zběhlý). Bern. V poku-
šení ctnosť silnější a s větší odplatou bývá.
Hus I. 310. — čím. Byl silný životem
i myslí. Výb. I. 464. S. udatenstvím. Ctib.
Hád. 5. — Š.. = mnoho částek mající a tudyž
veliký, mocný, stark, mächtig, viele Theile
habend. S. vojsko. Us. Pod městečkem vojna
silná. Sš. P. 752. — na co: na počet. D.
Kniha silná na archy. Zlob. Praha v ty časy
velmi silnaa byla na lid. Let. 28. Prostějov jest
na židy silnější než Kroměříž. Mřk. — v čem,
čím. Jsme silni jezdectvem, v jezdectvu (na
jezdectvo). Bs. S. lidmi. Alx. Země rytieri
a panošemi velmi silná. Tristr. Jemu jízd-
nými silni byli. Let. 59. — S. = tlustý, ve-
likého obvodu, hrubý, veliký, stark, gross,
dick, derb. S. strom, jelen, Šp., Us., dub,
braň, meč, Rk., plátno, sukno, vlákno (ne
tenké). Us. — v čem: v údech, v těle. Us.

— v co. Sv. Prokop v hnáty velmi silný
byl. St. skl., Leg., Lk., Výb. I. 206.. Bs. —
jak. Strom silný víc než v objetí. Pref. 29.

— komu s. býti = s nej býti, s něj síly
míti, gewachsen, überlegen sein. Mohlo všem
nepřátelům statečně silno býti (město). Troj.
Že jsou mu silní bojovníci ti. Br. Lev psu
velmi silen byl. — k čemu = s to, ge-
wachsen. K jednomu každému z nich že by
dosti silen byl. Aesop. Jest silen k hříchóv
odpuštění. Ms. — nač. Oni nejsou silni na
studenta (nejsou s to, aby ho vydrželi).
V Kunv. Msk.

Silobujný, wildkräftig. Šm.

Silocvik, u, m., das Turnen. Šm.

Silocvičný, gymnastisch, Turn-. Šm.

Silodatný, Stärke gebend. Žák.

Siloduch, a, m., der Kraftgeist, das Ge-
nie. Šm.

Silohromec, mce, m., der Kraftmeier.
Dch.

Silojev, u, m., die Kraftäusserung.

Silojevný, dynamisch. Nz.

Siloměr, u, m., der Dynamometer, Kraft-
messer. Nz.

Silorozenka, y, f., Iphigenia. Kvč.

Siloskum, u, m. = silozpyt. Presl.

Siloskumec, mce, m. = silozpytcc.

Siloskumna, y, f., fysikalní kabinet,
physikalisches Kabinet. Balbi. zem.

Siloskumný, physikalisch. Krok.

Silosloví, n. = silověda.

Silostřed, u, m., centrum virium, bod,
kolem něhož těleso složeným působením sil
se otáčí. Sedl.

Silotužný, gymnastisch. Rk.

Silověda, y, f., die Dynamik. Šm.